Adventní kalendář (2020)

12. Gamora & Groot - Písek (mcu)

„Hej, Groote."

Groot zvedl hlavičku od barevných kříd na papír, ze kterých si právě vybíral perfektní barvu na dokončení svého obrázku. (Koupil mu je Peter, protože usoudil, že dřevěné pastelky nejsou úplně vhodné pro dřevěného tvora.) Ve dveřích stála Gamora a opírala de o futra. Měla na sobě ten tmavě oranžový svetr, který nosila výhradně na podzim.

„Půjdeme ven?"

Groot s radostí přikývl. Opatrně seskočil z gauče a přiběhl k Gamoře.

„Já jsem Groot?" zeptal se prosebně, když ho Gamora zvedla do náruče, protože by se díky svým malinkým nožičkám snad uběhal, kdyby za ní měl běhat po svých.

„Ano, Morgan s sebou vzít můžeme," zareagovala Gamora na jeho otázku. „Teda pokud nám jí Pepper s Tonym půjčí. Nejspíš si někde bude hrát s Peterem."

Poslední větu řekla už spíš jen pro sebe. A všechny další věty už ani neříkala nahlas.

Nakráčela zpět do výtahu, kde se zeptala Jarvise, kde Morgan je.

„Hraje si s legem v Petrově pokoji," odpověděla jí umělá inteligence.

„Já to věděla," pochválila sama sebe Gamora. „Já věděla, že je s Peterem."

„Ano, je s Peterem," potvrdil Jarvis, i když to Gamoře bylo jasné.

„A můžeš se jí prosím zeptat, jestli s námi nepůjde ven?"

„Samozřejmě."

Chvilku bylo ticho. Výtah se mezitím rozjel do patra, kde měl Peter pokoj. Než Gamora stačila dostat odpověď, výtah se zastavil a otevřel. Morgan už čekala přede dveřmi, navlékající se do svetru. Gamora jen v duchu žasla nad tím, jak rychle se vypravila.

„Peter s námi nepůjde?" zeptala de s úsměvem Gamora, když se Morgan do svetru konečně nasoukala a vběhla do výtahu.

„Ne, prý si ještě musí něco dodělat," informovala Gamoru Morgan. „A slíbil, že o tom, že jdu ven, tátovi řekne," dodala k tomu potom.

„Dobře," potvrdila Gamora, že jí poslouchá.

Kam půjdou se ani ptát nemusela. Měli totiž jedno místo, kam chodili téměř pravidelně.

Morgan celou cestu vyprávěla o městě, které s Peterem v jeho pokoji z lega stavěli. Gamora přitakávala a tlumočila Morgan slova, o která se s nimi občasně podělil Groot. Morgan některým jeho častým frázím začínala rozumět, ale i přesto Gamoru stále jako překladatelku potřebovala.

Tak Morgan mluvila a mluvila, až se konečně dostali na místo, na které měli namířeno. Bylo to malé hřiště v parku, se dvěma houpačkami, skluzavkou a pískovištěm. A vzhledem k tomu, že se ochlazovalo, tohle bylo nejspíš naposled, co tu tenhle rok jsou.

Morgan se tam hned rozeběhla. A Gamora rychlejší chůzí šla za ní.

Byli tu naprosto sami, snad i v celém
parku, ale bylo to fajn. V pískovišti bylo napadáno pár suchých listů z javoru, který stál přímo vedle hřiště a svou mohutnou korunou většinu z něj zakrýval.

„Už vím, co budeme dělat!" zaslechla Gamora Morganina slova, ale mebyla si jistá, jestli patří jí, nebo ne. Morgan však vzápětí dodala: „Teto Gamoro, pomůžeš mi s tím?"

Gamora se v tu chvíli posadila na ten dřevěný obrubníček, který je kolem každého pískoviště. „Jo, pomůžu."

Morganin úsměv jí úplně rozzářil. Z druhé strany pískoviště přinesla Gamoře kyblíček a lopatičku.

„Do toho budeš dávat písek," začala morgan dávat instrukce. „A uděláš z toho hradby."

Gamora přikývla, že rozumí, a hned začala do kyblíčku házet písek.

„A ty, Groote," otočila se k němu Morgan. Ty sbírej spadané listí. A... dávej ho sem," ukázala na drobnou hromádku, kterou předtím udělala ona sama. „Potom to s tím ozdobíme."

„Já jsem Groot," souhlasil nadšeně Groot s jejími slovy a rozeběhl se k prvnímu listu. Morgan si zatím vzala větší, hranatý kyblík a začala s ním dělat bábovičky uprostřed pískoviště.

„Tohle bude ten nejhezčí hrad na světě!"

---

Poznámka autotky; SORRY, ale "všechny dobrý postavy, co se v mcu kdy objevily, žijou v Avengers Tower" typ fanfikce jsem si prostě odpustit nemohla-
(a also tu používám jméno Peter s tím, že pokaždý myslím jinýho Petera. Well, zkuste si sami přijít na to, kdo je kdo xD)
A also tenhle nemám ráda-