JUST HOLD ON (larry stylinson//cz)

16

                                                                                      HARRY

- sobota, 18. července

Nialla nikde nevidím, tak se rozhodnu mu zavolat.

Chvilku to vyzvání, ale Niall to nebere.

„Skvělý, co tady mám asi tak dělat," řeknu tak potichu, že to přes tu hlasitou hudbu nemohl nikdo slyšet.

Prošel jsem celý ten vysokoškolský dům už nejmíň třikrát, ale po Niallovi se asi očividně slehla zem.

Stál jsem v kuchyni vedle nějakého párečku, který se nejspíše rozhodl, že tady všem udělá live porno. Nebo k tomu alespoň neměli daleko.

Nějaký kluk v tričku Doncasterovské vysoké mi podal červený kelímek s hnědou tekutinou. I přes to, jak odporně to smrdělo, kopl jsem obsah kelímku do sebe. Chtěl jsem se jen trochu uvolnit a alkohol tomu vždy pomůže.

Ale nesmí se to přehnat, že ano.

„No ne, Harry!" vytrhl mě z přemýšlení klučičí hlas, který se každým slovem přiblížil.

„Ahoj, Mikey," usmál jsem se na blonďatého chlapce, který ke mně přiběhl.

Je o něco mladší než my, ještě pořád chodí na vysokou. Je tuším z Austrálie, což se dost podepsalo na jeho přízvuku. Moc ho neznám, jen tak od Nialla.

„Kdy jsme se naposledy viděli?" je z něj cítit alkohol, ale opilý ještě úplně není.

„Asi když jsme měli státnice," což už je fakt docela dlouhá doba, když tak nad tím přemýšlím.

„Páni."

Možná Michaela neznám moc dobře, ale kdybych vám o něm měl říct první věc co mě napadne, tak to bude to, že až moc často říká „páni".

No fajn, první bych možná řekl, že měl na vlasech snad každou barvu, na kterou byste si vzpomněli.

Chvilku jsme se snažili povídat si o normálních věcech. Ptal jsem se, jak zvládá školu a jestli byl o prázdninách za rodiči. Zkrátka běžná konverzace mezi dvěma lidmi, kteří se dva roky neviděli.

„Jak se má Louis?" nevím, jestli mu něco Niall řekl. Mikey to z mého výrazu pozná a tak dodá, „Niall se zmínil. Je mi to líto."

„Je to těžký. Pro něj i pro mě," vzdychnu.

„Moc mě to mrzí Harry, třeba se na vás ještě štěstí usměje," položil mi dlaň na rameno.

Jen jsem se nuceně usmál.

Najednou se k nám přiřítil blonďatý kluk s piercingem ve rtu.

„Harry," řekl nadšeně, „tak rád tě vidím."

Ruce omotal Michaelovi zezadu kolem pasu, což mě překvapilo, ale nic jsem k tomu neřekl.

„Taky tě rád vidím," usmál jsem se na něj.

„Mikey a já jsme si na vás nedávno vzpomněli. Říkali jsme si: Jak se asi mají Harry a Louis," u poslední věty změnil hlas, aby všem divákům bylo jasné, co si přesně Luke a Mikey říkali.

„Snažíme se brát všechno v pohodě."

„Ach, slyšel jsem. Držte se." obejmul mě Luke.

Hned se ale vrátil zase k Mikeymu, ale tentokrát ho chytil za ruku. Mikey ho chytil kolem pasu a dal mu pusu na spánek.

„Takže vy dva jste...."

Nedalo mi to, musel jsem se zaptat.

„Jo," řekli dvojhlasně. Podívali se na sebe a usmáli se.

Vypadali spolu vážně šťastně.

Rozhlédl jsem se a v obýváku se konečně objevil Niall.

„Musím jít, ale bylo fajn si s váma pokecat."

Ani jsem nečekal na to, až něco řeknou, prostě jsem odešel za Niallem, který tancoval s nějakou holkou na 'I kissed a girl' a při refrénu by ji určitě chtěl začít líbat, ale naštěstí jsem ho rychle zastavil tím, že jsem ho odtáhl ke kraji.

„Rád tě tady vidím, ale zkazil jsi mi rande."

Zajímalo by mě, kolik toho už vypil.

„Prosím tě, jsi tak opilý, že se divím, že s tebou vůbec tancovala," usmál jsem se.

„Narozdíl od tebe, chlape," vzal mě za ruku a táhl mě do kuchyně.

Nalil mi plný kelímek vodky a nutil mě jí vypít na jeden nádech.

Louis říkal, že se mám uvolnit, tak jsem ani nějak neprotestoval.

Dřív jsme s Niallem chodili na laciné vysokoškolské večírky skoro každý víkend, ale já nikdy moc nepil. Vždycky jsem ten, který spíš dává pozor na ostatní.

Další hodina byla fajn, dokud Niall nenabídl, že budeme hrát tu hloupou hru s kelímky.

Tu hloupou hru, kvůli které se stalo to, co se stalo.

Nebýt té hry, mohlo všechno dopadnout jinak.