Dědička dvojí krve (HP, Poberti, FF, AU)

14.kapitola - Znamení a Severus Snape

Musím mu to nějak říct musím mu to nějak sdělit. Ale jak? jak se od sud teď mám sakra dostat? Musím něco vymyslet. Kladl si tiché otázky Rowel v hlavě, když v tichosti okolo třetí hodiny ranní seděl ve společenské místnosti a netknutě pozoroval uhasínající oheň v krbu. Hlasy studentů z ložnic dávno utichly a slyšel jen hučení a praskání ohně.

„Co tu děláš tak pozdě?" uslyšel dívčí hlas a otočil se ke schodům vedoucí do ložnic.

„Neměla by jsi spát?" zpražil ji pohledem perfekt. „Zítra je vyučování a je po třetí hodině ranní, běž spát!" zvýšil na ni hlas.

„Nemůžu spát, moje spolubydlící chrápe," přesunula se k Thorfinnovi na gauč. Ten se uklidnil a posunul se aby jí udělal místo. „Co tu děláš ty, takhle pozdě?" zeptala se ve snaze předejít trapnému tichu.

„Jen si tu potřebuju ujasnit pár věcí," stočil pohled zpět k ohni v krbu, ve kterém dohoříval poslední kus dřeva. „Pořád ti dělají naschvály?" zeptal se po chvilce mlčení, „Teda, hlavně tvá sestra?"

„Už je to lepší, netrávím tu už tolik času, radši před nimi zalezu," hrála si s rukami ve svém klíně.

„Víš, že můžeš kdykoliv přijít, jsem perfekt, tyhle věci řeším," snažil se jí pomoct. Nebyl první a ani poslední, kdo tyhle slova říkal. Ona je ale stále odmítala.

„To je v pohodě, to přejde," podívala se na něho s úsměvem na rtech a zvedla se z gauče, „půjdu to zkusit znovu. Třeba už nechrápe," otočila se a vyšla k ložnicím.

„Zkus diskrétní zónu, použij závěsy," houkl když byla nahoře na balkoně a chystala se otevřít dveře do dívčích lóží.

„Cože?" udělala krok zpět.

„Diskrétní zóna, používám ji, při rozhovoru s někým nebo když nechceš být rušen, třeba právě při chrápání," nebylo zvykem, že by Rowel měl na tváři úsměv a už vůbec, že by někomu takhle radil, proto poděkovala a vběhla do ložnic.

...

V polovině ledna se odehrával zápas Havraspár proti Mrzimoru. Na tribunách seděli převážně studenti koleji, které hráli a jen pár z jiných kolejí. Většina studentů chodila nejraději na Zmijozel proti Nebelvíru, ti se dokázala i vážně zranit navzájem, jen proto, aby soupeř nevyhrál.

„Koukněte na Srebuse, už si zase něco čmárá do notesu," James si neodpustil poznámku, když šel s Nebelvírama okolo jezera, kde byl zasněžený led. „Dlouho jsem se nebavil," prohodil brýlatý Nebelvír a zamířil ke chlapci sedící na kraji břehu jezera.

„Nechej ho být, Jamesi. Ještě by ses umastil od jeho havraních vlasů," poškleboval se Sirius a zůstal stát o kus dál.

„Co si jít zaplavat, co Srebusi?" James byl už skoro u něho, když se zvedl a několika kroky se ocitl na ledě.

„Je tu led, ty idiote, tak asi těžko," odsekl mu Severus a začal ustupovat.

„To se dá napravit, REDUCTO!" vyslal kouzlo Severusovi k nohám a ten se během pár sekund potopil pod led.

James se náramně bavil, ale smích ho přešel hned, jak uslyšel Lily. „Zbláznil jsi se? Okamžitě ho vytáhni!" křičela na něho a sama chtěla jít na led, ale zastavil ji prefekt Zmijozelu, Rowel.

„Všichni ustupte," rozehnal bandu harantů a řekl kouzlo na vynoření Snapea. Chytil ho pod vodou za košili a vytáhl ho na břeh. Bylo mu jedno, že jeho vlastní košile je celá mokrá, šlo o jeho Zmijozela. Ani si nevšiml, že se okolo shromáždilo o několik víc studentů. Přejížděl po každém pohledem a zůstal na Bellatrix, která nemohla zpustit oči z jeho levé ruky. Škubnutím ruku zakryl a vyšel směrem k ní, „nějaký problém, Blacková?" prskl po ní a stále svíral v dlani lem košile druháka Snapea.