Chicago PD - Nová naděje

Nová naděje 18

A tak až večer ji Voight odveze domu. A když si Erin odemkne, a s Voightem vkročí do bytu, tak najdou Bunny, akorát ve stavu kdy není schopna dost dobře vnímat. "No... Tohle je fakt pěkný...." zhodnotí Voight. "To je dobrý... Já se půjdu umýt a spát... Můžeš jít... Máma se bude jinak zlobit... Díky..." Řekne Erin. Voight zakroutí hlavou. "Tohle není správný, ty z toho ještě rozum nemáš, ale ona by měla, takhle se matka nechová a z vaším jménem už je toho spojené taky něco... Ale tím tě nebudu zatěžovat... Víš co běž si udělat co potřebuješ a já tě uložim, abych věděl, že jsi v pohodě..." Řekne Voight a Erin ho poslechne a odejde. A zatímco, je pryč, tak si Voight Bunny vyfotí a natočí na mobil a pak čeká na Erin, která se za chvíli objeví už v pyžamku. "Tak dobrou..." Řekne Erin. "Dobrou... A kdyby něco, tak tady máš na mě kontakt jo? Můžeš mi zavolat. Máš mobil?" zeptá se. "Ne... Nemáme na něj peníze prej.... Ale můžu do budky třeba..." Řekne Erin. "Dobře... Tak já tě už nebudu rušit, měj se." Odejde a Erin ho vyprovodí a pak si jde lehnout.

Ráno, když je Bunny střízlivá, tak dojde za Erin a začne ji vyčítat všechno možné od toho útěku až po návrat domů, pak se zmíní i o dalších věcech, že třeba ji odsekává, že je dlouho ve škole, že ji neříká vše a tak dál podobně... Erin na tohle nějak nereaguje, protože ať řekne cokoliv vyjde to na stejno. Pořád bude ta špatná a ona největší chudinka... (Proč já tohle musim trpět? Proč tu musím být jako ve vězení? Taky bych chtěla mít normální rodinu a život. A ne se jen bát co přijde a jak ji najdu doma... Takhle nejsem štastná, ale nechci ji ublížit přece... Byla by asi smutná...) Erin je smutná a s takovou pohřební náladou jde do školy. S vědomím, že na to bude pořád sama, protože nikdy nebude na ni žalovat, avšak netuší jednu věc, která by ji mohla obrátit život úplně na ruby...

Voight se rozhodne, že tohle nenechá jen tak, a vypraví se za Bunny, kterou zastihne doma, kde jinde by taky byla, že jo. "Už zase ty? Co chceš? Zašukat si? Pořád tak na mě koukáš mlsně... Nejsem děvka, ale za malý díško ti dám... " Vyleze najednou z Bunny. Voight se na ni podívá nijak moc nečitelně. "Jdu dál a bude to stručný..." zastrčí ji do bytu a zavře. "Co chceš?!" zavrčí. "Jednou si matka tak se podle toho chovej, sakra! Myslíš si, že chlast ti pomůže?! Co tim vyřešíš?!" A co ta holka?! Která přišla, protože neví kudy kam už! Uvědomuješ si co ji způsobuješ?! Že ji trápíš, deptáš a ponižuješ? Jsi sobecká kráva! Ale víš co... Dám ti jeden návrh..." Zavrčí Voight. "Hmm... Po tom jednání nevim jestli ho chci slyšet." Odfrkne si Bunny. Voight se zamračí a strčí Bunny na sedačku. "Za 1. občas se sem přijdu podívat jak to tu vedeš! Za 2. přestaneš chlastat! Za 3. najdeš si poctivou práci, jestli nevíš kde můžu ti pomoc! Za 4. žádné pofidérní vztahy! A za 5. když porušít bod 1 - 4. tak ti garantuju, že jméno Voight do smrti nezapomeneš! Abys začla něco měnit, tak máš na to čas do konce týdne! A běda ti jestli ne! ... A propo... Potřebuješ ke změně prachy?" zeptá se Voight už smířlivě. "No asi jo... A kolik?" zeptá se Bunny. "O to se nestarej, dostaneš tolik, abys vyžila. A tímto je tahle diskuze u konce." Odstoupí od ní Voight a taky jak přišel tak opustí byt. (Ta jedna krysa, ta to schytá! To ji nedaruju! Stěžovat si na mě tomu imbecilovi fízlovskýmu! Prej chudinka, úplně hrozná, co já bych za ten život dala a vona si ještě stěžuje, to snad neni ani pravda. Člověk by se pro ní posral a na dobrotu na žebrotu! Svině...!) Zuří Bunny div se hned nerozletí do školy a nejde tam udělat rodičovskou scénu a lekci za všechny prachy. Ale pak přeci jen začne hlodat červíček co tím vším Voight myslel a co by ji mohl udělat... Přeci jen je polda a má dlouhý prsty.... (Co by mě mohl snad jen zavřít? Šikanovat? Vydírat? Ale to bych si mohla stěžovat... A on jako polda nemá na to, aby mě mohl obtěžovat.... Hlavně, že začne dávat prachy a když bude prudit tak si na něj budu stěžovat a bude. Mu to nedaruju, čurinovi uniformovanýmu.) Zakření se pomstichtivě, ale už je klidnější, přesto je, ale připravená, si to vyříkat s Erin, která nic netuší a pak ji čeká fakt studená sprcha, která se rozteče sotva udělá krok domu. Bunny ji čapna za flígr a vtáhne dovnitř. "Ty nevděčnej parchante, hnusnej!" zařve a smíkne s ní o zem. "Co si o sobě myslíš?! Kdo ti dovolil, vynášet naše rodinný věci?! Co si k tomu máš co stěžovat!" zavrčí a vrazí ji facku. "Nečum tak blbě na mě! Byl to tvůj nový kámoš, Voight! To ses spřáhla s tim pravým! Jak si jen mohla! Proč si mu říkala, takový píčoviny! Copak se máš špatně! Chybí ti něco?! Chybí ti něco ty pizdo!" přiletí další facka, po které Bunny odejde a přinese si varečku, kterou uplatní na Erininu zadnici. "Ještě jednou to někomu řekni tak tě zabiju! Nebo jestli o mě nestojíš, tak se sbal a vypadni a táhni k němu!! A já budu mít konečně klid a pokoj! Parchante!" "Nevděčněj! A pamatuj! Když přileze za tebou tak ty mu budeš odpovídat jen dobře rozumíš! Budeš říkat, že se snažim a že se máme líp, rozumíš?!!" vyjede dost z ostra. "....J...o." hlesne sotva slyšitelně a Bunny ji už nechá napokoji a odejde si zase po svých. (Tohle jsem nechtěla.... Myslela jsem to dobře... A on mi přece slíbil, že nic neřekne... Zradil mě... Všichni jdou proti mě... Všichni mi chtějí pomoc a nakonec to odnesu stejně já... Kéž bych tu vůbec nebyla... Já tu nechci být... Kdybych byla u Martyna bylo by to nejlepší pro nás všechny...) Zvedne se ze země a jde se zavřít do svého pokoje a lízat si rány. S Voightem se nesetká a i kdyby ho viděla, tak by ho ignorovala a s Bunny pořádně nemluví, stejně o to nestojí, tak co by se vnucovala....