Po chvilce jsem došla na pokoj a rozvalila jsem se na posteli.
Tohle mě zase totálně vykolejilo.
Za moment jsem slyšela ťukání na balkonové dveře.
"Potřebuješ něco?" zeptala jsem se, když se přede mnou objevil Míra.
"Nechceš si s náma dát jedno pivko?" pousmál se.
"Pořád jste ve stejným složení?" zamumlala jsem.
"No, ještě se připojil Svozka," řekl.
"Tak jo, jedno můžu," pousmála jsem se.
"Tak pojď," naznal a následovala jsem ho na terasu.
"No vzácná společnost," zazubil se Míňa, když jsme došli.
"Tady to máš," řekl Míra a podal mi láhev.
"Děkuju," pousmála jsem se.
"Na co si připijem?" zeptal se Svozka.
"Mně je to celkem jedno," odpověděla jsem.
"Někdo jinej nápady? Hugo?" řekl Svozka.
"No na mě nekoukej," zakroutil hlavou.
"Tak nic, prostě na zdraví," naznal Pytlajs a všichni sme si přiťukli.
Potom jsme si dobrou hodinu povídali a vlastně to bylo celkem fajn.
"Hele, my s Míňou letíme ještě ne regenraci," zamumlal Svozka, když koukl na hodinky a rychle zmizeli.
"No nic, já vás tady nechám, bylo to ale fajn, měli bychom to praktikovat častěji," pousmál se Míra.
"Jo, bylo," řekla jsem s lehkým úsměvem na tváři.
"Všechno v pohodě, Týno?" zeptal se Hugo.
"Jo, asi už jo," pousmála jsem se a sedla jsem si vedle něj na sedačku.
"Zase nějaký problémy?" zamumlal a objal mě kolem ramen.
"Jo, ale už dobrý, fakt," řekla jsem.
"Tak jo," naznal a hladil mě po zádech, "fakt neuděláme výjimku?" zeptal se po chvilce.
"Ty jsi se chtěl sázet," usmála jsem se.
"Já vím," zakroutil hlavou.
"Sázka je sázka, Hugo," špitla jsem.
"Mám tě rád, stojíš si za svým, vždycky," pousmál se.
"To ti nepomůže," řekla jsem a koukla jsem na něj.
"Vždyť já vím," začal, "nechceš mi říct, co se dnes stalo?" zeptal se.
"Byl tady Kauly," řekla jsem.
"Už zase tě nahání?" zamumlal.
"Neboj, už jsme to vyřešili," usmála jsem se, "snad," dořekla jsem.
"Kdyby se tady ještě ukázal, hned mi to řekni, já už si s ním poradím," řekl.
"Už to bude v pohodě, vážně jo," odpověděla jsem.
"A kdyby ne?" zeptal se.
"Tak to neřeš, mám ráda tebe, nikoho jinýho," špitla jsem.
"Já tebe," usmál se a věnoval mi pusu do vlasů.
"Hele, už půjdu spát, měl bys taky, máte zítra další zápas," řekla jsem a pomalu jsem došla do pokoje s Hugem v zádech.
"Jo, já vím, nechceš alespoň přečíst pohádku na dobrou noc?" zeptal se.
"Hele, třeba zítra, jo? Já jsem z té předchozí noci lehce utahaná," odpověděla jsem.
"Tak dobrou," usmál se a políbil mě na čelo.
"Dobrou," špitla jsem s úsměvem.
Stejně jsem nemohla usnout.
Pořád jsem se převalovala a myslela na to, že až to tu skončí, tak to možná skončí i mezi náma.
