Chicago PD - Nová naděje

Nová naděje 10

V nemocnici Erin podrobí vyšetření, omyjí ji a dají ji na pokoj a Marty může zůstat u ní. Teď ani neřeší to, že by měl dát vědět Bunny, stejně jí je to celé jedno a peleší se někde...Erin se probere brzo ráno. Škubne sebou a řekne: "Kde to jsem?" Marty hned na ni zareaguje. "Ahoj holčičko... Jsem tady, je to v pořádku. Jsme v nemocnici." Usměje se na ní Marty. "Aha... Máma tu je?" zeptá se. "Ne... Ale určitě přijde... Proč jsi utekla? Hrozně jsem se bál..." Řekne. "Protože se hádáte... Nejste šťastný... Máma je zlá... Nemůžu ti říkat tati... Já tomu nerozumim, proč, ale já tam být nechci, když mě nemáte rádi a překážím Vám..." sedne si se skříženýma nohama a chytne se za šprcle postele. "Tak to neni zlato... My tě máme rádi, milujeme tě, ale každý to dáváme na jevo jinak... A ano, s mámou se hádáme, ale nemůžeš za to ty... Tohle je mezi náma a my se pokusíme to netahat mezi tebe, ano? I když mezi námi... Se rádi moc nemáme, bohužel, ale není to tvá vina." Vysvětlí Marty. "A proč? Proč jsme jiní než ostatní? Proč jsem jiná než ostatní děti? Proč se mi děti smějou a nechtějí se mnou kamarádit? Jsem každýmu úplně volná..." Řekne Erin a kouká na Martyna. "Zlato... Já... Já nevim... Tohle všechno je moc složité... A občas to nechápeme ani my dospělí... Ale to co se děje s náma nemá ovlivňovat tebe... Já si na to začnu dávat pozor, přísahám.." Řekne Marty. "To taky říkáš pořád... Už ti nevěřim..." Zdá se, že dneska už to není milovaný tatínek, ale pouze Marty na kterého je Erin stejně naštvaná jako na Bunny. "Aha... No dobře... To napravíme jo? Ale musíš mi něco slíbit, ano?" Řekne Marty. "A proč?" podívá se Erin na Martyna obdobně jako Bunny. "Někdo za tebou dneska přijde a budou se tě nepříjemně vyptávat. Budou chtít naší rodinu ohrozit a rozeštvat a to nesmíme dovolit víš, protože bychom byli pak všichni smutní..." Řekne Marty. "Hmmm... chováš se jako máma..." Řekne posmutní. "Nejsem jako máma, ale tohle je vážně důležité, věř mi, vždyť to můžeš, mě jo, holčičko." Řekne Marty. Erin na něho za celou dobu snad poprvé nedůvěřivě kouká, zdá se, že tohle by mohlo rozházet jejich dosavadní dobré vztahy. "Hm..." zamručí a lehne si zády k němu. "Dobře, tak odpočívej... Já si skočím domu, protože tu možná chvíli zůstaneme jo?" řekne Marty a pohladí Erin po paži, ale ta sebou cukne. Marty si vzdychne a odejde. Cestou z pokoje se staví u sestry a řekne jí to. Sestra mu na oplátku oznámí, že za Erin dorazí psycholog a chce hovor osamotě a pak taky, že tu pobude ještě minimálně do pozítřka. Marty ji poděkuje a jde domu v domění, že tam bude i Bunny...

A skutečně tato doměnka se mu stane brzo skutečností. "Tady seš! Zase vožralá! To sem si mohl myslet! Víš, že už Erin našli!" zařve. "Drž hubu, bolí mě hlava a opilá nejsem! Hmm... Konečně, až se tu objeví zmaluju ji do fialova." zavrčí Bunny. "COŽE?! Děláš si prdel?! Chápeš, že to udělala kvůli nám! Kvůli tobě, protože jsi sobecká a egocentrická kráva!!" zařve Marty a praští pěstí do stolu. "Přestaň v mým bytě na mě řvát! Jinak se sbal a vypadni a už vůbec mě nepoučuj ty jeden zmrde! Nejsi její fotr!" postaví se proti němu a najednou se Martyn neudrží a vrazí Bunny facku, až se zakymácí. "Takhle se mnou a o ní mluvit nebudeš! A já vůl ji vtloukl do hlavy ať lže, protože jsme rodina a máme držet při sobě! Zradil jsem i já, kvůli takový jako jsi ty... ty děvko! Nebýt Erin už dávno jsi sama a dělala by sis blbečka z někoho jinýho, ale počkej, teď to tady vezmu do ruku já a to něco uvidíš, náno! Teď se sbal a jdeme do nemocnice! Za tvojí dcerou a bez keců, jinak uvidíš!" zavrčí a pohrozí ji další ranou....