Adventní kalendář (2020)

18. Nebula & Gamora - Bitva (mcu)

Alternative universe; after their father's death, Gamora and Nebula decided to team up and don't ever split up again. Life seemed a bit easier, but they had no idea their father had a secret that could complicate it again, just the way it was before.

„Bože můj, my jsme snad v časové smyčce, nepřijde ti to?" nahodila Nebula. Gamora neodpověděla. Ani jednu znich by v životě nenapadlo, že se zrovna tato událost bude opakovat. A že jejím důvodem znovu bude člen jejich rodiny. O kterém navíc donedávna neměly ani ponětí. 

„Na jednu stranu, proč by to mělo tentokrát být těžší? Už jsme jednou porazili jeho, tohle by neměl být problém," začala Gamora nový proud myšlenek. „Proč nám o něm neřekl?" 

„To nevím," pokračovala Nebula v uvažování. „Možná ho měl jako záložní plán. Možná nám o něm chtěl říct, ale my změnily stranu. Jeho smrt pro něj nebyla prohra. Tohle všechno plánoval."

„Asi nás mělo napadnout, že má záložní plán, co?"   

„Nenapadlo to nikoho," oponovala Nebula. Potom se odmlčela, než dodala: „Ale nás mohlo. Vychoval nás, strávily jsme s ním prakticky celý náš život. Však ho známe, proboha, mělo nás to napadnout." 

„Neviňte se, nečekal to vážně nikdo," ozvalo se za nimi. 

Obě se tím směrem otočily. Zrzka právě vyšla ze dveří svého pokoje. 

„Myslela jsem, že spíš..?" Gamora tuhle větu zformulovala jako otázku, protože ji spíš zajímalo, proč nespí. 

„Neříkala jsem, že jdu spát," odpověděla Nat na nevyřčenou otázku. „Jen že jdu hlídat Wandu, než usne. A už usnula. Doufejme, že aspoň projednou klidně."

Wandu poslední roky postihovaly nesnesitelné noční můry. Vždy mluvila o něčem, co ji vyhrožovalo, že zničí vše, co kdy milovala. A ve chvíli, kdy se tyto sny dostaly až do momentu, kdy se Wanda probudila s křikem a pláčem, se Natasha rozhodla s ní každou noc být aspoň do té doby, než usne. Wanda od tédoby taky spávala v Natashině pokoji, a to častěji a častěji. Nikdy jim neřekla, co se ve snu stalo, ale ať to bylo cokoliv, chápaly, jaké to pro ni muselo být, když ji to nejednou tak dočasně zničilo.  

„A nechceš jít spát taky?" zeptala se jí Nebula. „Přece jen, na tohle budeš potřebovat energii."

Gamora jí dala za pravdu pokýváním hlavy. Ona sama se chystala se uložit ke spánku, jen co si dopovídá se svou sestrou. 

 „Myslela jsem si, že bych šla později," odmlčela se. „Za jak dlouho jsme v cíli?"

„Přibližně dvanáct hodin," promluvila znovu Nebula. „Nechceš si dát aspoň něco k jídlu?

„To asi jo," odpověděla a rozešla se k malému skladu, kde měly jídlo. „Chcete taky něco?"

„Klidně mi taky něco málo vem," ozvala se tentokrát Gamora, zatímco Nebula jen zavrtěla hlavou. Po chvilce přemýšlení ale dodala: „A čaj si dáte?" 

Obě přikývly hlavou. Nebula se ani nemusela ptát, jakou chtějí příchuť, protože jinou než levandulovou stejně neměly. Byla to Wandina oblíbená, tak ji Natasha tak trochu vybojovala.

Po pár minutách, kdy jen tak v tichosti, (každá se svými myšlenkami,) popíjely čaj, ozval se z Natashina pokoje zvuk připomínající pláč, tiché volání o pomoc. Natasha Nebule vrazila do rukou svůj hrnek a beze slov se hned rozeběhla do svojí ložnice. Věděla, o co jde. Wanda. 

Nebula její hrnek mezitím odložila. Podívala se na Gamoru, potom směrem, kterým Gamora koukala. Ven z okna. 

„Tuhle bitvu vyhrajeme," promluvila Gamora. „Žejo?" 

Nebula se usmála. Přistoupila k ní blíž a lehce ji objala kolem ramen. „Stejně, jako tu první, sestřičko."

---

Poznámka autorky; vím, že tohle je kinda o ničem, zmatený a krátký, but it's just a little teaser of something bigger. You can only guess :). (původně jsem plánovala tu napsat celou finální scénu, ale pak mi došlo, že to tu nechci celé vyspoilovat a pak až napsat příběh lmao, it would be like me watching iw&eg earlier than any other mcu movie, it makes ✨zero✨ sense.)