Jakmile jsme zalezly k Madame Malkinové, ujala se nás nějaká, velmi milá, postarší dáma. Podala nám, všem dohromady, kupu šatů. Prý si máme každá jedny vybrat. Musím uznat, že je vážně dobrá. Vybrala jich spusty a všechny byly nádherné. Já se nemohla rozhodnout a holky už vůbec ne. Nakonec jsme byly ale spokojené všechny. Překvapilo mě, že jsem si nevybrala šaty v barvách zmijozelu. Možná jsem chtěla vystupovat z řady, nevím. A tady jsou naše společenské hábity:
Moje:
Killie:
Chrisstine:
Jessika:
Bethany:
Všechny jsme vypadaly naprosto úchvatně. Byla jsem tak dobře naladěná, že jsem všechny své kamarádky pozvala na máslový ležák ke Třem košťatům.
Náhodou jsme tam potkaly i kluky z našeho ročníku. Sedli jsme si k velkému stolu a užívali si nádherné odpoledne. Ale najdenou se konverzace obrátila na téma, s kým kdo půjde na ples. Bylo jasné, že Killie půjde s Jamiem a Jessika s Charliem. Přece jen jsou to páry už 3 měsíce, myslím. Ale pak jsme tady byli já, Beth a Chrisstine, které nikoho neměly.
"Tak co, Beth? S kým by jsi chtěla jít na ples? Neříkám, že se ti to vyplní ale přání mít můžeš" řekl velmi arogantně Matthew. Já jen zalapala po dechu. Co si to dovoluje? Nejdřív mi chce podstrčit nápoj lásky a teď tohle? To je ale zmetek! Neovládla jsem se.
"Možná by tě zajímalo, že Bethy už někoho má" prskla jsem na něj. Překvapeně na Beth zíral (dneska už dost překvapených výrazů). Pak se usmál a otočil se na mě.
"A co ty, Emily? Nešla bys?" mrkl na mě. To mě dopálilo.
"Věř nebo ne, někdo už mě pozval. A já řekla ANO!" prohlásila jsem a oddupala si to na záchod. Vážně elegantní odchod.Po pár minutách jsem se vrátila, už relativně klidná, k našemu stolu. Díky Merlinovi, ten tupec už tam nebyl. Ostatní dělali, jakože se nic nestalo a já se nanovo zapojila do konverzace.
"A co ty Chriss? S kým půjdeš?" zeptala jsem se zbývající kamarádky. Usmála se. "Nech se překvapit" řekla jen.V pět hodin jsme se vydali zpátky na Hrad, protože už se začalo stmívat. Po cestě jsme se ještě trochu zdrželi sněhovou bitkou, už druhou za tenhle den. Všimla jsem si ale, že Lenny se nezapojuje jako obvykle. Přiklusala jsem k němu a hodila mu ruku kolem ramen.
"Co tě žere, kámo?" napodobila jsem jeho hlas. Přesně takhle se ptal on mě, když jsem mu připadala smutná nebo ne ve své kůži.
Smutně se na mě podíval."Myslel jsem, že půjdeme na ples spolu. Jako nejlepší kamarádi" zamumlal. Tohle mě vůbec nenapadlo. Sakra.
"Neboj, někdo se určitě najde" snažila jsem se ho povzbudit. On se na mě podíval a z ničeho nic se začal smát. Byla jsem zmatená.
"Klid, Emmy. Přál jsem si, aby si šla se zrzkem. Už dávno jsem se ptal Chrisstine, jestli se mnou půjde" přestal se na chvíli smát.Tak takhle on na mě, s citama! No počkej!
"Lenny Johnatane Browne! Co kdybych chtěla jít s tebou? Takhle mě podrazit!" chrlila jsem na něj. On se zarazil.
"Ehm, to ne. Promiň, já myslel že... nevěděl jsem..." nemohl najít správná slova. Teď jsem se pro změnu začala smát já.
"Klid, dělám si z tebe legraci. Ale teď... kdo bude poslední na Hradě, je Snapeova smradlavá ponožka!" křikla jsem a rozběhla se k Hradu. Za sebou jsem slyšela jen Lennyho, který mě zasypával nadávkami.
ČTEŠ
Zase ty, Weasley?! ✔️ FW
FanficKaždý ví, že Zmijozel a Nebelvír se navzájem nenávidí. Ale co když se holka ze Zmijozelu zamiluje do Nebelvírčana? A ješte k tomu když jsou úplně rozdílní? To je pak pěkné drama! Nakonec ale láska zvítězí. Ne nadarmo se říká, že protiklady se přitah...