Forever my Luna CZ ✅

11.Část

Celá od slz utíkám do hlubokého lesa a neznámo kam. Jednou jsem málem překročila hranici ale dokázala jsem v čas zastavit tak že jsem si zajistila čas. Nechci teď s nikým mluvit hlavně ne s Christianem a Huntrem a nebo s Claire. Jsem smutná a rozčílená zároveň.Po si hodině utkání mé tělo žádá pauzu. Jdu místo toho rychlejší chůzí potřebuju to vstřebat ale pořád tomu nerozumím. Když věděli že jsme spřízněné duše... proč mě neodvezli na druhý konec světa ? proč mě tu nechali trpět ? proč on ? proč já ? Tyhle otázky se mi v hlavě pořád otáčejí  jako písnička která se hraje pořád a pořád do kola. To že jsme spřízněné duše neznamená přece že spolu musíme být. Co když nejsem šťastná a toužím po tom odejít ? Jedna malá část ho má za to všechno pořád ráda ale to přece není možné za to co mi provedl ! Nemůžu se sebou nechat manipulovat do konce svého života . A v tom zastavím .. Vyděšeně koukám kolem sebe . Kde to sakra jsem ? Ano uznávám že mé navigační schopnosti jsou od malička na bodu nula ale nikdy jsem se nestratila v lese. Vlastně u nás ve městě ani lesy nebyli tak že jsem se vlastně nikdy v životě v lese nestratila. Ted jsem celkem vystrašená ...nevěnovala jsem se cestě a nemám ani páru o tom jak jsem se sem dostala. Sakra! Koukám kolem sebe ale vůbec nevím kam jít. Rozhodnu se jít rovně. Ať mám klidně bolesti až přejdu hranice ale ať mě proboha najde. Obloha nademnou je šedá a rozbouřená. Bude pršet. Ujdu asi půl metru a spustí se déšť. Prší velmi hustě a rychle se ochladí vzduch. Koukam kolem sebe abych našla úkryt ale nic kolem mě není jen husté stromy a tak jsem skoro ihned celá promoklá a prochřadlá. Jdu dál ...Už snad musím být u hlanice aspoň doufám. Jdu dál a pořád nic na jednu stránku se začínám trochu radovat ale něco mi říká že určitě má celou smečku zkontrolovanou a zajištěnou. Jdu dál a v tom se předemnou začne prodírat světlo. Určitě konec lesa přidám proto na rychlosti a vydím čím dál tím víc masu vody. Jezero a mě zaujme dům který je hned na protějším břehu. Celá se klepu když na malou chvilku zastavím a znovu se snažím zahřát a obcházím jezero abych se dostala k domu kde je rozsvíceno a který se mi víc a víc otevírá.

Chvíli mi trvá než obejdu jezero ale snažím se jít co nejrychleji abych mohla být ve vysnívaným teple. Blížím se k domu když z nej někdo vyjde. Muž. ,,Potřebujete pomoci ? stratila jste se ?" Křičí na mě muž Jemně. ,,Ano stratila jsem se. Omlouvám se ale bloudím už hodiny. " řeknu muži okolo 27 let. Který je vysoké svalnaté postavy s poměnkovým pohledem a zlatými vlasy. Je jen v džínech a tričku. Jeho pohled mě skenuje než se mi podívá do tváře a znovu promluví ,,Pojďte do vnitř určitě je vám zima." Nezmůžu se na nic jen na slabe přikývnutí a jdu za ním do tepla. Odvede mě do obýváku a dá mi deku a jde udělat čaj. Zabalím se do deky a sednu si na pohovku a koukám kolem sebe. Má to tu zajímavé ale takové strohé. Je vidět že tu bydlí jen on a ne žena. My ženy si potrpíme na kytky, obrazy a podle chlapů na nepotřebné harampadí. Ale pro nás to je důležité! Muž se vrací s hrnkem čaje který postaví přede mě na stolek a sedne si do křesla kousek ode mě . ,,Moc vám děkuji ." poděkuju mu srdečně a usměju se na muže ten mi ale jen kývne a ani se na mě nekoukne. ,,Mám někomu zavolat ? Aby si pro vás přijel ?" Zeptá se mě ,,Ne to asi není potřeba. " jen kývne a je opet zticha ,,Jste tu sám ?" zeptám se po chvíli ticha které prolomím. ,,Ano moje spríz...žena
zemřela ."  jen kývnu. Spřízněná duše chtěl říct je to taky vlk... Ještě jsem asi nepřekročila hranici . Když v tom se někde hodně daleko v dálce za námi ozve bolestné zavytí. ,,Co-co to bylo ?" ,, Ale nic jen zvěř ." rekne mi vyhýbavě. Asi neví kdo jsem a že to co se děje kousek za mnou znám na vlastní kůži. ,,Jak se jmenujete ?" zeptám se zvědavě ,,Luke a vy ?" ale i tak se na mě nekoukne ,,Rosemarry." v tom se jeho hlava otočí na mě a vykulý na mě oči. Vstane a třikrát zavyje. ,,Vystrašeně na něj koukám.,,Co- co jste to udělal ?" ,,Neměla by jste Alfovi utíkat Luno." řekne mi jemně a ukloní se ,,A-ale já nechtěla utéct...ztratila jsem se." naléhám na něj aby mi uvěřil ,,Vypijte si čaj Alfa tu bude za pár minut a nezkoušejte utéct." ukloní se a odchází ven.

                                        (Luke)
Jsem vystrašená ten mě zabije až mě tu najde. Venku je skoro tma a pořád prší a on mě musí jít hledat po lese. Teda nemusí ale nenechá me celý den bez něj . A natož přes noc s cizím mužem. Už ne. V klidu čekám zabalená v dece s čajem v ruce když uslyším hlasy a jeden zvlášť naštvaný hlas. A sakra. Hlavní vchodové dveře bouchnou a ke mě se žene jako lavina. Vejde do obýváku a ulevně si vydechne když mě sjede pohledem a vidí že jsem v pořádku ,,Kde jsi doprdele byla! Nemáš opouštět hlavní dům tak co tu kurva děláš !" křičí na mě a ja se nepatrně příkrčím ,,Ale j-já jsem..." ,,Mě doprdele nezajímá co jsi chtěla a nechtěla nemáš tu co delat! Máš byt doma a odpočívat ne chodit po lese! Víš co se ti mohlo stát ?" křičí na mě z plných plyc. Vstávám na nohy a hrnek položím zpět na stůl ,, Vůbec jsem sem nechtěla utéct. Ztratila jsem se a nevěděla jsem kde jsem. Nejsem malá aby jsi na mě tak křičel ! Jsem dospělá !" křičím teď i já. ,,Omyl kdyby jsi byla dospělá jak ty říkáš tak tě taková kravina nikdy v životě nanapadne. "Křikne na mě kousavě ,, Mě že napadla kravina a co ty ? Byl jsi to ty kdo mě chtěl už když mi bylo pouhých devět let !" Kriknu a on se na mě podívá naprosto vyděšeně ,,Jak to víš ?" zeptá se mě slabě ,,Zaslechla jsem to..." zalžu mu ,, Nežli mi !" Křikne rozčíleně,,A ty mi nečti myšlenky !" zářičím na něj ,,Nemusím ti je ani číst protože všichni kdo o tom věděli zemřeli a teď mi řekni pravdu." řekne mi nekompromisně ,,Ne nejdřív mi řekneš ty všechno co jsi mi tajil jinak odsud odejdu a už mě nikdy neuvidíš." řeknu tentokrát nekompromisně já . Koukne se provinile na mě a nakonec kývne. Ano! vyhrála jsem! ,,Ale řeknu ti to až doma ne tady." Souhlasí se mnou.

                              💖✨💖
Omlouvám se za případné chyby.
Další díl je v nedohlednu. Proto tento vychází tak brzy. Nebudu slibovat den protože nevím kdy další díl vyjde. Podle času. Doufám že se nezlobíte a díl se bude líbit. Budu se těšit u dalšího dílu 💖 💖 💖

P. S.  Nikdy jsem nedoporučuvala nikomu knížku ale začala jsem na číst s podobnou tématikou spřízněných duší a je to krásná knížka. Budu moc ráda když si ji přečtěte a doufám že se vám bude líbit jako mě. 💕

aluskaaa 💖✨💕