Ďáblovy Vánoce ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ᵃᵈᵛᵉⁿᵗ

Peter & Tony & Mary

,,Mami, tati, vstávejte! Santa přišel! Byl tady, byl tady, byl tady! A přinesl dárky, pojďte se podívat!" Peter se na dárky tolik těšil, že zřejmě nemohl dospat. Svůj dopis pro Santu napsal dokonce už v srpnu, (respektive to za něj napsal Tony) aby byl mezi prvními a Santa na něj nezapomněl, ale stejně jeho dopis museli ještě tak třikrát přepsat, aby tam bylo opravdu všechno, co si přál.

Rodiče na něj nijak nereagovali, jen Tony si povzdechl ze spánku a cosi zamrmlal. Peter, v červeném pyžámku a s plyšovým medvědem v podpaží, se nespokojeně zamračil a rozhodl se, že takhle to tedy rozhodně nenechá. Bosýma nohama vcupital do ložnice rodičů a vyškrabal se na širokou postel. Potom si lehl mezi rodiče, zavrtal se jim pod deku a stále dokola opakoval, že už přišel Santa.

,,Tvůj syn je vzhůru," zamumlala ospale Mary a přetočila se na druhý bok.

,,Do osmi do rána je to tvůj syn," povzdechl si Tony a protřel si oči. Peter na něj poulil svá hnědá kukadla a culil se. ,,Nazdar, netopýre. Co tak brzo, hm?"

,,Ale tati, vždyť přece přišel Santa!" vyhrkl Peter a nevěřícně si otce prohlížel. Vždyť o tomhle dni mluvil takovou dobu, cožpak ho vůbec neposlouchal?

,,Správně, vždyť přece přišel Santa! Jak jen jsi na to mohl zapomenout, Tony," ozvala se tentokrát Mary, která věděla, že už stejně neusne, a že by ji Peter otravoval tak dlouho, dokud by se nezvedla a nešla s nimi do obýváku rozbalovat dárky. Vesele se na Tonyho usmála a on ji políbil na dobré ráno, při čemž si Peter zakrýval oči.

,,Tak už pojďte!" vykřikl nedočkavě a poskakoval na posteli. Tony ho musel vzít do náruče, aby toho nechal, a Peter se k němu okamžitě přitulil. Odjakživa to byl mazel a miloval, když se mohl schoulit do náruče některého z rodičů.

,,Vždyť už jdeme, netopýre," řekl pobaveně Tony, lehce ho vyhodil nad sebe, čímž ho rozesmál a Mary vyděsil. Potom ho Peter chytil kolem krku a ukázal prstíkem na maminku.

,,Máma ale musí jít s námi!" řekl velitelským hlasem a důrazně na ni kýval. Mary mu slíbila, že za nimi dojde cobydup, jen si ještě skočí do koupelny.

,,Zatím půjdeme bez mámy a podíváme se, kolik dárků nám to ten Santa vlastně přinesl. Co myslíš, byl jsi opravdu hodný? Ale co to povídám, vždyť jsi takové zlobidlo! Budeš tam mít jen prťavý dárek," dobíral si ho Tony, ale Petera tím příliš nerozesmál. Spíš to vypadalo, že chlapeček nemá daleko do pláče, a začal se hned obhajovat, že hodný přece byl. ,,Ale no tak, tak jsem to přece nemyslel... a nedáme si nejdřív snídani, co?"

,,Ale tati!"

,,Je mi to jasné," zasmál se Tony a když vkročili do obýváku, Peter zavýsknul radostí. Pod stromečkem byla spousta nádherně zabalených dárků a on si připadal jako v ráji.

,,Tak který z nich otevřeme jako první, co? Třeba tenhle největší? Pro koho asi bude... no ne, pro netopýra! Ty jsi asi musel být opravdu hodný," usmál se Tony, když si s Peterem sedli ke stromečku a obdivovali dárky. Tony okamžitě hmátnul po tom největším, ale Peter ho zarazil.

,,Musíme ještě počkat na mámu!" poučil ho, ačkoliv ho stálo veškeré úsilí, aby se na dárek nevrhnul a se vší vervou ho nezačal rozbalovat. Mary se k nim připojila, už oblečená, ale na tváři měla výraz, který Tony dobře znal. Úsměv mu spadl.

,,Miláčkové, moc mě to mrzí, ale musím urychleně do práce, stala se tam nějaká nehoda..." vysvětlovala překotně, zatímco líbla Tonyho na tvář a Petera pohladila po vlasech. Upíral na ni nechápavý pohled. ,,Přijdu co nejdříve, ano, broučku? Rozbaluj si dárky, já si ty svoje rozbalím potom a budeme si spolu hrát, ano? Tak papa!" rozloučila se rychle a byla pryč.

Tony viděl, jak je z jejího odchodu Peter smutný, a rvalo mu to srdce. Doufal, že se mu ho alespoň podaří rozptýlit dárky, ale obával se, že ani to mu náladu nezlepší. Peter tahal za ozdobnou stuhu a cosi si mrmlal pod nos.

,,Tak co, netopýre? Vrhneme se na ty dárky? Který vezmeme jako první?" zeptal se ho Tony a pokusil se o hravý podtón. I jeho to mrzelo. Těšil se, že stráví Vánoce spolu všichni tři, jako rodina, a užijí si to.

Peter přikývl a společně s tátou začal rozbalovat dárky. Ale ani ten nejdražší dárek nemohl nahradit maminčinu nepřítomnost.