Zootropolis - Skvělá dvojka

ČÁST 7. - SBLÍŽENÍ

,,Takžeee.... V půl sedmý?" ,,Dobře. A kde se sejdeme?" ,,U toho nového baru, který otevřeli nedávno? Slyšel jsem, že se to dost liší od ostatních barů.. A je to tam prý móóc hezký." ,,No tak jo. Těším se." ,,Nápodobně." Rozloučili se, a Judy jela ještě do práce udělat nějaké papíry. ,,Hopkavá? Co tu děláte?" ,,Papíry.." Pokrčila rameny a šla do kanceláře. Nick tam ještě chvíli zůstal u Maxe. Ale pak mu volala šéfka, že je nějaký výjezd, ale všichni jsou už taky na výjezdech, že to musí vzít. Takže jel.

Přesuneme se rovnou na večer. Bylo půl pátý a Nick si vybíral co si vezme na sebe. Neměl moc společenské oblečení, protože nikam moc nechodí. ,,Kam se chystáš??" Přišla za ním Karen.  Když tam přišla, byl Nick jen v kalhotách a vybíral si vršek. Přišla k němu. ,,Co? Ehm s kámošem jdeme na skleničku.." ,,Aha.." Když k němu přišla, tak ho objala zezadu a začala mu tlapkou jezdit různě po těle. ,,Omlouvám se Nicku.." Začala ho líbat a povalila ho na postel. Líbali se, ale Nick to pak přerušil. ,,Co je? Ty to nechceš?" ,,Jdu s tím kámošem přece.." Rychle se zvedl.

Nakonec našel jednu košili, kterou si vzal. Objevil i džíny, tak si je vzal taky. Nick si vybíral tak dlouho, že uběhla celá hodina a bylo už půl šestý.
Judy si vybírala přibližně stejně dlouho. U ní byl zas problém, že měla až moc hezkého oblečení, takže se zkrátka nemohla rozhodnout.. 
Nick odcházel z domu. ,,V kolik se vrátíš draku?" Nickovi nebyly moc příjemný ty její narážky.. Ani nevěděl proč.. ,,Nevím. Ahoj." ,,Tak ahoj."

Nick došel před bar. Bylo za deset minut půl sedmý. Bál se, že Judy zapomněla nebo, že jí do toho něco vlezlo. Nedali si na sebe ani číslo, takže mu nezbývalo nic jiného, než čekat..
Judy přišla přesně na čas. Bylo půl sedmý. ,,Zdravím!!" ,,Teda! Vám to tak sluší!" ,,Děkuju, vám taky. Skoro bych vás v civilu nepoznala." ,,To samý bych řekl já o vás." Usmáli se na sebe. ,,Tak jdeme dovnitř??" ,,Jasně. Proto tu jsme ne?" Zasmála se. ,,J-jo! Jasně." Zasmál se taky. vešli dovnitř a začali se trochu rozhlížet.

,,Pane jo! Tady je to opravdu moc hezký." ,,To teda. Kam se hrabou klasický bary." Šli dál až došli k baru. ,,Tak co si dáte?" ,,Asi víno." ,,Fajn. Tak vás poprosím jednu sklenku vína a pro mě whisky." ,,Hned to bude." ,,Díky." ,,Bych netušila, že spolu někdy půjdem na skleničku.. Po tom jak jste mě zachránil." ,,Taky by mě to nenapadlo." ,,Tak tady to máte." Položil jim tam Whisky a víno. Nick a Judy si vzali sklenky do tlap a podívali se na sebe. ,,Tak.. na co?" Judy se trochu zamyslela. ,,Třeba na tykání??" ,,To není špatný nápad." Nick se usmál.

Přiťukli si. ,,Tak já jsem Judy. Ahoj." ,,Já jsem Nick." Napili se a šli si dál povídat. ,,Takže Judy... Jak tě vůbec napadlo, že bys chtěla být policistka?" ,,Noo bylo to tak, že jsem chtěla ze světa udělat lepší místo. Chtěla jsem aby byl na světě mír a všichni se měli rádi. Ale pak jsem si uvědomila, že to není vůbec lehký." ,,Tak to je hezký. A kdy tohle rozhodnutí přišlo? Být policistka." ,,Byla jsem ještě malá.. Bylo mi tak.. nevím, sedm." ,,Pěkný." ,,No a co ty? Co tě přimělo být záchranář?"

,,No u mě je to takhle.. Můj táta jezdil se záchrankou. Pamatuju si jak jsme si i doma hráli na záchranku a tak podobně.. Od té doby jsem chtěl dokázat to co táta.. Pomáhat ostatním. Dělá mi radost vidět jak jsou pak šťastní a děkují nám. Je to milý." ,,Moc hezký. Takže taky od mala." ,,Jojo.. Taky od mala. Hele, vzpomeneš si na nějaký nejvíc zapeklitý případ??" ,,Noo já zatím dělám takový ty nudnější práce.. Parkování atd.." ,,Aha.. Ale však si byla u té bouračky." ,,Jo byla, ale to bylo kvůli tomu, že tam potřebovali všechny.."

,,Aha.. Tak to jo." ,,A co ty a nějaký zajímavý případ?" ,,No spíš než zajímavý byl jeden takový... nebezpečný." ,,Co se stalo jestli se můžu zeptat?" ,,Měli jsme jet do jednoho bytu, kde měla být zraněná samice vydry.. Když jsme tam přijeli, tak jsem slyšeli hluk a řev až na ulici. Bylo to hrozný.. Ani si tam nemusela jít a cítila si ten strach a bezmoc.. pobodal jí její manžel.. Vyšli jsme do patra a chvíli bouchali na dveře.. Pak mě zatáhnul dovnitř a... Málem mě zabil. Naštěstí to dopadlo dobře, ale nechci to už nikdy zažít..." 

,,To věřím.."  
Povídali si dlouho a popíjeli u toho. Za chvíli měli oba v žíle už celkem dost :D
,,J-jsem fakt moc rád, ž-že jsem tě to.. noo poznal.." ,,To já jsem t-taky moc ráda.." Nebyly opilí tak, aby nevěděli co dělají nebo aby nevěděli kde jsou atd. Byly orientovaní místem a časem. Jak si tak různě povídali a občas se pošťuchovali tak jednou Nick do Judy omylem drknul trochu víc a málem spadla. Naštěstí ji Nick jen tak tak chytil.

,,Já se to.. omlouvám. Sem nechtěl.." ,,V pohodě." Smáli se a přiblížili se k sobě. Chvíli si koukali z očí do očí. Nick dal pomalu tlapku Judy na tvář a pohladil jí. Ona se na něj usmála. Nick se pomalu přiblížil a Judy políbil. Ona spolupracovala. Chvíli se líbali a oba věděli kam to povede. Nick položil na pult peníze a s Judy vyšli ven.
Venku se pořád líbali. Pak se oddělili a Nick se zeptal na jednu jednoduchou otázku.
,,Můžeme k tobě?"


STANE SE NĚCO??? :) NEBO TO NĚCO PŘERUŠÍ??? DOJDE UŽ K VELKÉMU SBLÍŽENÍ? POKUD ANO, JAK SE PAK BUDOU CHOVAT?