Adventní kalendář (2020)

21. Thor & Loki - Hvězdy (mcu)

Alternative universe; they're kids and both of them are Odin's biological kids.

Starší z Ódinových dvou synů se nejprve opatrně rozhlédl a když zjistil, že vzduch je čistý, potichu vyklouzl ze své komnaty a namířil si to pryč odsud. Jeho mladší bráška miloval hvězdy. A díky tomu blonďáček přesně věděl, kde ho takhke pozdě v noci najde.

Loki to má jednodušší, pomyslel si, když se dostal do části, kde už ho nikdo hledat nebude. Proč za ním vlastně šel? Chtěl být s ním. A navíc, poslouchat jeho monology o věcech, kterým nerozuměl, ho nesmírně bavilo.

Dostal se na velkou louku. Ze všech čtyř jejích stran byly lesy. A uprostřed ní uviděl svého bratra, ležícího v trávě. Ruce měl za hlavou. jednu nohu skrčenou, druhou opřenou o první. A upřeně pozoroval oblohu. Jeho oči vypadaly, jakoby se měly únavou každou chvíli zavřít. Ale tak to nebylo. Vypadaly tak normálně.

Cítil jeho magii. A skutečně, když se pozorně zadíval, mohl vidět těžko viditelné něco jako silové pole. Vzhledem k tomu, jaké bylo chladno, ho používal, aby mu nebyla zima.

Thor se za ním rozešel. Poznal, když vstoupil do Lokiho vyteplené bubliny. Věděl, že tady je. Proto prostor rozšířil tak, aby se do něj vešel i jeho bratr. Oči z oblohy však nespustil. A ani nepromluvil.

Thor si lehl do trávy vedle něj. Díky magii jeho bratra tráva nestudila, ani nebyla mokrá. Naopak, hřála jako pěřina.

Chvilku s Lokim hvězdy pozoroval. Když se jeho bratr neměl k tomu, že by si pro sebe začal povídat, jako to občas dělával, otočil se na břicho a začal trhat stébla trávy. Svazoval je k sobě a znovu trhal. Hvězdy ho tolik nebraly. A navíc nedokázal dělat jednu věc tak dlouho.

Lokiho to naopak bavilo. Navíc to byl skvělý způsob, jak si vyčistit myšlenky. Urovnat si je, vyznat se v nich.

Dlaní nahoru zvedl pravou ruku. Kolem prstů mu začaly obíhat zelenkavé pramínky jeho magie. Thor si toho všiml. Přetočil se na bok, aby bratra mohl pozorovat. Cítil jeho magii. Věděl, když ji použil.

Stejně tak Loki věděl, že ho bratr pozoruje. Úplně viděl ten Thorův zaujatý výraz. I když by to nikdy nepřiznal, Lokiho magii obdivoval. Obdivoval jeho trpělivost. Jeho nadšení pro to, učit se jí používat. Ovládat.

Mladší otočil dlaň směrem k sobě. Uprostřed jeho dlaně se všechny provázky magie jakoby spojovaly. Obíhaly kolem sebe, navzájem se protínaly. Tvořily kruhy kolem imaginárního středu. Loki se při pohledu na svítící klubíčko nitek magie usmál. Potom pomalu setnul ruku v pěst. Zkrz prsty slabé světlo stále prosvicovalo. Ruku znovu otočil dlaní od sebe. A když ji rozevřel, vyletělo z ní pár motýlků, poskládaný z oných svítících nitek. Loki si dal ruku zpět za hlavu. Motýlci se chvíli mihotali ve vzduchu, než se rozpadli. K zemi se snášelo pár stovek droboučkých světélkujících teček. Jakoby hvězdy padaly z oblohy.

Loki se ušklíbl. Byla to blbost. Tohle umět mu bylo k ničemu. Otočil hlavu na pravo a vyvedl se tím z omylu. Thor jeho výtvor fascinovaně pozoroval. Připadalo mu to, jakoby sněžilo. Tak to asi přece jen k ničemu nebylo.

Měl radost z Thorovy reakce. Aspoň teď měl pocit, že to zbytečné není. Jeho starší bratr mu hodně často dodával pocit, že nic nedělá zbytečně. Byl mu za to neuvěřitelné vděčný.

Thor to nevěděl. A Loki ani neměl v plánu mu to říkat. Neměl v plánu mu říkat nic z toho, co pro něj znamenal. O svých pocitech nikdy zrovna dvakrát otevřený nebyl. Ale doufal, že to Thor ví. Doufal, že ví, že i když to tak občas nevypadá, je pro Lokiho nejlepší bratr, kterého by si mohl přát. A nedokáže si představit, co by bez něj dělal.

Loki upřel pohled znovu na oblohu. Možná mu to jednou řekne. Určitě mu to jednou řekne. Thor neměl problém s tím říct vše, co má ma srdci. Loki ano. Loki věděl, že některé informace je potřeba bránit před okolním světem. A ono bránění informací zašlo až tak daleko, že občas nezvládl vyjádřit ani to, co bylo třeba.

Spadlo na zem a zmizelo poslední světýlko. Thorovi se pomalu začínaly klížit oči. Ale odejít nechtěl. Chtěl tu být s Lokim. I když věděl, že se o sebe sám zvládne postarat a nic se mu nestane, měl o něj starost. Měl pocit, že na něj musí dávat pozor.

Začal si pohrávat s konečky Lokiho vlasů. Loki na něj vrhl podrážděný pohled. Tím, ze na něj otočil hlavu, mu z Thorových rukou své vlasy vytrhl. Thor mu věnoval omluvný pohled. A Loki si všiml, jak ospale jeho bratr vypadá. Jemu se spát nechtělo. Vlastně nad tím předtím ani neuvažoval.

Loki mu věnoval úsměv. Ani nevěděl proč, prostě to udělal. Thor mu úsměv oplatil. Potom se přísunul blíž a svého mladšího bratra objal.

Lokiho to zaskočilo. Objetí mu opětoval. A za pár minut podle pravidelného oddechování poznal, že to klubíčko v jeho náruči už nejspíš spí. Opřel si hlavu o tu jeho a jen tak na prázdno zíral do tmy.

Cítil teplo, které bratrovo tělo vydávalo. Slyšel jeho dech a když se hodně zaposlouchal, slyšel i tlukot jeho srdce. Něco ho donutilo se znovu usmát. Bylo mu v Thorově objetí dobře. Zavřel oči a přitiskl ho k sobě ještě pevněji.

Potom mu něco došlo. To, že má někoho rád, přece nemusí vyjadřovat jen slovy. Nemusí vůbec používat slova. Stačilo tohle.

„Taky tě mám rád, bratře," zašeptal do tmy skoro neslyšně Loki. Nechtěl ho probudit. „Dobrou."

A s touhle větou usnul. S úsměvem na tváři a s pocitem tak dobrým, jako už dlouho ne.

---
Poznámka autorky; i actually like this one tho-