Po budíku jsem se neochotně zvedla a zamířila jsem si dát rychlou sprchu.
Naplácala jsem na sebe makeup a v teplákovce jsem zamířila na snídani.
"Dobrý ráno," usmívala se od stolu Káťa.
"Ahoj," řekla jsem a se snídaní jsem šla za ní.
Moc jsme toho nenapovídaly, vlastně jsme do sebe rychle hodily snídani, běžely jsme se převléknout a šly jsme fotit zákulisní fotky.
"Dobrý ráno," usmíval se Martin, když jsem došla do pokoje jeho sestry.
"Dobrý," řekla jsem a nastavovala jsem si foťák.
"Doufám, že si na mě potom chvíli najdeš," špitl.
"Hele, já jsem tu kvůli focení, chci aby tvoje ségra měla tu nejkrásnější památku na její den," začala jsem, "ale doufám, že se ta chvilka najde," pousmála jsem se a šla jsem fotit přípravy.
Chvíli jsem fotila líčení a česání, poté kamarádky nevěsty, no prostě všechny kolem.
Katka si zase vzala do parády přípravy ženicha a více zblízka obřad.
Byla to dokonalá svatba s krásnou výzdobou.
Moc se povedla.
"Slečno, můžu mít na vás jednu prosbu?" přišel pár hodin po obřadu ženich.
"Ano, co se děje?" zeptala jsem se.
"Víte, já bych od vás chtěl speciální fotky," začal.
"Nebyla s vámi fotit moje kolegyně?" nechápala jsem.
"Ano, byla, ale já mám ještě jedno místo, kde bych tu fotku chtěl, je za rohem, můžete prosím s námi?" zeptal se.
"Určitě," usmála jsem se a s nevěstu i ženichem jsme se vydali o pár ulic dál.
Došli jsme až k hokejovému stadionu, u kterého čekal pán s klíčema.
Udělali jsme pár fotek na tribuně, na střídačce a nakonec se pár odhodlal dojít i do středového kruhu.
"Díky, moc," usmál se, ženich, když jsme stáli před stadionem.
"Není vůbec zač, myslím, že se to moc povedlo," řekla jsem.
Vrátili jsme se na místo konání svatby, kde pokračovala oslava.
Pořád bylo co fotit, jelikož se tam toho dělo hrozně moc.
"Tak co, najdeš si na mě chvilku?" přišel po chvíli, co jsem si sedla, Hugo.
