19. Část

2.9K 120 23
                                    

Když jsem se druhý den ráno probudila tak s bolestí hlavy. Je mi příšerné horko ale přisuzuju to Christianovi který je kolem mě obočený jako nějaký had. Přímo se dusím. A tak se snažím uvolnit z jeho pevného stisku. Christian se vedle mě ošije. A znovu si mě bere k sobě aniž bych si užila chvilku svobody. ,,Christiane pust mě " vydám ze sebe tiše přes bolest v krku. Nereaguje a tak ho vezmu za svalnatou paži a potřesu s ním . ,,Co se děje kotě ?" ptá se mě unaveně a přitiskne rty na mé čelo a pak se odtáhne a koukne se na mě zamračeně. Zvedne ruku a položí mi jí na čelo a pak na tváře . ,,Je mi velké teplo z toho jak se na mě pořád lepíš." vysvětluju se skřehotavým hláskem ,,Né  mnou to není kotě. Můj vlk se  přizpůsobuje tvé teplotě těla aby ses cítilas co nejlépe. Ty ale doslova hoříš. Máš horečku. Bolí tě něco ? ptá se mě ,,Všechno - bolí mě tělo a svaly, hlava jako bych měla migrénu a hrozně mě bolí v krku. " říkám mu. ,, Zavolám sem smečkového doktora a koukne se na tebe. " slibuje a celou mě přikrývá dekou a zvedne se z postele. Jde ke stolku který je hned na proti a zvedne z něj telefon. Něco v něm hledá a pak zvedne telefon k uchu a volá. Prohlížím si ho - jeho svalnaté a pevné tělo. Jeho hruď je nahá a na sobě má jen pyžamové černé kalhoty.

Ví že si ho prohlížím a tak na mě mrkne a já svůj pohled ihned sklopím a zčervenám

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ví že si ho prohlížím a tak na mě mrkne a já svůj pohled ihned sklopím a zčervenám. ,,Na co to proboha myslíš Rose !" okriknu se a kouknu před sebe když uvidím pohyb a Christian si lehá ke mě. Zakňučí jako zraněné štěně a obejme mé tělo. ,, Doktorka přijde ale né dřív než za půl hodiny. Máš hodně pít tak ti uvařím čaj jen si řekni jaký chceš a já ti ho udělám. " šeptá mi ,, Lesní ovoce se skořicí prosím ." odpovím slabě a Christian se zvedne z postele a jde pryc. Dolu do kuchyně kde pro mě připravuje čaj. Za deset minut se vrací s velkým hrnkem horkého čaje a i s malou miskou s ovocem. Misku s čajem dá na stolek vedle postele a pomůže mi se posadit a dát mi pod  hlavu pár polštářků který mi vypodloží hlavu. Pohladí mě po vlasech a natáhne se po horkém čaji a přiloží mě ho k puse. Podívám se na něj jestli to myslí vážně ale jeho pohled mluvi jasně . Doslova mi říká ,,Zkus mi odporovat." a tak mlčím a on je spokojený. Zavrčí a jejda. Odpovím si když odpiju z čaje který pak položí zase vedle něj na stolek. ,,Myslíš si že jsem spokojený když ti je takhle zle ?" Zavrčí na mě ,, Tak jsem to nemyslela a přestaň mi číst myšlenky. !" řeknu mu a můj hlas přeskočí když jsem chtěla zvýšit hlas. ,,Nenamáhej si hlas.!" zpraží mě a pokračuje ,, Kdyby jsi na ten blbej strom nelezla tak jsi mohla být zdravá !" chci odpovědět ale ozve se zaklepání na dveře ,,Dále !" zakřičí Christian a do vnitř vejde doktorka která u mě byla v nemocnici ,, O tom si promluvíme až odejde!" řeknu mu v hlavě - je mi jasné že mi čte myšlenky ,,To si piš kotě ." odpoví mi a koukne se na doktorku ,, Alfo a Luno." řekne pak se ukloní a přejde ke mě ,,Prej máte horečku Luno - také bolest hlavy a těla. No a vypadá to že vám začne i rýma jak máte okolo nos zarudlý. Teď vás poprosím aby jste mi otevřela ústa a pak vám odeberu trochu krve abych provedla test. Prosím otevřte ústa ." a tak otevřu pusu a mírně vypláznu jazyk. Doktorka vezme doktorskou lžíci a baterku a posvítí mi do krku. ,, Přesně jak jsem si myslela - Máte angínu. Udělám test z krve a podle toho vám dám antibiotika." Přikývnu že souhlasím když ode mě doktorka odejde a bere si něco z tašky. Christian mě vezme za ruku a když se na něj kouknu tak vidím jak se v něm pere zuřivost a starost. Jemně se na to usměju a sleduju doktorku jak ke mě míří s jehlou a nějakou skumavkou s tekutinou a dlouhou tyčkou s vatičkou na konci. ,,Možná to trochu zabolí ale nemělo by to být hrozné '' řekne a píchne mě do prstu a vatičku namočí do krve z mého prstů. Poté mi prst pustí. Vzorek dá do tekutiny a zamíří ke stolku kde má nějaký přístroj. Chci nechat krev uschnout ale kolem mé ruky se omotají Chrstianovi prsty a jsem v šoku když je můj zraněný prst strčený do Christianovi pusy a on  ten prst jemně líže a cumlá aby byl čistý. Pozoruju ho s vytřeštěnými oči a nemůžu věřit tomu co udělal. Poté co je se svou prací spokojený tak mi ruku položí do klína a rebelsky se usměje. Čekáme asi deset minut než je test hotový ,,Luno mám výsledky antibioti vám dám na pět dnů každý den jeden a musíte je dobrat ,,O to se postarám " kývne Christian hlavou ,,Výborně Alfo. Tak hodně tekutin, vitaminu C a odpočinku  a jíst polévky. Nejlépe vývary. Přijdu za pět dnů a zkontroluju jestli vše zabralo tak jak mělo." řekne a ukloní se vezme si tašku ze stolu a odejde.

Christian se o mě celý den stará jako o člověka který je v posledním období před smrtí. Nosí mě na záchod kde čeká dokud nejsem hotová, Nese mě do obýváku na televizi ale ta mě nebaví a tak mě nesl hned zase do ložnice, vaří mi polévky a čaje no a dokonce mě před chvílí i umyl ve vane. Jeho vlk má rád když se o mě může starat a může splnit své povinosti. Jsem v posteli když jde ke mě a já si vzpomenu na naší hádku ,,Chtěli jsme si promluvit. Tak já začnu připomenu mu ranní konverzaci. To že jsem na ten strom lezla je přece naprosto logické bylo tam malé dítě proboha. " Připomenu mu včerejší situaci s Kierou ,, Ano ale když víš že neumíš slézt tak tam nemáš ani lézt Rose! Ne když jsi dnes v tomhle stavu." řekne mi a ukáže na mě ,,Tak že kdyby to dítě bylo naše tak bych taky nesměla riskovat ?" jsem v šoku z toho co ze mě vylítlo. A to i Christian ale hned se sebere ,,Naše dítě se do takové situace nedostane a ty už vůbec ne. Zařídím to že až budeš těhotná tak se ti nic nestane." říká mi jemně a lehne si vedle me a obejme mě. Nevím co mu mám na to říct - jak to myslí ? Nedá mi to se ne zeptat. .. ,,Jak to myslíš ?" zeptám se ,,To mě chceš připoutat na devět měsíců k posteli.?" pokračuju a chci se zasmát při té představě ,,Bingo." odpoví než zhasne a nevidí mou vyděšenou tvář. Věřte mi že mě smích ihned přešel.

Omlouvám se za zdržení měla jsem toho teď hrozně moc a nestíhala jsem minulý týden vůbec nic

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Omlouvám se za zdržení měla jsem toho teď hrozně moc a nestíhala jsem minulý týden vůbec nic. Budu se snažit to vrátit do starých kolejí a vydávat opět 1 max 2 díly o víkendu (ikdyž ty 2 díly no.... Nevím nevím... 😂) Právě teď píšu další díl abych vám vynahradila minulý týden. Ke čtení bude snad  nejdele ( Úterý / středa) Snad se bude líbit a děkuju za krásné zprávy a podporu které se mi od vás dostává ❤️💖❤️
             A nebo další kapitolu dnes? ❤️

Forever my Luna CZ ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat