Ďáblovy Vánoce ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ᵃᵈᵛᵉⁿᵗ

Tony & Pepper & Peter

„Děkuju, že jsi dorazila, nechtěl jsem tě otravovat, ale už nevím, co dělat,“ povzdechl si Tony, když za Pepper zavřel dveře. Ta se pracně vyvlékla ze všech svých teplých vrstev. Zima v New Yorku byla tento rok obzvláště krutá a ona už byla převlečená v domácím oblečení a s hrnkem horkého čaje si užívala zimní večer v pohodlí domova, když vtom jí Tony zavolal, jestli by neměla čas se u nich zastavit. A Pepper samozřejmě souhlasila, neboť jim nemohla odolat. Taky o ně měla starost. Od odchodu Mary uběhlo teprve pár měsíců a Starkovi muži to nesli špatně.

„Tony, víš, že přijdu kdykoliv,“ řekla s menším úsměvem, který lehce posmutněl, když si jej pořádně prohlédla. „Vypadáš unaveně,“ zašeptala.

„Nemůžu spát,“ zamumlal a převzal si od ní papírovou tašku. „Copak jsi nám to přinesla?“ vyzvídal, doufaje, že tím změní téma.

„Cukroví, ale bohužel jen kupované. Na domácí není čas,“ odpověděla. Trochu ji to trápilo. Vánoce byly jejím oblíbeným obdobím. Pamatovala si, jak vždycky s maminkou pekla několik druhů cukroví. Jenže to už bylo dávno pryč. Rozhodla se pro kariéru a byla ve své práci dobrá. Navíc, nemělo ani cenu něco péct, když žila sama.

„Jsem si jistý, že to tomu malému netopýrovi vadit nebude,“ zasmál se Tony a rozešel se do kuchyně.

„A kde ho vlastně máš?“ optala se zvědavě, když jej následovala.

„Sedí na gauči a vypadá, jako bys mu sebrala jeho oblíbenou hračku,“ hlesl ztrápeně. Nepřál si nic jiného, než aby viděl svého syna se zase usmívat. Aby byl to šťastné dítě, kterým býval, než od nich Mary odešla.

„Půjdu ho pozdravit a ty zatím můžeš dát cukroví na talíř,“ řekla tak trochu svým pracovním hlasem, takže zde nebylo místo na protesty, ale to Tony neměl ani v plánu. Věděl, že Peter rudovlásku rád uvidí.

Pepper se znovu rozlomilo srdce na několik kousků, když došla do obýváku a našla tam malého Petera, jak sedí zachumlaný v dece, která na sobě měla obrázky zvířátek, a nepřítomně hledí na televizi. Opatrně došla k němu a ještě opatrněji se posadila vedle něj.

„Ahoj, broučku,“ pozdravila jej tiše.

Peter na to nic neřekl, jen se k ní přitulil a Pepper se z toho chtělo plakat. Tohle si nezasloužil. Ani jeden z nich. Odvrátila od něj pohled, jinak by se vážně rozbrečela, a byla nemile překvapena, když si všimla, že krom vánočního stromku tu nebyla ani jedna jediná ozdoba. Vypadalo to tu úplně stejně jako každý jiný den. Pepper věděla, že v sobě měli stále hodně bolesti z odchodu jejich milované ženy a matky, ale tohle prostě nešlo.

„Co kdybychom tam pustili nějakou vánoční pohádku?“ navrhla, když si všimla, že v televizi běží pohádka, na kterou Peter kouká snad neustále. Tedy aspoň vždycky, když tu byla.

Hnědovlásek jen pokrčil rameny, což v tomto případě brala Pepper jako souhlas. Teď už věděla, že je nemůže zbavit bolesti, co cítili, to mohl jen čas, ale aspoň se postará o to, aby měli kouzelné Vánoce. A kdo ví, třeba aspoň na chvíli přestanou myslet na ženu, která je bez mrknutí oka opustila.

„Jarvisi, mohl bys prosím zapnout Velkou vánoční jízdu?“

„Jak si přejete, slečno Pottsová,“ odpověděl jí svým robotickým hlasem.

„Pepper přinesla cukroví, netopýre. Zjevně s tebou chce být vzhůru celou noc, až si to pofrčíš na cukrovém šoku,“ řekl pobaveně příchozí Tony. Talíř položil na stolek, přímo před svého syna, který se po sladkostech natáhl zcela okamžitě. „Jako moucha na lep,“ zamumlal si Tony víceméně pro sebe, ale Pepper to i tak zaslechla a musela se zasmát.

„Doufám, že máte další vánoční ozdoby, neboť nás zítra čeká dost práce,“ poznamenala Pepper směrem ke staršímu Starkovi. Ten nyní seděl z její druhé strany.

„Něco je ještě v garáži,“ odpověděl, zatímco se sám cpal cukrovinkami. Jaký otec, takový syn.

„Skvěle, takže program na zítřek máme vymyšlený,“ oznámila jim spokojeně a vlezla si k Peterovi pod deku.

„Zůstáváš?“ promluvil konečně klouček.

„Jistě, kdo jinak zařídí, abyste to tady neproměnili v dům hrůzy?“ zeptala se zcela vážně, jako by šlo o nejdůležitější věc na světě. Koutky úst jí ale malinko cukaly.

Peter na ni chvíli zíral a pak se stalo něco, co už dlouho ne. Zasmál se. Byl to opravdový dětský smích. Chichot, abychom byli přesní. Pak se k ní zas přitulil a s úsměvem sledoval pohádku, kterou vybrala.

„Jsi náš vánoční zázrak,“ šeptl směrem k ní Tony, čímž způsobil, že jí zčervenaly tváře.

Pepper začínala mít pocit, že to spíše byli oni ten její.