Zootropolis - Skvělá dvojka

ČÁST 2.

Po práci šel Nick s Maxem na skleničku. Sedli si a začali si povídat.
,,Tak co, jaký to bylo? Povídej." ,,Co chceš slyšet? Klasická dovolená.." Trochu se zasmál. ,,To jo, ale víš jak. Jsem prostě zvědavej. Kde že si to byl?" ,,V Kanadě. Bylo to tam opravdu moc hezký. Hezká krajina, milý obyvatelé." ,,Tak to je fajn. Ale přiznej se, že ti už pak práce hodně chyběla?" ,,Tak samozřejmě, že jo. Znáš mě. Bez práce moc dlouho nevydržím. Proto jsem tam byl jen dva týdny a i to bylo ve výsledku moc." 

,,A jak ses měl ty tady?" ,,Nic extra.. Klasika." ,,Jasně. Ale nepamatuju ji, že by na tebe byla šéfka až tak vysazená a nabroušená." Nick se trochu zamyslel. ,,To víš.. Každej se může občas změnit." Pokrčil ramenama a dopil. Kecali asi ještě hodinu a Nick už pak chtěl jít domů. ,,Nevím jak ty Maxi, ale já mám zítra službu a musím se vyspat, takže už asi pomalu půjdu." ,,Jasně, v poho, já tu ještě chvilku zůstanu. Zítra nesloužím." ,,Fajn, tak čus a díky." ,,Jasně, zatím čau. A taky díky." Podali si ruce a Nick odešel.

,,Karen? Jsem doma!" ,,No konečně, už jsem se bála, že se ti něco stalo." ,,Nebój, jsem v poho, jen jsme se s Maxem trochu zakecali." ,,Víš kolik je?" ,,Ehmm ne?" ,,Půl dvanáctý. Zítra máš službu, zase zaspíš a budeš mít problémy." ,,Neboj, nezaspím." Karen k němu přišla a políbila ho.  ,,Tak dobrou ty můj lišáku.." ,,Dobrou lištičko.." Nick si lehl do postele a šel spát.
Karen se šla umejt a pak si lehla k Nickovi a přitulila se k němu.
Spokojeně spolu spali až do rána.

JUDY:

Další den ráno začíná pro naši druhou hlavní postavu stejně jako u Nicka. Vstává v 6 ráno, ale narozdíl od Nicka nemá problém se vstáváním. Takže hned vyskočí z postele a jde se připravovat. Judy je policistka, a svojí práci miluje nadevše. Jen jí trochu štve jeden z jejich kolegů. Má na ní neustále nějaké narážky atd...

Judy přišla do práce a hned si jí nechal zavolat její šéf. Jmenuje se Bogo a je to buvol. Je poměrně přísný, ale spravedlivý. ,,Hopkavá? Dneska vám dám na starost opět parkování." ,,Zase??" ,,Stále jste nováček. Takhle začíná každý. Snad si nemyslíte, že hned jak nastoupíte tak dostanete ten nejzávažnější případ." ,,To ne.. ale aspoň něco zajímavého.." ,,Prostě ne! Ještě to chvíli vydržte." ,,No jo.." Judy se zvedla a odcházela na parkoviště do auta. Při cestě potkala toho otravného kolegu.

,,Ale ale, dobré ráno Judy!" ,,Nazdar.." ,,Copak? Nějaká smutná." ,,To je moje věc." ,,Něco nevyšlo? Neboj já jsem pořád k dispozici. Můžu tě dneska večer rozveselit." Mrknul na ní. ,,Nech si to, jseš trapnej.." ,,No tak Judy.. Já ti chci jen pomoct.. Co je to s tebou?" ,,Prostě tě znám.. Ty tvoje narážky a podobně.." ,,Je pravda, že bych si s tebou dal říct, ale zároveň tě nechci nějak štvát. Omlouvám se." ,,Co prosím? Slyším dobře?" ,,Jo.. vím, že se někdy chovám jako blbec.. Když já si nedokážu pomoct. Jseš sexy." ,,Jasný.. Hele já musím jet."

,,No a co ten večer?" Usmál se. ,,Nevím, dám ti vědět." A odjela. ,,Však ty si dáš říct." Pomyslel si pro sebe. (Mimochodem - ten otravný kolega se jmenuje Jack a je to taky králík). 
Celý den byl pro Judy hrozně nudný. Jen jedno hlášení za celý den. O nějakém kradeném autě, tak ať jsou prý všichni na pozoru a pátrají. SPZ zněla 59HJK09. Judy si to hned zapsala. Jak tak projížděla město, tak koukala na všechny značky. Jela kolem jedné zastrčené ulice, nahlídla tam a všimla si nějakého auta, ale jela dál. Po pár metrech si uvědomila, že SPZ začínala na 59...

Okamžitě se otočila a jela zpátky. Vystoupila z auta a nakoukla do té ulice. Koukala na to auto a byla to ta SPZ: 59HJK09. Okamžitě volala na stanici. ,,Tady Judy Hopkavá, objevila jsem to auto se značkou 59HJK09. Jsem v ulici Zeleninová. Pošlete sem někoho." ,,Posíláme, děkujeme." 
Do pár minut tam byla hlídka a auto zajistila. Začali ho prohledávat a našli v něm zajímavé věci. Zbraně, nějaké návykové látky a podobně.. ,,Skvělá práce Hopkavá." ,,Díky." 
Judy se usmála a šla pokutovat. Hned měla lepší náladu. 

U Nicka se dneska nic zajímavého nedělo. Klasické výjezdy jako zlomená noha, uklouznutí na zimním stadionu... Taková rutina. Večer se chystal už domů, když v tom za ním přišla šéfka. ,,Nicku, počkej ještě." ,,Co je?" ,,Jsem ochotná to napomenutí stáhnout." ,,Fakt?" ,,Jo, ale když přistoupíš na tamto.." ,,Jasně.. že mi to nedošlo.. Hele nevadí ti třeba, že mám holku?!!" ,,Ne. Nemusí se to dozvědět.." ,,Ježiši.. Nic.. eh... to napomenutí si nechám. Dobrou noc.." ,,Jak chceš.. Dobrou." 

Judy šla z práce takovou hrozně temnou ulicí. Najednou se za ní někdo objevil a přitiskl jí ke zdi. ,,NECHTE MĚ, POMOC!!" ,,Buď zticha!" Nejdřív si myslela, že je to Jack, ale ten to nebyl, podle hlasu ne. ,,POMOC!!!" Položil ji na zem a chtěl jí znásilnit. Měla štěstí, že šel zrovna kolem Nick a viděl to. ,,HEJ! Nechte jí!!" Rozeběhl se tam, otočil ho, a dal mu velkou ránu pěstí. ,,Ty hajzle... toho budeš litovat!" ,,Vypadni odsud!" utekl. ,,Jste v pohodě?" Judy se celá klepala. ,,J-j-jo... v pohodě.. Děkuju vám." ,,Není zač. Neměla byste chodit takovýma ulicema.."

,,Nikdy se mi nic podobného nestalo..." ,,No.. všechno je jednou poprvý."  Nick jí přidržoval a doprovodil jí domů. ,,Tady bydlím. Ještě jednou vám děkuju." ,,Není zač.. Dávejte na sebe pozor. Byla by vás škoda. Tak nashle." ,,N-nashle.." Judy nevěřila tomu co jí právě řekl. Lišák řekl králičici, že by byla škoda, kdyby se jí něco stalo?
Šla domů a okamžitě si lehla do postele.
Nick přišel taky domů a hned si lehl do postele.