Sestřička /ff M+ [DOKONČENO]

7. kapitola

O měsíc později

Pohled Jany

Kluci mají dneska koncert v Praze a chtějí, abychom s Danou jely taky. Dana ale včera odjela za Lukášem a Kristýnou, jejím bratrem a jeho přítelkyní, na Šumavu.

„Bože kdo tak brzo něco potřebuje?"říkala jsem si, když mi někdo ráno klepal na dveře. Jen v tričku a spodním prádle jsem šla otevřít a tam stál Pepa. „Ahoj sorry jestli tě budím, ale do půl hodiny odjíždíme."vešel do bytu. „Cože?! Už?! Tak počkej."začala jsem pobíhat po bytě.

Když jsem jenom v ručníku běžela do koupelny, Pepa mě zastavil. „Víš, že ti to moc sluší?"položil řečnickou otázku a vyzvedl mě do vzduchu. „Pepo, prosím pusť mě, nestíhám to."když mě dával na zem, začal mě líbat. Za chvíli jsem měla na krku cestičku modřinek. „Vážně už musím."zamumlala jsem do polibku. Na cestu jsem si oblékla riflové kraťasy a volné šedé triko. Do cestovní tašky jsem dala potřebné věci, obula jsem si boty a mohlo se jít.

„Vy ste pichali, alebo čo vám tak dlho trvalo?"řekl Dan a my bez odpovědi nasedli do auta. „Takže? M?"zeptal se na oplátku Jakub za volantem. „Nic nebylo."řekl Pepa už dost naštvaně. „Vždyť vidím ty cucáky až sem."stál si za svým Kuba. „Nic nebylo."řekla jsem taky dost naštvaně a položila jsem si hlavu na Pepovo rameno a zaspala jsem.

Pohled Hasana

„Těšíte se? Já totiž mega giga!"křičel Kuba na celé kolo. „Jo, těším se. Ztiš se, Janička zaspala." „Taky sa teším. Hlavne že bude sex."ozval se Dan. „Mám Danu, vybral jsem si dobře. Za dvě hodiny by měla být v Praze. Co ty Hasáku? Jak to mezi vámi vlastně je?" „Ani nevím, jak to mezi námi je. Kdyby se někdo našel, tak samozřejmě." „První zastávka!"křičeli kluci, až vzbudili Janu.

„Co se děje?"mžourala očima. „Jsme na zastávce. Vysedej."odepnul jsem jí pás, spadla na sedačku vedle a spala dál. „Napi sa, nech nemusíš riadiť."podal jí Konev Becherovku a ona se poslušně napila. Vyprskla ji. „Fůj! Já potřebuji Redbull."ještě se napila a šla na benzínku. Na benzínce jsem za ni zaplatil. „Díky, tos nemusel."řekla, když jsme vyšli ven. Začal jsem ji líbat a spolupracovala. „Jedeme cukroušci?"zakřičel na nás Jakub, Jana se ode mě odtáhla, sklopila pohled a nasedla do auta. „Tak moc díky Kubo."řekl jsem mu. Jana si do sluchátek pustila hudbu, upíjela pití a pomalu zaspávala. „To ten Redbull moc nazabral, čo?"řekl Dan, když se na nás otočil. Když jsem dojeli, pořád spala, a pro, že jsme měli společný pokoj, vzal jsem naše věci i Janičku a odnesl jsem ji. Položil jsem ji na postel a lehl jsem si za ní. Políbil jsem ji na nos a začala se pomalu probouzet.

„Kde to jsme?"dívala se kolem sebe. „Na hotelu. Za chvíli začíná zvukovka." „Počkej chvíli."otočila se ke mně zády a převlékala se. „Pepo!"vypískla, když jsem ji plácnul po zadku.

Pohled Jany

Když jsem se na něj otočila, přitlačil mě ke zdi a začal mě líbat. Ty jeho měkké rty mi chyběly. Pořád ho miluji. Udělal mi další cestičku modřinek. „Aby věděli, že jsi jen moje. Budeš jen moje?"řekl a v jeho hnědých očích byly jiskřičky, ze kterých jsem nemohla nic vyčíst. „Ano, budu."řekla jsem po chvíli zamyšlení. Převlékla jsem se do boyfriend jeans a béžového trika. „Spolu?"zeptal se Dan, když viděl naše ruce. Jen jsem kývla na souhlas. Pepa zašeptal něco Danovi, ale neslyšela jsem je. „Co jste si říkali?"zeptala jsem se Dana. „To je medzi nami."řekl a já si jen povzdychla. Všechny jsme pozdravili. Byl tam taky jeden kluk, kterého jsem neznala. „Ahoj, jsem STEIN27, ale pro takovou kočku Petr."skousl si spodní ret. „Ahoj jsem Jana."podala jsem mu ruku, ale on mě silně objal a políbil na líčko. Za ním stál Pepa a dost se zlobil. „Petře ta je jen moje."probodl ho pohledem. Když byl konec zvukovky, šli jsme na jídlo. Seděla jsem vedle Jasmíny, Dominikové holky. Je super holka, doufám, že ji nemá Dominik jen na sex.

Když jsme byli všichni v backu, přišla za námi Dana. „Dany, moc si mi chyběla."políbil ji Kuba. „Ty mně taky Kubí. A vlastně všichni jste mi chyběli."se všemi se obejmula. S holkami jsme na koncert šli k pódiu a moc si to užily. Po koncertě jsme pili, a to hodně. Byli jsme na baru asi do tří do rána. Všichni jsme měli hodně napito. Když jsem se zvedla ze židle, utíkala jsem na záchod a vyzvracela jsem se. Pepa stál pohotově u mě a hladil mě po zádech. „Lidi, mi už jdeme, tak dobrou."rozloučili jsme se.

Cestou na hotel jsme se smáli naprostým kravinám, proč existují lidi a proč mluvíme, nebo proč nemluví ryby. Po asi hodině hledání našeho hotelu, protože jsme se ztratili, jsme nastoupili do výtahu. Pepa mě přitlačil na zeď výtahu a začal mě líbat. Když jsme se dostali na pokoj, naše oblečení lítalo vzduchem a všichni víme, jak to dopadlo. Potom jsme zaspali v objetí.

Ráno

Pohled Jany

Probudila jsem se s bolestí hlavy. Věděla jsem, proč si brát prášky. Šla jsem se umýt a namalovat. Oblékla jsem si černý nátělník a maskáčové třičtvrťáky. Když jsem byla připravená, zbýval ten nejtěžší úkol, a to vzbudit Pepu. „Pepo, vztávej. Už je ráno zlatíčko."takto jsem vždy budila Danu do práce a zabíralo to. Pepa spal dál a vůbec nereagoval. Vůbec jsem si nevěděla rady, tak jsem se vypravila na pokoj Jakuba a Dany. „Josefé! Budíček!"třásl s ním Kuba, až spadl z postele. „Musí to být tak drasticky?"ptala jsem se, ale odpovědi jsem se nedočkala. „Tak ho začni líbat. Už vůbec nevím."udělala jsem, co Kuba chtěl, ale taky to nezabíralo. „Tak se líbejte holky."řekl za mnou Dominik a já leknutím nadskočila. Nic jiného nám nezbývalo. „Wow wow wow."probudil se Pepa a díval se na mě a Danu, jak se líbáme. „Zlato, je ti dobře?"sedla jsem si k němu a hladila ho po zádech. Byl totiž bílý jako stěna. „Ne."zvedl se z postele a utíkal na záchod. Cestou na záchod se mu podlamovaly nohy a já utíkala za ním. Zvracel asi hodinu v kuse. „To není dobrý."povzdychla jsem si. „Celý hoříš. Bolí tě něco? Jsi v pohodě?"sáhla jsem mu na čelo. „Janičko, jsem v pořádku. Nic mi..."ani to nestihnul říct a zase zvracel. „Takto to nepůjde. Jsi nemocný. Něco na tebe leze, vypadá to na chřipku."ostatní šli na snídani a já s Pepou zůstala na pokoji. Sbalila jsem nám věci. Na cestu domů jsem mu koupila rohlíky, musí něco jíst. Cestu zpátky Pepa prospal. Odvezli jsme ho k doktorovi a ten řekl, že má chřipku. Dneska bude nocovat u mě a potom se vidí. Koupila jsem mu léky, čajíky a vitamíny. Celý den se táhl v poklidu a Pepa ho skoro celý prospal.

Ahojte lidičky! omlouvám se za kratší kapitolu. příští týden budu pryč, takže neočekávejte velkou aktivitu.