Chicago PD - Nová naděje

Nová naděje 7

A takto to vydrží měsíc, když si Bunny konečně uvědomí, že ji to už nebaví a že by se ji tady hodil nějaký "blbeček pro všechno" a tak se ozvala Martymu, který přiletěl jak věrný pejsek div nenesl v zubech klacík a nežádal aport... I když vlastně, takový aport přinesl a to kytici, jako správný gentleman. "Si nemusel a je tu Erin, tak si to zase vezmi. Nechci ji rozvíjet nějaké alergie." Spraží ho bez pozdravu. "Promiň, myslel jsem, že to nevadí, stejně jako venku když je." Namítne Marty. "Já jsem matka, takže do toho laskavě nekecej, ano?! Proč ses vůbec neozval?" zeptá se ho. "Netušil jsem zda mám... Amy říkala, že čas ti neuškodí..." Namítne. "Hm! Výborný, že o nás rozhoduje zrovna ona. To jsem to dopracovala, ale." Zamračì se. "Ale no tak Bunny... Vždyť se ti nic tak hroznýho nestalo. Pomohli ti a postavila ses na vlastní nohy a... jestli ti jde o mě, tak já z komunity odejdu taky a můžem být sebou... Já tam nepotřebuju už být. Rád bych tu byl s vámi..." Řekne Marty a kouká na ni upřímně a oddaně. "Jako sem? K nám? Vždyť to tu budem jak sardinky..." Protočí očima. "Ale vždyť, už jsem tu s tebou býval, když jsme nebyli v komunitě... Prosím dej mi šanci i když vím, že jsi na mě naštvaná..." Žadoní. "Hmm... Okey, když jinak nedáš, tak tu zůstaň no..." Řekne Bunny a pustí ho dál do bytu. "Odkdy tu můžu zůstat?" zeptá se Marty. "Od teď klidně a věci si přines kdy chceš..." Rozvalí se Bunny na gauč. "Děkuju moc..." Klekne si k ní div se nenechá polaskat po vlasech. "Běž se podívat na Erin radši ať obtěžuje chvíli tebe, chci se prospat..." Řekne Bunny. "Jo... už jdu..." Odejde za malou, aby se s ní pomazlil a pokochal... A abych to nadále uměle neprodlužovala... Jistě jste si všimli, že to bylo nejdříve s Martym v pohodě a teď se z něho stává Bunnin sluha... A ono je to skutečně tak, bohužel, a Marty to zatím vůbec nechápe a nechává se využívat. A tak to jde den co den, týden co týden a měsíc co měsíc... Bunny snad jen Erin kojí a ubytek obstarává Marty. Když je Erin pět měsíců, tak ji Bunny přestane kojit, začne ji dávat na umělou výživu a sama začne zase chodit do práce, do strip baru kde před několika měsíci skončila. Může si dovolit i jednoho prostého důvodu, protože Amy skutečně zařídila to, aby po ní přestali chodit kontroly a jak se říká když kocour není doma, myši mají pré a tady to platí dvojnásob... Na Bunny vlastně ani to těhotenství nezanechalo nějaké stopy, které by nemohla nějak zakrýt či jinak zamaskovat. A konec konců, pár zákazníků si ji stále pamatuje, takže dostane i dýška, která jsou, ale vyšší než obvykle, hold jsou rádi za starý dobrý materiál... Ale jen tím to nekončí... Bunny se sice drží dál od alkholu, ale za to si našla jinou zálibu. Sem tam si dá travku, extázy či nezávazný sex s kunčaftem, který ji sem tam dá nějaké drobné. A tento vztah se občas zvrtne... Zvrtne ve smyslu, že Bunny s nim tráví víc času než doma. Vlastně to bere jako normální vztah, když ten chlap chce tak se i k němu nastěhuje na chvíli, než ji zase vyhodí nebo než se zase rozejdou nebo než ji ubliží nějak jinak. Jak jinak? Třeba tím, že ji uhodí nebo po ní chce různé násilné sexuální praktiky nebo naopak nechutné nebo ji nutí k pití a tvrdým drogám. Bunny je zatím ve fázi, kdy se po tomhle vrací k Martymu, který ji ještě opečovává a je ji vděčný a rád, že se Bunny vrátila a že chvíli zase pobude s nimi...

Což chvíli pobude, ale to je tak maximum co pro ně udělá a pak zase mizí a tak to chodí dál a dál až z toho vyjde to, že Erin začne říkat první slovo a to TATA a Marty je nadšený, ale Bunny takové nadšení nesdílí, místo toho ji začne říkat - "To není tvůj táta, radši se nauč jiný slovo maličká, třeba máma..." Erin by se třeba i máma naučila, kdyby s ní ten čas trávila a neslyšela o ní jen z vyprávění a zdřívější doby kdy ji znala ještě z kojení. A tak slovo máma řekne až po mnohem delší době když už ovládá i další slova. A začne dělat své první krůčky, pak kroky a pak poběhávat a najednou je jí všude zase plno a Bunny šílí, na tohle nemá nervy a nejraději by ji trestala i s Martynem. Ještě štěstí, že Marty se jí v tomhle případě dokáže postavit a zachovat jako chlap co koule nenosí jen na ozdobu a skoro svoje dítě ochránit, před zase blbnoucí Bunny. Dokonce jí zase začně vyhražovat, že na ni zavolá sociálku a klidně ať Erin šoupnou do ústavu. Bunny se pod takovým vyhrožování většinou zklidní a raději zase hned zdrhne pryč a žije svůj druhý život... A pokračuje to dál... Uteče rok, dva, tři... Erin je 5, chodí do školky už a jediný co Bunny dělá je to, že ji očkuje proti Martymu a říká ji jak není dobrej a jak je na mámu ošklivej a jak ji nemá rád a jak ji nic nedovoluje a jak nechce jí dát sladkosti a jak ji nutí jíst zeleninu a jak musí být ve školce až do odpoledne, aby si zvykla na lidi a kolektiv a jak ji brání být s matkou a kde jaký jiný bláboly. Erin je chvílema zmatená, neví kdo je ten špatný a kdo ne... Máma je máma ať je jaká koliv... A táta nebo Marty je jen Marty... Erin bývá často smutná a sem tam se ve školce svěří učitelce, jaké má trápení, která to tlumočí Martymu, který se taky trápí a doma často vznikají hádky kvůli tomu a to Erin taky vnímá negativně a myslí si, že za to může ona, že ji rodina nemá tak ráda, že ji matou a i hodně věcí má jinak než ostatní děti ve školce... A tak Erin občas o sobě přemýšlí a vymýšlí různé věci jako třeba - ...budu hodná, budu lepší mámina a tátova holčička, nebudu chtít žádné hračky... Tohle jsou myšlenky, které mohou 5 letou Erin napadnout, ale pak je tu ještě něco, což je mnohem racionálnější a co je pro dítě docela typické jak řešit problémy, proto ji jednou napadne. (Když se máma s tátou hádají můžu za to já... Tak když uteču a půjdu si hledat jinou rodinu, kde mě budou mít rádi... A mámě a tátovi se uleví aspoň... A uteču, když budeme na zahradě nebo když půjdeme na procházku...) A tohoto plánu se začne držet. Jednou večer si do baťůžku sbalí svého oblíbeného plyšáka, mikinku a pytlíček müsli a pak ráno nic netušící Marty ji odvede do školky. Erin se převleče a pak jde k Martymu a obejme ho zvláštním způsobem, tak jako pevně a tulivé. "Mám tě ráda tatínku Martyne... A mámu taky, musíš ji to odpustit..." Řekne a podívá se na něho, a ten to vůbec nechápe. "Ale zlato.... To se neboj, ale to je naše věc, ty si užívej svůj bezstarostný dětský život... Vždyť víš, že já tě miluju a nikdy tě nedám." Usměje se na ní Marty a políbí ji. Erin se natlačí do oček slzy a od Martyna bez dalších slov uteče a on je chudák ještě víc mimo a i jeho to rozladí, ale nic s tím nedělá, neví co, myslí si, že Erin něco zase slyšela nebo ji někdo něco nakukukal nebo má to nebohý dítě jen svůj blbý den. Vůbec ho nenapadne možnost co se za pár hodin stane skutečností...Erin po útěku utekla do umývárny, kde nějaká ta slzička ukápla, ale její šestý smysl říkal, že na to učitelky nesmí přijít a tak si jde hrát s dětmi a pak se jdou nasnídat a Erin něco vyžebrá po kuchařce navíc a nechá si ještě džusík a pečlivě si to zabalí do batůžku. A vyčkává co bude následovat zda půjdou na procházku nebo na zahradu. Učitelky rozhodnou, že se půjde na procházku a tak začnou děti připravovat. Erin se záměrně loudá, aby byla jako poslední a učitelky s jejich přístupem neměly na ni nervy a nechaly ji, když je taková otrávená a ono ji to kupodivu prochází. Ze šatny vyjde jako poslední, pak jde jako poslední a ani děcka na ní nečekaj, nikdo ji nevezme za ruku... Erin jde jak oukropeček... A tak si v půlce vesty sundá výstražnou vestičku a zdýchne se ve čtvrti kde to vůbec nezná. Myslí si, že je to pro ní výhoda, protože rodina to znát taky určitě nebude...

Erin se dá hned do běhu, proběhne několik ulic a pak trochu zvolní tempo, aby se vydýchala a taky, aby ji přestalo bolet v boku a pak si to dál štráduje svou dětskou rychlou chůzí. Ani ji nevadí, že projde ulicí - ulicemi kudy by si občas netroufl jít ani dospělák, ale hold dítě je dítě. Ve většině případů nikoho nezajímá dokud se nepřiplete náhodně do nějaké války gangů nebo přestřelky....

A zatímco Erin utíká, tak učitelky zjistí, že Erin je pryč a začínají ji hledat....

Ovšem ta se nevzdává, jde dál a dál až dojde na předměstí, kde jsou většinou rodinné domky a taky už je tam dost zeleně. Erin se proto rozhodne, že si tam zaleze do křoví, kterého je tam plno a že si tam odpočine trochu, napije se a nají a pak bude pokračovat dál... Akorát to cestování ji trošku zmohne a ona si tam zdřímne. Když se Erin vzbudí už je šero, ale ona se rozhodne jít statečně dál, blížící se tma neblížící se tma... Prostě se v tuto chvíli chová jako největší hrdinka...