Sestřička /ff M+ [DOKONČENO]

8. Kapitola

Pohled Jany

Dneska jsem musela na noční a nechtěla jsem Pepu nechávat samotného. Chtěla jsem, aby zůstal u nás s Danou, tak jsem domluvila "chůvy" Dominika a Tomáše. „Jani, zastav se na chvíli. Nemusíš mě pořád obskakovat."řekl Pepa, když jsem mu nesla zázvorový čaj. „Dělám to pro tvoje dobro. Chci, abys byl zdravý."políbila jsem ho na čelo a víc zakryla. „Kluci tu mají za chvíli být. Prosím tě, nepij alkohol ani nic neber. Pij čaj a buď pořádně zakrytý."upravila jsem mu deku. „Rozkaz mami."přiblbě se usmál. Za chvíli už klepali kluci na dveře, tak jsem je pustila dál.

Když už jsem byla připravená jít, začala jsem kluky úkolovat. „Máte u sebe chlast, cíga nebo nedej Bůh drogy? Dej to sem pro Boha."vytrhla jsem Dominikovi cigára i se zapalovačem z ruky. „Nezapomeňte mu dávat každou hodinu léky, které jsou na stole. Na lince je konvička s čajem, tak ať pořád pije a když ji celou vypije, tak mu dovařte. To snad zvládnete. Ať jde brzo spát, jestli bude schopný jít, klidně i ke mně do postele. Opovažte si sem někoho přivést."probodla jsem je pohledem.

„Na váš rozkaz kapitánko."zasalutovali a vypukli v hlasitý smích. „Tak ahojte a mějte se tu dobře."volala jsem ode dveří a zavírala za sebou.

Pohled Tomáše

„Ještě že si koupila ten Xbox."řekl Dominik, sedl si k Hasanovi na gauč a zapl telku. Hráli jsme tak dlouho, že jsme málem zapomněli na léky. „Hele, ty léky."zavolal Dominik a probudil spícího Josefa. Když si vzal léky, chvíli jsme si povídali a potom šel spát. Dominik taky šel spát a po hodině jsme se měli vystřídat, ale jeho nešlo vzbudit. „Vstávej ty jelito!"třepal jsem s ním, až spadl z gauče. Když to nešlo, probudil jsem Josefa a dal mu léky. Ten si hned potom lehnul a zaspal.

Vydržel jsem další hodinu, kterou jsem promarnil probouzením Dominika. „Hele, tak jsou ale kočky. Jdem je ohnout."zahrál jsem na něj. „Počkej, už jdu. Ahoj kočičko, ty jsi tak sexy. Pojď ke mně."mluvil ze spaní a začal mě líbat. „Ty Hovado!"zařval jsem na něj tak, že se konečně probral. „Ty vole, měl jsem divnej sen. Málem jsem měl sex s holkou, a když jsem ji začal líbat, měla hlas jak ty a řvala na mě, že jsem hovado." „To jsem byl já vole. Nešel jsi probudit, tak jsem ti řekl, že někde jsou nějaký holky. Ty ses do toho tak vžil, že jsi mě začal líbat!"vyjel jsem na něj. „No fůj, kámo! No ty vole, ty seš takový čuně!" „To seš čuně! Tys mě začal líbat!"řval jsem na něj.

„Hej, kámo, co se tu k sakru děje? Jaký, že ste se spolu líbali?"řekl Josef, který stál ve dveřích a držel se za hlavu. „Dominikovi se zdál živý sen o tom, jak chtěl přehnout nějakou buchtu a začal mě líbat."Josef se začal smát na celé kolo a Dominik si schoval hlavu pod polštář. S Dominikem jsme se vystřídali v hlídce a Josef si vzal další prášek, dopil konvičku s čajem a šel zas spát. Takhle se to opakovalo, do té doby, než přišla Jana.

„Ahojte, tak co, spí?"zeptala se šeptem, když se vyzouvala. „Jasně, neboj, léky bral a vypil asi čtyři konvičky s čajem." „Děkuju, jste zlatí."obejmula mě, když pozorovala, jak spí. „Jak jste se vlastně měli?"zeptala se, když viděla i Dominika. „Ani se neptej, ale přežili jsme to."prošel kolem ní a dal jí pusu na tvář. Jana se ošila a nechápavě se na mě podívala. „Rušná noc."protočil jsem oči. „Ještě jednou vám moc děkuju, kluci. Už tu s ním zůstanu."usmála se na nás. „Nebojíš se, že to od něj chytneš?" „V žádném případě. Zažila jsem horší věci než je

Pohled Jany

Uklidila jsem po klucích a šla se osprchovat. Když jsem byla hotová, byl čas, aby si Pepa vzal léky. Uvařila jsem mu další konvičku čaje a polívku jak pro mě, tak pro něj a šla ho vzbudit. „Zlatíčko, vstávej. Musíš si vzít léky."hladila jsem ho po tváři. „Ještě ne mami."zamumlal a schoval si hlavu pod duchnu. Dala jsem mu malou pusu do vlasů a pomalu ho začala odkrývat. „Brrr, zima."vzbudil se, vzal mi duchnu a zakryl se až po krk. „Zlatíčko, musíš si vzít léky a najíst se." „Ale já nemám hlad."zašklebil se na mě. „Aspoň trošku, bylo by ti špatně."s nechutí se zvedal z postele. Když si sedl ke stolu, zabalila jsem ho do deky a začala krmit. Nad tím, jen zavrátil oči. Snědl jenom čtvrtku a šel zase spát. Když se ale zvednul, začal zvracet. „Promiň, já to uklidím."říkal s bílým obličejem jako stěna. „Jdi si lehnout, já to uklidím. Za chvíli jsem u tebe."jen se odpotácel do ložnice a já začala uklízet. Do půl hodinky jsem to měla uklizené a šla se na něj podívat.