No nic dům vypadal nádherně(viz.)
Byl nádherný to jak ne že ne... Ale teď poštovní schránka mě dost překvapila (viz.)
(Hihihi jste si mysleli že tam budu Moormeier co 😋)Pomalu jsem vystoupila z auta a šla se podívat na zahradu, byla nádherná..
Najednou ti někdo dal ruku na ramenou a ty se lekla
? :"tak se ti to tu líbí?"
J/m:"je to tu nádherný ale JOE todle mi už nikdy nedělej pokud nechceš abych dostala infarkt" řeknu mile a mamka a joem se začnou smát
T/t:"tak pojď ty infarkte ukážu ti tvůj pokoj" řekne s nadšením v hlase a mamka nás jenom sleduje tím pohledem "👏👁️👄👁️👏, ☺️, 🤭"
No nic už stojím před dvěma a Táta s mamkou stojí zamnou *asi chtějí vidět moji reakci * pomyslím si, No nic
3...2...1 vezmu za kliku a jenom vykulim oči, a moje myšlenky se mi honí po hlavě "paní to je dokonale pokoj, no a ta postel? * a ano první věc který jsem si všimla byla postel
Pokoj (viz)A ještě úžasnějši byla koupelna (viz)
T/J:" no doprdele" vydechnu úžasem a vejdu do pokeje
t/t:"jsem rád že se líbí" řekne a mamka se usměje a já se na ně podívám a řeknu t/J:"líbí? Vždyť to je jako ve snu" řeknu radostně"kde máte syna joshe?" zeptám se a mamka na mě vykuli oči t/t :" no on šel ven s kamarády poznáte se až večer" řekne v klidu a mamka se na mě podívá a řekne "jak víš že se jmenuje josh? O tom sem se nezmínila ani slovo?!" řekne a a koukne na mě t/J:" no to vš no.. To bude tím že jsem vědma 😂 a co třeba tak sociální sítě to ti nic neříká mami?" řeknu
T/m:"aha😂😂.. Ještě že tě mám"
A odejdou"pane bože to je jako ve snu a prostě dokonalost sama, jeste že jsem sem Jela" řeknu si že si a přemýšlím že si asi půjdu zaběhat po okolí
T/j:" jdu si zaběhat mami" mamka jenom přikývne a řekne "do 17:00 buď doma" já přikývnu a výběhnu...Ahoj snad se vám to zatím líbí 🧸🖤
Kačka 🖤🧸
ČTEŠ
✨won't let you go ✨ //DOKONČENO//
NouvellesJestli chceš aby ti odumřely poslední mozkové buňky klidně si to přečti. Upozorňuji ze to byl můj první příběh,psala jsem ho v poměrně mladém věku,byla jsem blba,rada jsem si paytona idealizovala a vymyslela ty největší blbosti co mě napadly, a taky...