ČÁST 23.

72 2 2
                                    

Nick padl na zem a za ním na posteli seděla Judy, která byla v šoku. ,,NICKU!!!" ,,Do hajzlu.." ,,Ty jseš takovej hajzl! Teď už se z toho nedostaneš!" Měla slzy na kraji. Nick jen ležel na zemi a svíjel se v bolesti. Jack si dal tlapy na hlavu. ,,Vidíš k čemu jste mě donutili?!" Otočil se zády Judy. Ta vyndala druhou pistoli z tašky Jacka a namířila hned na něj. Jack se otočil a viděl Judy, která proti němu stála s pistolí v ruce namířenou na něj. Jack ale nic nedělal. ,,Tak do toho.. je mi jasný, že se odtud nedostanu." Chvíli se nic nedělo, tak na Judy Jack zařval. ,,Tak dělej!!"

Společně s tím jak zařval tak na Judy natáhl pistoli, aby jí donutil vystřelit. A přesně tak se taky stalo. Judy zmáčkla spoušť a trefila Jacka k srdci. Ten se skácel k zemi a zůstal nehybně ležet..
Judy odhodila zbraň na zem a sedla si. Celá se klepala. Pak si ale vzpomněla na Nicka. ,,Nicku? Jseš v pohodě?" ,,Jo.. To bude dobrý.. Co ty? Dobrý?" ,,Mhm.." Jen kývla hlavou. Objali se.
Jak slyšela zásahovka druhý výstřel tak okamžitě naběhla do baráku. Při vyražení dveří začali hulákat a vběhli dovnitř. Pak ale viděli Nicka a Judy jak se objímají a Jacka mrtvého na zemi.

,,Jsi v pohodě Judy?" ,,Já jo.. Ale co ty?" ,,To bude dobrý.." 
Policie začala místo zajišťovat. Nick byl převezen do nemocnice a Judy zůstala ještě chvíli na místě kvůli výslechu a podobným věcem. Když vše skončilo, tak byl její byt ještě kvůli vyšetřování a hledání důkazů a podobně uzavřen a zapečetěn. Nevěděla kde bude spát.
Ale musela si vzít nějaké důležité věci a jít někam jinam než skončí vyšetřování.

Stavila se ještě u Nicka v nemocnici. ,,Je, ahoj Judy!" Pak si všiml těch tašek. ,,Co to máš?" ,,Ahoj Nicku. No.. Nemůžu teď být u sebe doma. Budou tam ještě něco vyšetřovat a ohledávat byt.." ,,Aha.. A máš kam jít?" ,,To je právě ono.. Nemám.." Pokrčila ramenama a koukla do země. Nick dostal skvělý nápad. ,,Tak běž ke mě!" Řekl s úsměvem. Judy se na něj podívala. ,,No.. samozřejmě jako kamarádka.." Sice měl takový nevinný úsměv, ale Judy bylo jasný, že by s ní chtěl být. ,,To přece nejde." ,,Proč by to nešlo? Říkala si, že nemáš kam jít."

,,To sice jo, ale...." Nestihla nic říct, protože jí Nick přerušil. ,,Žádný ale. Nenechám tě spát někde pod mostem. Prostě ne. Půjdeš ke mě a hotovo." ,,Tak.. tak jo. Děkuju." ,,Nemáš vůbec zač." Usmáli se na sebe. ,,A jak se cítíš?" ,,Dobře, nic to nebylo.. Ale co ty? Jseš v pořádku?" ,,Jojo.. Jsem. Ani jsem ti nestihla poděkovat. Riskoval si kvůli mě život." ,,Takhle by se měl zachovat každý správný...." Trochu se zasekl. ,,kamarád.." Dořekl. ,,To sice ano, ale víme, že by se tak skoro nikdo nezachoval. Takže ti děkuju." Přišla k Nickovi a dala mu pusu na tvář.


Zootropolis - Skvělá dvojkaKde žijí příběhy. Začni objevovat