Další den jsem brzy ráno pospíchala na snídani, abych se nemusela potkat s takovou spoustou kluků.
No nakonec jsem se pak v pokoji převlékla do legín, trika repre a mikinu jsem si uvázala kolem pasu.
A potom jsem zase rychle běžela na zimák.
"Kluci, dneska dojedou Martinové Kaut a Nečas, kteří se s vámi sklouznou a řeknou vám nějaké triky a tipy," zaslechla jsem v kabině trenéra.
No, super.
To mi ještě chybělo.
Nakonec se rozdělili na skupiny a já jsem šla fotit ty, kteří měli suchou přípravu v posilovně.
Což aktuálně byli obránci a brankáři.
Odchod k ledu jsem pořád oddalovala, ale nakonec jsem se odhodlala k němu dojít.
Zastavila jsem se mezi střídačkami a snažila jsem se schovat za foťákem.
"Týno?" zamumlal Kauly, když dojel ke mně.
"Ahoj," pousmála jsem se a snažila jsem se dál věnovat své práci.
"Skoro bych tě nepoznal, ale ta blond ti taky sluší," řekl.
"Hm, dík," naznala jsem.
"Nebavíš se se mnou?" zeptal se.
"A měla bych? Po tom všem?" odpověděla jsem a radši jsem si šla hledat jiné místo na focení, které bylo na tribunách.
Když jsem cvakala různé momentky z tréninku, zapomněla jsem na všechny problémky.
Naštěstí.
Za chvilku jsem spěchala do kabiny obránců, kde se kluci oblíkali do výstroje, nafotila jsem zase pár fotek a běžela jsem jinam.
Bylo to trochu divoké dopoledne, ale na druhou stranu jsem byla ráda, že jsem se moc nezastavila.
Na pokoji jsem upravila pár fotek a dala jsem je na sociální sítě nároďáku, pak už jsem zase spěchala na oběd, než mi jídelnu zavřou.
"Nepřisedneš si?" houkl na mě Hugo, když jsem se rozhlížela po místnosti a hledala jsem volný stůl.
"Jo, dík, co ty tady tak sám?" zeptala jsem se.
"Kluci spěchali do vířivky, no já se radši v klidu najím," pokrčil rameny.
"Aha, tak jo," pousmála jsem se.
"Co je?" zeptal se po chvíli.
"Co by bylo?" nechápala jsem.
"Já nevím, proto se ptám, očividně nemáš dobrou náladu," řekl.
"Jo, no, to nemám, není mi moc dobře," zamumlala jsem a povrtala jsem se v jídle.
"Tak to nejez a běž si lehnout," pousmál se.
"To ne, musím ještě," začala jsem.
"Žádný omlouvání," řekl.
"Fajn, už letím, šéfe," pousmála jsem se.
"Mám se stavit až půjdu na stadion?" zeptal se.
"To by bylo fajn," odpověděla jsem, "budou tady ještě ty dvě hvězdy?" zamumlala jsem.
"Neči s Kauťákem? No měli by tu být do zítra," řekl.
"Aha, hezký," pousmála jsem se a šla jsem na pokoj.
