"Prosím?" zamumlala jsem rozespale, když mi v půl páté zvonil telefon.
"Týno, chtěl sem ti poděkovat," ozval se na druhé straně Hugo.
"Mně neděkuj, já nic neudělala," řekla jsem.
"Ale jo, děláš toho pro mě až moc, jsi skvělá holka a moc mě mrzí, že jsem tě ztratil," zamumlal.
"Nikoho jsi neztratil, Hugo," špitla jsem.
"T-takže aspoň kámoši?" zakoktal se.
"Nejlepší," pousmála jsem se.
"Tak ještě jednou díky, no a dobrou noc," odpověděl.
"Dobrou," řekla jsem a zavěsila jsem hovor.
Opatrně jsem vylezla z postele a šla jsem se do kuchyně napít.
"Co blbneš?" ozval se ve tmě Matějův hlas a já nadskočila leknutím.
"Fuj, tohle mi nedělej," špitla jsem.
"Co tu teda děláš?" zeptal se.
"Nějak sem se vzbudila a moc nemůžu spát," řekla jsem.
"No tak to doufám, že jsem ti neustlal špatně," odpověděl.
"Ne, ty za nic nemůžeš," začala jsem, "děkuju ještě jednou za nocleh, dobrou," pošeptala jsem a zmizela jsem do pokoje pro hosty.
Potom už jsem usnula bez problémů. Ráno jsem si sbalila věci a chtěla jsem utéct, než se Matěj vzbudí, nepovedlo se.
"Chtěla jsi utéct bez rozloučení?" zeptal se, když mě viděl, jak si zapínám batoh.
"Nechtěla jsem tě budit, spěchám do redakce," odpověděla jsem.
"Hele, já lži prokouknu vždycky," řekl.
"Já nekecám, máme poradu," řekla jsem a zkontrolovala jsem hodinky.
"Takže, kdy se zase uvidíme?" zeptal se a přišel ke mně blíž.
"Hádám, že odpoledne v hale na tréninku," usmála jsem se.
"Fajn, tak na příště se domluvíme, jo?" špitl s úsměvem.
"A mělo by být nějaký příště?" začala jsem.
"Já věřím, že jo," řekl.
"Zatím se měj a díky za nocleh!" usmála jsem se a zmizela jsem z jeho bytu.
Cestou do redakce jsem se zastavila v kavárně pro denní dávku kofeinu a letěla jsem pracovat.
xxx
Jak se vám příběh líbí? A s kým podle vás Týna skončí?
