Pohled Jany
Je to přesně měsíc, co jsme s Tomem spolu a já mu chci udělat překvapení. „Jako dárek pro něj mám tento rámeček a přívěšek na klíče."
Rámečekje s našimi společnými fotkami a na přívěsku je jen měsíc listopad 2020.„Tak to je něco."ukazuji Daně, co pro něj má. Dana tu dneska nebude, budes Kubou a my s Tomem tady. „Já ti aspoň vyberu, co na sebe."začne semi přehrabovat ve skříni. Nakonec od sebe ze skříně vytáhne něco, co jsem na nínikdy neviděla. Vytáhla růžové šaty. Dana za chvíli odešla za Kubou, takže jsem doma zůstala chvíli sama.
Pohled Tomáše
Dneska máme s Janičkou měsíční výročí a tak jsem jí připravil dárek, který doufám, že se jí bude líbit. Dostane hrníček s naší fotkou, její oblíbenou bílou čokoládu Milka a malého plyšového medvídka. Není to nic extra, ale doufám, že to ocení. Moc si s tím nevím rady. Taky jsem nám zarezervoval stůl v Caffeterii, o kterém Janička neví. Vůbec neví, že půjdeme ven.
Právě stojím přede dveřmi a zvoním na zvonek.
Pohled Jany
Někdo klepe na dveře a já vím, že je to Tom. V rychlosti mu letím otevřít dveře, div si nerozbiju pusu. „Ahoj Tomi,"zvu ho dovnitř. „Ahoj zlatíčko"líbá mě. „Mám pro tebe malé překvapení. Obuj si boty."dal mi pusu na tvář a já se začala obouvat. Jen, co jsem za sebou zavřela dveře, se mi na očích ocitl šatek. „Neboj, dám na tebe pozor."řekne a chytá mě za ruku. „Pozor, schod."upozorní mě a za chvíli slyším přijíždět výtah. Nastoupíme do výtahu a za chvíli jsme dole. „Teď budou dva schodky."za chvíli mě posadí do auta a zapoutá. „Kam jedeme?" „To je překvapení."položí mi ruku na stehno. Jedem dobrou půl hodinu a já prvních pět minut v autě už přestala vnímat, kde jsme. Najednou zastavíme a Tom mi pomůže vystoupit. „Teď bude pár schodů."informuje mě a já se bojím, že hodím hubu. Na jednom schodku zavrávorám a málem spadnu. „Mám tě."slyším, jak se usměje. Zbytek schodů už vyjdu v pohodě. „Tak jsme tady."sundává mi z očí šátek a já vidím střechu, kde je stůl s jídlem. Kolem jsou světýlka a je to tu moc krásné. Stůl je nádherně prostřený. Na stole leží dárečky, také květiny ve váze. Jsou to moje oblíbené lilie. „Wow"vypadne ze mě, jen co se rozkoukám. „Prosím,"Tom mi odsune židli, na kterou se následně posadím. „Děkuji. Tome, jak jsi to všechno zařídil? Je to neuvěřitelný."usměji se na něj. „To je drobnost, hlavně pro tebe."políbí mě, ještě než si sedne. U jídla si povídáme o všem možném. „Něco tu pro tebe mám."postaví se přede mě a v rukou drží dárečky. „Chci ti říct, že jsi ta nejlepší, nejkrásnější a nejdokonalejší holka, jako jsem kdy mohl potkat. Jsem za tebe moc rád."dá mi malou pusu a předává mi dárečky. Hned si je rozbalím a jsem z nich šťastná. Dostala jsem krásný hrneček s naší fotkou, moji oblíbenou čokoládu a malého plyšového medvídka. „Děkuji zlato,"políbím ho. „promiň, já dárky pro tebe nechala doma. Nevěděla jsem, že někam půjdeme." „Za to se neomlouvej miláčku. Dáš mi je až doma."přitáhne si mě za pas a začne se pohupovat ze strany na strany na stranu na hudbu, které z ničeho nic začala hrát. Ani přesně nevím, odkud hraje. Za chvíli odcházíme domů a já zjistím, že jsme byli na střeše Caffeterie.
Doma dám Tomovi dárečky je z nich šťastný, jako já z těch jeho. „Já tě tak miluji."přitlačí mě na zeď a začne líbat. Jeho ruce se dostanou pod košili a hladí mě po zádech. Za chvíli mi začne rozepínat rifle a následně mě odnáší do pokoje. Všichni ví, co se stane.
Pohled Jany
Ráno
„Dobré ráno zlatíčko."slyším hlas, díky kterému se hned usměji. „Dobré ráno miláčku."políbím ho. „Zůstaňme ještě v posteli."naléhá, když se hrabu z toho brlohu. „Potřebuji na záchod, hned jsem tu."moje kroky míří do koupelny a za chvíli zpět do postele za Tomáškem. Ten si mě přitáhne k sobě za pas a začne líbat. Když si na něj sednu, vítězoslavně se usměju. „Nemysli si, že budeš nahoře."zasměje se a převrátí pod sebe. V posteli se ještě chvíli mazlíme, ale nakonec nás z postele dostane hlad. Rychle nám udělám palačinky s ovocem a hlavně nesmí chybět ani šlehačka. „Zlatíčko, snídaně je na stole."volám z kuchyně na Toma, který se válí v posteli. Ten hned přijde a začne se cpát palačinkami. Vypadá, jako malé dítě, protože je celý špinavý. „Co děláš?"ptá se, když mu utírám marmeládu z tváře. „Jsi špinavý."dám mu pusu a jdu se umýt. Po té, co se umyji, jde do koupelny Tom. Mezi tím mi psala Dana, že se s kluky jde na společný oběd. Jen, co Tom vyleze ze sprchy, informuji ho o tom. Následně se s Tomem válíme ještě v nezastlané posteli, dokud kluci nenapíšou, že pro nás za čtvrt hodiny přijdou. Já vystřelím z postele jako namydlený blesk a začnu hledat, co na sebe. Nakonec si obléknu rifle a šedý rolák. Vlasy si nechám rozpuštěné o obuji si kožené boty může se jít. S Tomem jsme vyšli před barák a už tam na nás všichni čekali. Na oběd jsme šli jak jinak než do Caffeterie. „Hele, proč chodíme pořád jenom semka?"zajímalo mě. „Protože je to nejblíž a pracoval jsem tu."ozval se Dominik, který se už cpal jídlem. „Hlavně je to tu dobré, že zlato."políbil mě Tom a já kývla na souhlas.
Ahojte!!! Je tu nová kapitola. Doufám, že se bude líbit jako ty předchozí. Chtěla jsem vám moc poděkovat za 1k přečtění a s votes se blížíme ke stovce!!! Jste úžasní
Terka>333
ČTEŠ
Sestřička /ff M+ [DOKONČENO]
Fanfiction„Jani, budu na tebe myslet, jak to jen půjde. Užij si to." silně mě objal. „Taky na tebe budu myslet." měla jsem na krajíčku, protože nesnáším loučení. Když jsem se otáčela k Pepovi zády, že už musím, přitáhl se mě k sobě za zápěstí. „Miluji tě a vž...