JUST HOLD ON (larry stylinson//cz)

6

                                                                                    HARRY

-pondělí, 18. ledna

Niall mi dneska ráno psal, že se večer zastaví společně se Zaynem a Liamem.

Neviděli jsme se od té novoroční party, která se prý po tom, co jsme odešli, úplně zvrhla.

Byl jsem rád, že jsme už tou dobou byli doma, schouleni u sebe v posteli.

„Kluci se večer zastaví," zakřičel jsem z kuchyně do obýváku.

Ale neslyšel mě, protože by jinak odpověděl.

„Lou!"

Zase nic.

I se zástěrou jsem došel do obýváku.

Louis tam ale nebyl.

Že by někam odešel, aniž by mi dal vědět? To se mi nezdálo, vždycky mi řekne, když někam jde.

Zaslechnu ale z ložnice zvuk kytary. Neříkejte mi, že Louis po čtyřech letech vytáhl kytaru.

Když jsem ale vešel, Lou seděl na posteli a vážně hrál. Před sebou měl blok, na kterém byla položená tužka.

Nevšiml si mě, tak jsem si vychutnával pohled na toho Louiho, kterého jsem neviděl už celou věčnost. Na toho Louiho, který má v jedné ruce vždycky kytaru a ve druhé blok s písničkami.

Podle toho, jak vždycky zahrál nějaký akord a pak něco zapsal do sešitu, jsem usoudil, že nejspíš píše písničku.

Nicméně si mě po chvilce všimne a rychle hodí kytaru na sešit, abych ho neviděl.

„Jen jsem hledal něco v šatně a uviděl jsem jí tam, tak jsem si řekl, že by si zasloužila zase alespoň naladit," zalže.

Z toho se teď ale už nevykecá.

„Už dlouho jsi nehrál," usmál jsem se.

„To ne no," ušklíbne se.

„Můžu vidět to, co jsi napsal?" kouknu se na zem.

„Před tebou fakt nikdy nic neutajím," hodí po mně polštář.

„Chci to vidět!" zasměju se a hodím po něm polštář zpátky.

On zpomaleně dělá, že jsem ho zasáhl přímo do srdce a že potřebuje poslední polibek, před tím, než zemře.

Skočím k němu na postel a políbím ho.

Jemu to ale nestačí a začne mě líbat.

„Ta zástěra ti fakt sekne," zasměje se mezi mé rty.

Přetočí mě tak, aby on byl nahoře a začne mě líbat na krku.

Skoro bych si kvůli té rozkoši ani nevšiml, že někdo zvoní.

Sakra, úplně jsem zapomněl, že má někdo přijít.

„My někoho čekáme?" poznal z mého výrazu Louis.

„Niall, Liam a Zayn," stisknu rty.

„Půjdu otevřít," políbí mě naposledy.

Převleču se z tepláků, šedého trička z vysoký a zástěry klasicky do černých džínů a doplním je vzorovanou košilí.

Z předsíně slyším Liama, jak vypráví něco o tom, jak byly ulice zaplněné a jak jeli asi čtyřicet minut.

„Ahoj," usměju se, když přijdu za nimi.

„Harold!" zapiští Niall a obejme mě.

Pozdravím se pak i s Liamem a Zaynem.

„Tak jak jste se měli?" zeptá se nás Zayn.

„Fajn," odpověděl jsem mu.

„Jak ti dopadl ten konkurz, Li?" zeptal se Niall.

„Ještě nevím, ale snad dobře," znervózněl Liam.

„Ale no tak, jsem si jistej, že tě přímo žrali," políbí ho Zayn.

Tyhle dva jsou spolu tak rozkošní.

Nás pět se zná už skoro deset let. Bylo to chvilku po tom, co jsme se s Louim dali dohromady.

Liam se Zaynem spolu začali chodit ale až před rokem.

„Jsem si docela jistej, že tě tě nežrali tak moc, jako Zayn," zasmál se Niall.

Já i Louis jsme se na něj podívali, aby jim nekazil tak hezký moment.

Niall jen ukázal rukama, že se omlouvá a radši už mlčel.

Večer byl fajn. Dokonce došlo i na to, že nám Lou zahrál nějaké jeho staré písničky.

Tak trochu jsem doufal, že dojde i na tu, kterou psal dneska, ale nedošlo.

„Louis dneska ráno vytáhl kytaru," prohodil jsem jen tak.

„Vážně? To je super, Tommo," poplácal ho po rameni Liam.

Louis přikývl.

„Píšeš zase něco?" zeptal se ho Niall.

„Už docela dlouho se mi hlavou honili nějaké nápady a úseky textů, takže jsem z toho dneska něco zkusil napsat, ale ještě to není hotové," odsekl nakonec Louis.

Dneska to z něj prostě nedostaneme.

„Mohl by jsi alespoň kousek zahrát," udělal jsem na něj psí oči.

„I když tě miluju, H, uslyšíš to maximálně až to bude úplně hotové," políbil mě na tvář.

Vážně to chci slyšet a nevím, jak dlouho na to budu muset ještě čekat.

Když Louis odnesl kytaru zpátky do ložnice, nepadlo o písničkách už ani slovo.