Zrádce

27.

Hermiona

Jako první se vzpamatoval Harry a omráčil zbylé dva smrtijedy. To mě probralo z šoku a omráčila jsem, teď už nehlídanou Bellatrix. Poté jsme se podívali na Narcissu, úplně neschopní slova. Právě nám zachránila život a zabila svého vlastního manžela.

Ona se dívala na Luciovo tělo, bez náznaku emoce, přešla k němu a sebrala jim všem hůlky.

Já jsem se rychle rozeběhla za Ronem, abych ho mohla zkontrolovat. Díky Merlinovi, byl jen omráčený a krvácející rána na hlavě nebyla tak vážná.

Pak se ozvalo spoustu ran. Vyděšeně jsem se rozhlídla kolem sebe. Bylo to, jako kdyby se ty rány ozývaly ze všech stran. A zámky cel se začaly otevírat. Majitel byl mrtvý, a tak se kouzlo zlomilo.

Draco.

Rozeběhla jsem se zpátky k východu a už z dálky jsem viděla ty blonďaté vlasy, jak se vynořují z jedné z cel a míří směrem ke mně. Padli jsme si do náručí a já konečně pustila všechny ty slzy co jsem tak dlouho zadržovala. Sesunuli jsme se k zemi. Hlavu jsem měla na jeho rameni a on mě konejšivě hladil po zádech. Držela jsem ho tak pevně, jako kdybych ho už nikdy neměla pustit.

„Už to je dobré Hermiono." Šeptal.

Zahleděla jsem se mu do očí. „Bála jsem se."

„Však už jste je porazili." Řekl jemně.

„Bála jsem se o tebe!" řekla jsem a spojila naše rty. Byl to polibek jemný a něžný. Byla v něm všechna ta láska a úleva, že tohle všechno už skončilo. Na chvilku jsem přestala vnímat svět kolem sebe a soustředila se jen na toho, který mi tak změnil život. Vyrušilo nás až slabé odkašlání.

Ani jsme si nevšimli, že se vedle nás objevili ostatní. Podívala jsem se na Harryho, který podpíral Rona a usmíval se. Vedle něj stála Narcissa a k mému překvapení se také usmívala a podpírala slabého Lupina. To byl opravdu pohled k nezaplacení.

„Oh, Terry je rád, že je pán v pořádku!" přispěchal rychle skřítek k Dracovi.

„Ne, Terry. To já jsem rád. Dnes jsi nám všem zachránil život." Řekl mile Draco.

„Je to tak, dnes jsi hrdina." Řekla jsem a mrkla na skřítka, kterému se začali lesknout oči a začal poskakovat na místě.

„Terry je hrdina! Tohle je Terryho nejlepší den!"

Pohled na tak šťastného skřítka mi vyčaroval úsměv na tváři. Začala jsem se smát a společně semnou i ostatní.

„Ještě není všechno u konce." Řekl Harry a v obličeji byl zase vážný. Přikývla jsem na souhlas všichni jsme se společně chytli.

.

Objevili jsme se před Doupětem, kam se Fénixův řád přestěhoval poté, co bylo napadeno Grimaldovo náměstí. Z Weasleyovic domu vyběhli jeho obyvatelé. Ginny se vrhla na Harryho a Rona hned odchytili jeho bratři a kontrolovali, jestli je celý. Tonksová i s malým Teddym vpadla Lupinovi do náruče a z očí jí zkáplo pár slz. Všichni jsme děkovali Merlinovi a vítali se s ostatními. Jen Narcissa se svým synem a skřítkem postávala trochu dál a bylo vidět, že jsou z toho všeho v rozpacích.

„Porazili jsme je!" zvolal Harry, tak aby ho všichni slyšeli. „Bez nich bychom to ovšem nikdy nezvládli!" a otočil se směrem k Malfoyovic rodině. Začal jim tleskat a všichni se pomalu přidávali. Za chvíli už tleskali všichni a propukli v bouřlivý jásot. Draco s jeho matkou vypadali, že jsou ještě mnohem více v rozpacích než před tím. Tváře měli červené a na tváři jim hrál nepatrný úsměv. Jen Terry vypadal, že si tu slávu užívá. Vesele poskakoval a tleskal taky.

„Hej Malfoyi, víš jistě, že jsi neměl jít do Nebelvíru?" Zeptal se s úšklebkem Harry.

„Sklapni Pottere." Uchechtnul se Draco.

Harry se ještě jednou zasmál a pak se otočil na Kingsleyho. „Kingsley! Ještě ale není konec."

Přikývl a svolal všechny, kdo mohli pomoct k sobě a pak přešel společně s Harrym k Narcisse.

„Jen jsem vám chtěl říct, že děkuju. Už jste mi dvakrát zachránila život." Řekl Harry a vypadal, že mu to je celé trapné. Narcissa jen přikývla a malinko se usmála. Pak se Harry podíval na Terryho a zeptal se ho, jestli dokáže přemístit tak velkou skupinku najednou zpátky na Manor.

„Jistě, že dokáže. Terry je skřítek hrdina!" řekl pyšně.

„Půjdu s vámi." Promluvila poprvé za tu dobu Narcissa,otočila se na Draca a povzbudivě mu stiskla ruce. Poté všichni zase zmizeli.