Sestřička /ff M+ [DOKONČENO]

24. Kapitola

Pohled Jany

Ráno jsem si oblékla dlouhou béžovou mikinu přes hlavu a rifle. Vlasy jsem si zapletla a lehce se namalovala. Do tašky jsem si dala vodu a jablko a mohlo se jít.

„Ahoj kočko."políbil mě Derek před školou. „Ahoj."zamumlala jsem do polibku. První tři hodiny jsme měli společné, takže jsme se líbali. Až poslední hodinu jsme měli společnou.

„Půjdeme ke mně?"mrknul na mě Derek, když skončila hodina. Jen jsem kývla na souhlas a zamávala Daně. Jen, co jsme přišli k němu do bytu, přitiskl mě na zeď a začal zuřivě líbat. Za chvíli jsme se přesunuli do ložnice a všichni víme, co se stalo.

Když jsem se po dvou hodinách povídání s Derekem dostala ven, šla jsem za kluky, i když jsem trochu riskovala, že potkám Toma. „Ahoj."otevřel mi Kuba. „Ahoj, je tu Tom?"zeptala jsem se, potom, co jsme se objali. „Pořád v Praze, neboj. Ale je to Josef."mrknul na mě. „Co vám řekl?"děsila jsem se pohledu, kterým se na mě díval. „Čau Jani."usmál se na mě Josef a rozešel se za mnou. Políbil mě a já se začervenala.

„My už půjdeme, mějte se."rozloučily jsme se s kluky. „Měj se."objevil se u mě Josef a začal mě líbat. „Večer napíšu."zavolal za námi, když jsme scházely schody.

„Co se dělo u Dereka?"nadzvedla obočí, jen, co jsme vyšly ven. „No víš."zavrátila jsem oči. „Takže spolu chodíte?"vyptávala se dál. „Já nevím, ale chozením bych to nenazvala. Zítra se ho na to zeptám."zadumala jsem, jak to mezi námi je a nedalo mi to spát.

Jen, co jsem si sedla na postel, došla mi zpráva od Pepy.

Ahoj princezno, přeji ti krásnou dobrou noc. :*

Nad zprávou jsem se usmála a odepsala mu.

Ahoj princi, i já tobě přeji dobrou noc.

S úsměvem jsem zaspala.

Ráno

Ráno mi přišla zpráva, díky které jsem se celý den usmívala. Byla to zpráva od Pepy.

Dobré ráno beruško, přeji ti krásný den ve škole. Přijdeš po škole dneska k nám?

Odpověděla jsem:

Dobré ráno, určitě k vám přijdu J

Vstala jsem a hned se šla chystat. Oblékla jsem si svetr a rifle. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a šla se rychle namalovat. „Dano, honem."čekala jsem na ni u dveří, protože se nemohla vypravit. Když jsme došli před školu, už na nás čekal Derek. „Zeptej se ho."drcla do mě Dana. „Ahoj."usmála jsem se na něj a on mě políbil. „Co mezi námi vlastně je?"zeptala jsem se, už jsem to chtěla vědět. Chvíli se zamyslel a odpověděl. „Kamarádi?"usmál se na mě a šel do učebny. Dneska jsme neměli ani jednu hodinu spolu. Celou dobu mi v hlavě zněla jeho odpověď. Kamarádi? Vůbec jsem se nemohla soustředit. Zasadil mi takového brouka do hlavy. Musela jsem nad tím pořád přemýšlet.

Když nám skončila dneska škola, měly jsme s Danou namířeno ke klukům, ale Derek nám to překazil. „Jani, pojď ke mně."mrkl na mě, ale já mu odporovala. „Musím jít domů, musím Daně s něčím pomoct."a Dana se ke mně přidala. „Jo, potřebuji pomoct s vařením. Zítra k nám přijede můj brácha s přítelkyní a my nemáme navařeno. Vážně promiň, ale Janu si dnes beru já."dala svoji ruku kolem mých ramen a raději jsme šly. „Jsi fakt dobrá. Díky."usmála jsem se na ni. Lže jak tiskne.

„Ahoj Janičko."políbil mě Josef, mezitím, co jsem se vyzouvala. „Ahoj."usmála jsem se na něj. „Ehm..."odkašlala si Dana a tak na sebe upozornila. „Ahoj Dany."zasmál se a my vešli do obýváku. „Pepo, co mezi námi je?"zeptala jsem se ho, když jsme byli na chodbě. Chtěla jsem vědět, co ke mně cítí, když to, co je mezi mnou a Derekem je jen kamarádství. „Co bys chtěla, aby mezi námi bylo?"podíval se mi do očí a usmál se. „Nevím. Mezi mnou a Derekem asi nic není. Párkrát jsme se spolu vyspali a on pak řekl, že mě bere jako kamarádku."svěřila jsem se. Pepa mě jen pevně objal.

„Pojďte se bavit."přišel za námi Kuba a táhl nás do obýváku. U kluků jsme jako obvykle strávily plus mínus tři hodiny a pak jsme šly domů. Jen, co jsme přišly domů, únavou jsem padla do postele a v tu ránu zaspala.

Ráno

Hned ráno mi přišla zpráva od Pepy.

Dobré ráno krásko, doufám, že ses hezky vyspala. Zvu tě na pozdní oběd, co ty na to? V kolik dneska končíš?

Dobré ráno, ráda s tebou půjdu na oběd. Končím ve čtvrt na tři.

Super, budu tě čekat před školou. Už se na tebe těším :*

Na zprávu jsem mu dala zobrazeno a šla se nachystat. Když jde u Pepou na oběd, dám si něco hezčího. Zamyslela jsem se a vytáhla ze skříně bílou košili a černé rifle. Na to jsem hodila sáčko a šla se rychle namalovat.

„Honem, přijdeme pozdě."popoháněla mě Dana a já vůbec nestíhala. Když jsme došly před školu, Derek mě začal líbat a já ani nepostřehla, kde se tu vzal. „Co kočko, co budeš dneska dělat?"usmál se na mě. „No, Daně dnes přijede brácha s jeho holkou, tak budu s nimi, nevadí?"doufám, že mi to sežral. Lhát totiž neumím. „Dobře, ale zítra už budeme jen spolu, jo?"mrknul na mě. „Už se těším."políbila jsem ho a šla na hodinu. Dneska jsem měla jen poslední hodinu s Derekem a strávili jsme ji jak jinak, než líbáním. „Tak se měj, musím jít."rozloučila jsem se s Derekem a rychle vypadala z učebny.

Před školou už čekal Josef, který mě hned stáhnul do obětí. Viděla jsem, jak Derek vychází ze školy, tak jsem se rozhodla jít. Byl by trapas, ho potkat. „Kam půjdeme?"usmála jsem se na něj. „Kam myslíš?"mrknul na mě. „Caffeterie?"trochu jsem zaváhala. Jeho odpovědí byly jeho rty na těch mých.

Když jsme došli do Caffeterie a objednali si, začali jsme si povídat. Pepova ruka držela tu moji a já byla šťastná. Když Pepa mávl na číšníka, že zaplatí, začala menší hádka. „Já to zaplatím." „Tak na to zapomeň."napomenul mě, ale já se nevzdávala. „Zaplatím si to svoje."rozhodla jsem a už jsem číšníkovi podávala peníze. „Platím za oba."Pepa skoro vykřikl a dal rychle číšníkovi peníze. „Ale no tak."hrála jsem uraženou a zkřížila si ruce na prsou. „Nehraj to na mě, pojď."pomohl mi se nasoukat do kabátu a šli jsme ke mně.

Doma jsme se dívali na film, Pepa mě přemluvil na horor, i když jsem nechtěla. Dívali jsme se na Neviditelný. „Vidíš, že jsi to přežila."zasmál se, když už běžely titulky.