Sestřička /ff M+ [DOKONČENO]

25. Kapitola

Pohled Jany

Hned ráno mi přišla zpráva od Pepy.

Dobré ráno beruško, užij si to dneska ve škole. Večer je u nás něco jako párty, doufám, že přijdeš. :*

Dobré ráno broučku, děkuji, určitě k vám dojdu, ale zapomeň, že bych brala trávu. ;)

Hned jsem se šla chystat do školy a hlavně to řekla Daně. Už jsem se připravovala, jak řeknu Derekovi, že dneska nemám čas. Přemýšlela jsem, co mu řeknu a nic mě nenapadalo.

„Ahoj Jani."políbil mě Derek před školou. „Ahoj,"už jsem chtěla něco říct, ale on mi do toho skočil. „Hele, chtěl jsem ti nabídnout, jestli nepůjdeš dneska ke mně, ale musím pomáhat mámě. Vážně se omluvám."oddechla jsem si, protože jsem mu nemusela nějak lhát. „To nevadí. Vždyť není konec světa."usmála jsem se na něj. Jen první hodinu jsme měli společnou a mně bylo jasné, že ji strávím s Derekem v zadní lavici.

Po škole jsme se s Danou vydaly domů, a protože jsme u kluků měly být už o půl páté, šly jsme se připravovat. Oblékla jsem si koženou sukni a béžový svetr. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a decentně se nalíčila.

U kluků

„Čau kočko."přišel za mnou Josef a Kuba šel za Danou. „Sluší ti to."políbil mě na líčko a já zčervenala. „Pojď si dát panáka."vzal mě za ruku a už mě táhl do obýváku. Když jsem do sebe kopla prvního panáka, na obličeji se mi objevila grimasa. Pepa se zasmál a podal mi dalšího. Takto jsme vypili asi pět panáků. Když Kuba přinesl trávu, vůbec mi ji nemusel nutit. „Hele, nech mi něco."zasmál se Kuba, když jsem měla už třetího jointa. Potom se pilo, pilo a pilo. Následně jsem si už nic nepamatovala.

Ráno

Probudila jsem se v Pepovém objetí. Trochu jsem se zděsila, protože jsem měla úplný okno. Pepa se taky vzbudil a usmíval se na mě jako sluníčko. Jeho rty přilepil na ty mé a začal s nimi pohybovat. „Dobré ráno sluníčko."usmál se, když se ode mě odtáhnul. „Dobré ráno, co se včera dělo?" „Pilo se, kouřilo, no a víš."rozhodil rukama a ukázal na nás. Jenom jsem se chytla za hlavu. „Buď tu se mnou."přitáhl si mě k sobě začal líbat. Svalil si mě pod sebe a jenom se usmál. Začal mě líbat a já věděla, co bude následovat, tak jsem ho od sebe lehce odstrčila. „Pepo, já nevím."udělala jsem na něj psí oči. „Dobře."usmál se a dal mi pusu na tvář. Začala jsem se oblíkat, nebo spíš hledat své oblečení. Nebylo ani tak daleko. Válelo se všude kolem postele. „Ven si moji mikinu, je tam zima."hodil mi ji a já se do ní navlíkla. Krásně voněla. Voněla po něm. Usmála jsem se a vyšla z pokoje.

Když jsem s Danou došla domů a dala se dohromady, začala jsem dělat věci do školy. Musely jsme na nákup, tak jsme se namalovaly a jelo se.

Do košíku jsme dávaly skoro všechno, co nám přišlo pod ruku. Nemohly jsme zapomenout ani na brambůrky. Když bylo všechno nakoupeno, jelo se domů.

„Čau Jani, dostala jsi ten email taky, že?"volal mi Derek. „Jaký email?"nechápala jsem. „Přece ten ze školy, že my dva plus nějakých osm lidí že školy jede na půl roku do Itálie. To je skvělé!"radoval se. „Díky za info, podívám se na to."s tímhle jsem hovor típla. „Co se děje?"ptala se Dana, když vykládávala nákup. „Sama to pořádně nevím."otevřela jsem notebook a najela na maily. Měla jsem mail ze školy. Se strachem jsem ho otevřela.

Milí vybraní studenti,

Vím, že je to narychlo, ale máte jedinečnou možnost. Jste jedni z nejlepších žáků Naší školy. Tímto Vám gratuluji a oznamuji, že pojedete na výměnný pobyt do Itálie. Podrobnější informace jsou v odkazu pod Mojí zprávou. Doufám, že budete souhlasit, protože je to jedinečná možnost. Budete reprezentovat Naši školu, tak ukažte, zač je toho loket.J Kdybyste měli nějaké dotazy nebo problémy, prosím, obraťte se na mě.