Forever my Luna CZ ✅

6.Část

Ze tmy mě probudí hlasy a následně otevření těžkých dveří někde za mnou. Prosím bože ať mě už zabije. Ať ukončí mé trápení navždycky. Tiché kroky směřují směrem ke mě a ikdyž otevřu oči nikoho za mnou nevidím ,,Rose..." promluví tise hlas člověka ....né stvůry.... kterou už nikdy nechci videt, nechci aby na mě sahal ani aby na mě mluvil. Kroky jsou skoro u mě a já se instinktivně natisknu na tělo mé mamky. Tolik jsem ji milovala. Vždycky mě pomohla a byla tu pro mě ikdyž jsem byla ztřestěný puberťák a říkala jí že jí nechci vidět. Tolik si vyčítám ty ošklivé věci který jsem jí kdy řekla. Udělala bych to všechno jinak. Tolik věcí bych změnila. V tom ucítím prsty které mi začnou vyhrnovat vlasy tak abych na něj viděla. Trhnu hlavou na druhou stranu k mámě. Nechci ho videt. Zničil mě. Za nic na světě jsem si tento trest nezasloužila. Přeju si aby to byla jen děsivá noční můra z které se probudím. On se ale nevzdává jen tak lehce a chce mi znovu vyhrnout vlasy. Tentokrát ho ale nechám ale nikdy me nepřinutí se na něj podívat. ,,Rose.... musíš je pustit." řekne mi zlomeně ? a já se na mamku ještě víc natisknu. Dávám mu tím najevo že to se mnou ani nehne. ,,Huntere!" křikne za sebe ,,Ano Alfo ?" zeptá se Hunter ,,Zavolej Claire ať sem přijde ." řekne a snaží se mě pohladit znovu po tváři. Ale já znovu cuknu. ,,J-jste - jste si jistý ?" zeptá se šokovaně Hunter ,,Buď zabere ona a nebo jí od toho těla odtrhnu násilím." pohrozí řekla bych nám oběma. ,,Dobře. " odpoví Hunter pokorně a odchází z místnosti. Je ticho . Jenom naše dechy se odráží po místnosti. Jinak je ticho. Cítím na sobě pohled ale ignoruju ho. ,, Věděl jsem že mi to ublíží ale nečekala jsem že tě to tolik zlomí. Kdybych to věděl vybral bych jiný trest. " řekne chvíli poté než uslyšíme hlasy

,,Claire." rekne Hunter blízko u nás ,,Než vejdeme do místnosti tak žádný křičení a ani hysterii ano ?" zeptá se Hunter jemně ,, To je na tom tak hrozně ?" zepta se Claire vystrašeně ale i s trochou lhostejností v hlase ,,Slib to Claire." řekne už naléhavěji Hunter . ,,Slibuju" promluví po chvíli ticha Claire ale tentokrát vystrašeně. Ozvou se kroky někdo vešel do místnosti ,,Pane bože ." ozve se zděšeně Claire ,,Claire máš pět minut na to jí dostat od toho těla jinak jí od ní odtrhnu." řekne naštvaně Christian a periferním viděním vidím se zvedl a vzápětí se  zabouchnout dveře. ,,Nechám vás tu." řekne tiše Hunter Claire a jsem v mistnosti jen s ní. Ale ona mě taky nenávidí. Uvědomím si a po tváři mi zteče další slza. Periferně vidím jak si ke mě seda ale nevěnuju ji pozornost. ,,Rose slyšíš mě ? " zeptá se mě jemně. Ignoroju jí stejně jako to udělala ona mě. ,,Rose jestli mě slyšíš tak stačí když kývneš hlavou." promluví znovu. A mě se vybaví její slova ,, Ne to nevím a ani mě to nezajímá. Alfa je správný muž a to co udělá to si zasloužíte....." další slza mi zteče po tváři kvůli větě kterou pronesla v letadle. Tohle jsem si přece nezasloužila říkám si když na mě pořád mluví. ,,Byli to tvý rodiče ?" zeptá se a to hlavu otočím a podívám se na ní. Její pohled mě na chvíli šokuje. Není tam žádný odpor a ani nenávist. Pouze soucit a laska. Nevěřím jí to. Ne po tom co mi řekla ,,a to co udělá si zasloužíte ." Věděla vůbec co Christian udělá ? a nebo o tom neměla ani ponětí. Smutně se na mě usměje a jemná slza jí teče po tváři ,,Omlouvám se Rose za to co jsem ti tehdy řekla. Nemela jsem to dělat ale tady..." V tom se s vřískotem ozvou těžké dveře a Claire se rychle vzpřímí.
,,Nepovedlo se. Clare běž k Hunterovi a běžte ke mě do domu. Budete chvíli bydlet s nami." řekne jí Christian chladně. Rychle kývne hlavou a zmizí z místnosti. Pořád koukám vzpřímeně a čekám co se bude dít. Po chvíli se ozvou těžké kroky který patří jen jedné osobě. Jemu. Klekne si nade mě a jemně se na mě usměje. ,,Tak co kotě můžu tě vzít domů a nebudeš dělat hysterii a nebo ti mám pomoct se uklidnit." řekne mi a natáhne ke mě ruku. Uhnu. ,,Věděl jsem že to nepůjde po dobrém '' řekne mi a najednou v pazy ucítím bolest. Rychle na ní kouknu a vidím jak z ní vytahuje injekci. ,,Co jsi mi to dal?!" zvednu trochu hlas a uvědomím si jak moc jsou mé hlasivky jsou zdemolovane. ,,Jen něco na uklidnění. Je mi jedno co budu muset udělat pro to abych si tě udržel tady. Udělám cokoliv. " řekne mi majetnicky a já na něj mírně vykulím oči. Celá místnost se začne vzápěstí točit a já si přijdu jako z želé když mě bere do náruče. Ucítím jeho rty na mé tváři a já nemůžu nijak reagovat ani křičet. Přijdu si unavená a malátn. Hlava mě bolí a motá se mi z jeho kolébající chůze zvedá žaludek. Pevně zavřu oči a snažím se přemluvit své tělo k fungování. Nic se ale neděje a nese mě k domu je mi to jasné hned jak uslyším Hunterův hlas ,,Jak vidím tak ty drogy zabrali až moc dobře ." řekne mu ,,Neměl jsem jinou možnost. Nepotřebuju aby takhle smečka viděla svojí Lunu." řekne mu ,,Samozřejmě." odpoví mu Hunter a já jsem nesena dál. Zavřou se dveře a já poprvé otevřu oči. Jsme v koupelně. Pane bože co tu budeme dělat ,,Potřebuju nás vykoupat a pak půjdeme do postele Lásko." Řekne a vysadí mě na komodě vedle vany. Jednou rukou drží pevně mě a druho zvedne kohoutek. Pak se znovu otočí na mě . Začne mi sundávat boty. Poté kabátek a jemně zavrňí když vidí mé odvážné rosegold šaty a vzápětí je začne stahovat dolů a já před ním jsem jen ve spodním pradle. ,,Kurva Rosie kdyby jsi věděla jak moc tě chci tak bys nejspíš utekla z místnosti." řekne mi a natiskne se ke mě a já na něj jen vykulím oči na víc se nezmůžu. ,,Ale jelikož jsi zdrogovaná ale i pekelně sexi tak to nechám na zítra. Dnes mi bude stačit hlavně to že budu svírat tvé nahé ,teplé a křehké tělo celou noc v obětí a rano z tebe aspoň nebudu muset strhávat věci. Ikdyž to mi taky nevadí." Zavrní mi do ucha které následně jemně zkousne.

Omlouvám se za chyby a za dlouhé čekání . Nebyl čas ani taková inspirace abych psala. Další díl výjde nejdéle příští Neděli.
                                    🐺💕🐺