Chicago PD - Nová naděje

Nová naděje 4

 A tak to jde v cyklech asi dva dni, dokud ji nenavštíví speciální pracovnice, která jde Bunny nabídnout pomoc. "Nechci z nikym mluvim!" zavrčí aniž by věděla kdo tam je. "Ahoj, ty si Barbara, viď?" začne žena. "...Bunny..." Zavrčí. "Aha, dobře, promiň Bunny. Já jsem jen Amy... Jsem z komunity náhradní rodina a ráda bych ti pomohla..." Začne. "Nestojim o to, poradim si." Řekne Bunny. "Řekla bych, že mi teď lžeš, potřebuješ pomoc. Vím, že si v životě neměla moc štěstí, že to bylo v domově těžké, nikdo se ti nevěnoval a neřekl co a jak... A pak tě postavili před hotovou věc a snaž se. Je pochopitelné, že ses neznalost snažila vykompenzovat alkoholem a volným životem, kde jdou peníze snadno na ruku... A to že si teď těhotná bylo z tvého života pochopitelné, ale tys teď dostala šanci dát svému dítěti šanci na lepší život než si měla ty... A já a naše komunita ti pomůžeme..." Řekne Amy. ".... Proč by to teď neměli být jenom kecy?" začne Bunny trochu obracat. "Nemůžu ti nic slíbit, protože nevím, jak ty se k tomu postavíš a jak budeš reagovat a jak moc budeš chtít s ostatními spolupracovat, ale můžu ti slíbit, že u nás je každý vítaný a postaráme se o tebe a jen tak tě nevyhodíme ani nepotopíme..." Řekne Amy. "Hmm.... To už jsem slyšela mockrát..." Odvětí. "Nechám ti tu kontakt a adresu komunity, kdyby si chtěla zavolej mi nebo přijď, jo?" Řekne Amy. "Chci, aby mě pustily..." Řekne místo toho Bunny jako by ji zkoušela. "Dobře, promluvím z doktorem a zaručím se za tebe, že už nic nevyvedeš, ano?" zeptá se Amy a Bunny přikývne. "Dobře, tak se zatím měj..." Rozloučí se a odejde a s lékaři domluví Bunnyno brzké propuštění. Což na ni udělá dojem a začne uvažovat o tom, že by se šla podívat do komunity jestli to je takové, jak Amy říkala, přece jen za zkoušku nic nedá, nic neztratí...

...A tak jednou v noci zase zapaří, jak musí a ráno se vydá do komunity, v mírném stavu podroušení, jinak by toho schopná nebyla. Když tam dorazí tak na ni dýchne zvláštní atmosféra. Taková pohodová, rodinná, klidná... Všichni jsou usměvavý, je tam čisto, na stěnách plakáty, na chodbách sedačky, stolečky, květiny... Kam se hrabe děcák. Bunny si na chodbách brzo někdo všimne, kor když má rýsující se bříško, je to mladý a i celkem pohledný muž. "Ahoj, hledáš tu někoho? Můžu ti pomoc?" zeptá se a usměje se. "Ne... Teda vlastně jo... Amy." Řekne Bunny. "Jo ta tu teď neni, je venku, bude odpoledne." Odpoví muž. "Aha..." Odvětí a obrátí se k odchodu. "Ale nemusíš, odcházet, můžeš tu počkat. Jestli chceš ukážu ti to tady, můžu ti udělat čaj, něco k jídlu..." Řekne muž. "Ne... Já... To je blbý..." Začne se ošívat. "Ale není pojď..." vezme ji familiárně kolem ramen. "Jak se vlastně jmenuješ?" zeptá se Bunny a nechá ho. "Marty... a ty?" zeptá se taky. "Bunny... ehm... Barbara..." Odvětí. "To je pěkný jméno, takový exotický... Jako z Kostariky, Brazílie, Argentiny..." Mrkne Marty. "No kéžby..." Dojdou do kuchyňky a Marty ji udělá čaj. "Proč vlastně hledáš Amy? Jsi kamarádka nebo jedna z nás?" zeptá se. "No... ehm... spíš jedna z vás..." "Jasně... Už se nebudu vyptávat... Ještě bys nás chtěla hned opustit... A jinak vítej v klubu..." Řekne Marty. Bunny se pousměje a usrkává svůj nápoj už v tichosti. Ale pak se pak se začne ošívat, trochu víc než je zdrávo. "Děje se něco?" zeptal se Marty. "Ne.... Ale já asi fakt půjdu.... A vlastně díky za ten čaj..." Zvedla se a směřovala k východu. Jenže narazila na Amy a v tu chvíli dělala, že ji vůbec nezná. "Ahoj Bunny!" Přivítala ji nadšeně. "Jsem ráda, že tě tu vidím..." Došla až k ní. "No já vlastně odcházím... Byl to hloupý nápad..." Řekne Bunny. "Počkej Bunny, to určitě nebyl. Ukážu ti to tu..." Chytne ji za ruku, ale Bunny se vyškubne. Jenže Amy si všimne jak se Bunny chvěje ruka. "Ty máš absťák že jo?" pronese Amy. "Hmm..." "Můžu ti pomoc i s tím, nemusíš odcházet... Ale musí se to řešit, víš... kvůli dítěti, aby pak netrpělo a ty s ním..." Říká Amy pádné důvody, které by ji mohli snad přesvědčit. "Hmm... " Bunny se obrátí směrem k Amy a ta ji vezme do své kanceláře. "Zkoušela si přestat?" zeptá se Amy. "Ne... " Odpoví. "A chtěla bys?" "Já nevim.... Bude to těžký..." Pronese. "Nic není jednoduché, ale ty máš důvod, musíš jen chtít i když to bude nějakou dobu trvat.... Ale my tady ti pomůžeme... Jsou tady lidi, jako ty.... Mají s tím zkušenosti i vícero...." Řekne Amy. "Dobře... No tak můžeme to zkusit... " Rozhodne se náhle Bunny.....

A tady udělám menší zásek.... Bunny se rozhodla radikálně změnit svůj život a opět se postavit na vlastní nohy. Cesta ovšem jednoduchá vůbec nebyla. Měla chvíle kdy to chtěla ukončit a žít dál v klidu a v pohodě, ale našla si oporu... A nejen tu... Najednou se tu pro ni objevil Marty, který ji podporoval a který ji zaslíbil vztah a ani mu nevadilo, že čeká dítě a není jeho, Bunny se mu líbila a něco fyzického ho k ní přitahovalo stejně jako Bunny k němu.... No a tak se tady mezi napravenými hříšníky, ano Bunny dokázala zvítězit nad svým démonem alkoholen, vyvinul milostný vztah, který se zdál, že vydrží.... Jenže, když se Bunny dostala do devátého měsíce a začali se objevovat první trable a úleky kdy se začali ukazovat poslíčky, které boleli a Bunny dostala strach z porodu a zase upadla do svých depresí a stavů kdy si vůbec nevěřila a nejradši kolem sebe kopala a upínala se k alkoholu. Naštěstí ji držela komunita, ale stejně to přišlo v den v Bunnina porodu. Nezvládla bolesti a zdejchla se a nikdo nevěděl kam. Amy s Martynem ji začali hledat na vlastní pěst, nechtěli do toho zatahovat policii či jiné orgány ani šéfovou komunity, protože by tak akorát Bunny zatáhly do průseru a hrozilo by odebrání dítětě, s čím už jí párkrát zde vyhrožovali, ale vždy to nějak ustála...

Jenže teď neví co udělá. Stále je riziko, že to dítě nepřijme a ublíží sobě i jemu... Naštěstí se tak nestane, Bunny se ulila ke zdroji alkoholu a zůstala tam a nasávala a nasávala... Abstinace ji dlouho nevydržela a myslela si, že si tím otupý smysl a bolest. Což přirozeně nejde bez utišujících prášků, ale...