22. kapitola

224 8 1
                                    

O měsíc později

Pohled Jany

Je pátek, konečně poslední den školy v tomto týdnu. Jaksi se to s Derekem zvrtlo a já se s ním včera vyspala. Svěřila jsem se s tím jen Daně, a jestli se to dozví Tomáš, je po mně. Musím přemýšlet nad něčím lepším, pomyslela jsem si. S holkami budeme slavit moje narozeniny. Konečně 20! Holky, říkaly, že se mám nechat překvapit, kam půjdeme, ale mně je jasné, že do baru.

„Ahoj zlatíčko, čau Dano."pozdraví nás Derek a mě začne líbat. Včera to bylo moc a vůbec se o tom nechci bavit, natož, aby se to opakovalo. „Půjdeme po škole ke mně?"mrkl na mě a já věděla, co myslí. „Hele, my jdeme hned po škole s kamarádkami oslavovat. Promiň, třeba příště." „Co oslavujete?"zajímal se. „Jana má narozeniny!"vypískla Dana. „Tak v tom případě vše nejlepší. V pondělí ti dám dárek."mrknul na mě a já věděla, že myslí. Sex. Jen, co jsme došli do učebny, Derek mě táhl do zadní lavice a posadil si mě na klín. Hned mě začal líbat. Vůbec jsem nevěděla, co se v hodině dělo. Byla jsem tak moc zabraná do jeho rtů, že jsem si ani neuvědomila, že je konec hodiny.

Druhá hodina byla bez Dereka a já se mohla konečně soustředit. Třetí, čtvrtá a pátá hodina byla s Derekem a strávila jsem ji jak jinak, než líbáním. Poslední tři hodiny byly bez Dereka a já se tak mohla soustředit.

Po škole

Hned po škole jsme si doma odložily věci a už k nám přicházely holky. „Takže máme plán, že by se šlo do baru pít. Co ty na to, Jani?"navrhla Natka. Všechny pohledy se stočily na mě. „Tak na co čekáme, jde se!"zvolala jsem a my se začaly smát. Rychle jsem se převlékla ze školního, do víc pohodlného a samozřejmě trochu sexy. Oblékla jsem si černé upnuté rifle s bílým nátělníkem a šlo se.

Jen, co jsme došly do Žlutého psa, sedly jsme si na bar a začalo se pít. Nejdřív s mírou ale po dvou hodinách jsme vypily dvě láhve Becherovky a jednu Jacka. „To vám posílají kluci v zadu."postavil před nás barman skleničky a naléval nám vodku. Všechny jsme se otočily směrem, kam barman ukazoval a vyskytl se nám pohled na kluky, kteří se nám smáli. Dominik smíchem spadl ze židle, a když mu Jakub pomáhal nahoru, stáhl ho s sebou dolů.

„Pojďte za náma."křikl na nás Ráďa a my se zvedly. Málem jsme spadly, ale došli jsme k nim. „Zlato, promiň za moje chování, v minulých dnech."objal mě ze zadu Tom a já se jen usmála. Možná to bylo alkoholem v krvi, ale během sekundy jsem mu vše odpustila. „To já se omlouvám. Přehnala jsem to. Vyspala jsem se s Derekem."sklopila jsem pohled k zemi a čekala, co se stane. „Nerozebírejte minulost, co se stalo, se stalo. Pojďme pít."ozval se Dominik a odtáhl nás od sebe. Když jsem se podívala na Toma, měl kamennou tvář. Nic z ní nešlo vyčíst.

Pilo se a to ve velkém. Nevím jak, ale najednou jsme se ocitli u kluků a smrděla tu tráva. „Dej si Jano."objevil se u mě Radek a podával mi trávu. S radostí jsem ji přijala a svět byl zase hezčí. Na stole jsem objevila brambůrky a nějaké pochutiny. Moje kroky směřovaly ke stolu, ze kterého jsem snědla, skoro vše. Pak jsem si už nic nepamatovala.

Ráno

Vzbudila jsem se nahá, na mém boku byla něčí ruka. Když jsem zjistila, komu patří, zděsila jsem se. Já se vyspala s Josefem! Znělo mi v hlavě a já se pokoušela vybavit, co se stalo. Bohužel jsem si nedokázala nic vybavit. Když jsem se nerozešla s Tomem potom, co jsem se vyspala s Derek, tak teď bude definitivně konec.Říkalo mi podvědomí a já věděla, že má pravdu. Najednou Pepa něco zabrblal a za pas si mě přitáhl blíž k sobě.

Najednou někdo rozrazil dveře a Pepu to probralo. „Tak ty mi zahýbáš i s Josefem!"vykřikne Tom a první, co mě napadne, je schovat si hlavu pod deku. „Jano, vyber si! Buď já, nebo jeden z nich!"křikl mi u hlavy. „Já, já nevím."rozbrečela jsem se, protože jsem nechtěla přijít o Toma. S Derek to byl velký špatný úlet a nechci, aby se to opakovalo. A s Josefem, to byl asi taky úlet. „Jani, nebreč."utěšoval mě Pepa. „Tohle byl úlet. Aspoň pro mě. Všichni jsme byli opití."zastával se mě. „Mám toho dost. Rozhodni se, s kým chceš být!"křikl a práskl s dveřmi. V tu ránu byl pryč a mě to rozbrečelo ještě víc. „Jani, běž za Tomem a vrať se k němu. On ti odpustí."hladil mě po zádech. „Já s ním už nechci být. Mohla bych ho podvést znovu. To by mi už neodpustil."uklidním se. „Tak nebudeš s nikým, to není konec světa."pořád mě hladil po zádech. „Máš pravdu. Není konec světa."pevně ho obejmu.

Obléknu se a vypadnu z pokoje. Před pokojem čeká naštvaný Tom a jde z něj strach. „Tak jak ses rozhodla!"přiblíží se ke mně a já odvážně odpovím. Teda se o to aspoň pokusím. „Promiň, ale nechci být s nikým."pípnu. No to teda nebyla odvážná odpověď. Vůbec tak nezněla. Poznamenalo moje podvědomí a Tomáš přistoupil blíž ke mně. „Tak jdi někam! Já se tak moc snažil, abys na mě nepřišla, že tě podvádím, a ty mi to řekneš přímo do očí!"huláká na mě, že zbudí všechny. „Ty vole, buď zticha."vykoukne Dominikova hlava z jedněch dveří. Využiji toho, že se Tom soustředí na Dominika a odběhnu od něj. Odběhnu na druhou stranu místnosti a začnu se obouvat. Musím odsud vypadnout. „Pa."šeptnu směrem k Dominikovi a otvírám dveře. „Neodcházej!"zakřičí na mě Tom a já za sebou rychle zavřu dveře. „Ještě si promluvíme!"zakřičí, když už scházím schody.

Jen, co dojdu domů, dám si rychlou sprchu a začnu opisovat Daniny zápisy z hodin, kdy jsem nedávala pozor. Po půl hodině, jsem měla všechny zápisy hotové v tom někdo klepal na dveře. Myslela jsem, že je to Dana, která si zapomněla klíčky, ale byla jsem na omylu. Stál tam Tomáš, který už klepal na dveře. „Ahoj."špitla jsem. „Můžu dovnitř? Promluvíme si?"zeptal se klidně a já jen kývla. „Víš, chci vědět důvod, proč ses tak rozhodla."poposedl si blíž ke mně. „Já bych tě mohla podvést znovu. To, to nechci."sklopila jsem hlavu. „Víš, já tě podváděl tři týdny a tys na to nepřišla a teď si podvedla ty mě, tak mi přišlo dobrý ti to říct." Najednou se ke mně naklonil a začal mě líbat. Za chvíli jsem byla pod ním a už mě nesl do postele. „Tome, nedělejme to."podívám se na něj a on ze mě otráveně sleze. „Čau."odfrkne si a zabouchne za sebou dveře. Za hodinu přichází domů Dana.

O týden později

„Tom mě zazdil, ale bylo mi to jasné. S Derek jsem se zase vyspala, ale tentokrát jsem toho tak moc nelitovala. Asi jsem se do něj zamilovala, nebo já nevím. Mám z toho smíšené pocity."s holkami jsme seděly v kavárně a říkaly si, co se za poslední týden stalo. Od toho rána, co jsem se pohádala s Tomem, jsme se s holkami neviděly. „Prosím tě, to bude dobré. Budeš s Derekem."usmála se na mě Natka. „Ale já s ním nechci být. Já nevím, co chci."zesmutněla jsem. „Prosím vás, už se o tom nebavme."vložila se do toho Dana a já za to byla ráda. S holkami jsme si povídaly tak dlouho, že nás z kavárny už vyhodili. Byly jsme tam od čtyř do sedmi a oni už zavírali. „Tak pojďte k nám."rozhodla jsem, protože jsme toho měly ještě hodně, co jsme chtěly probrat. S holkami jsme probraly všechno možné. Od kosmetiky přes kluky, přes jídlo až po cvičení.

Ahojte!! Už se blížíme s knížkou ke konci. Čekají nás poslední 2 kapitoly, tak užívejte.

Sestřička /ff M+ [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat