ČÁST 14.

92 2 2
                                    

Další den přišla za Nickem sestra. ,,Dobré ráno, máme pro vás malé překvapení."
,,Zdravím, jaký?" Sestra vyšla ven a Nick nechápal co se děje. Pak tam přivezli lůžko, na kterém ležel Max. ,,Maxi??" ,,Nicku nazdar!" ,,Co ty tady?" ,,Požádal jsem o přeložení." ,,No tak to je super, aspoň se tu nebudu nudit.." Max na něm poznal, že není ve svý kůži. ,,Hele co je s tebou?" ,,Nic.. Neřeš to." ,,Kámo... Chtěl ses zabít.. Jseš mimo, tak co se děje?" ,,Fakt to chceš celý říct?" ,,Tak jinak bych se asi neptal, že jo.."

Nick mu teda řekl všechno. Že se rozešel s Karen, vyspal se s Judy, jak mu lhala, že si to nepamatuje, jak se bál, že přijde o něj jako o kamaráda, a jako poslední kapka bylo, jak slyšel, že si to rozdává s někým jiným..
,,No teda... To je síla.. Chápu, že se to na tebe všechno sesypalo, ale řešit to takhle?" ,,Byla to blbost, zkrat.." ,,No to teda! Co bych tady já bez tebe dělal?" ,,Promiň.. Hele kdy tě vůbec propustí?" ,,Za dva dny. Tebe?" ,,No já bych měl jít domů asi zítra."

,,A to nepůjdeš do léčebny po tom co ses pokusil zabít?" ,,No naštěstí ne. Byl u mě samozřejmě psycholog, promluvili jsme si, a podle rozhovoru uznal, že nejsem takovej případ, abych musel do léčebny.." ,,No tak to máš kliku." ,,Jo.. To mám.."
Přišla sestra. ,,Pane Wilde?" ,,Ano?" ,,Je tady návštěva. Můžu jí pustit dovnitř?" ,,Proč ne." Vešla Judy. ,,A-ahoj Nicku.. Zdravím Maxi." ,,No nazdar.." Řekl Max.. ,,Čau.. co chceš?" Zeptal se Nick.
,,Chtěla jsem tě vidět.. Bála jsem se o tebe." ,,Jo to bylo slyšet..."

,,Hele, jáá vás tu asi nechám ne?" ,,Nemusíš." ,,Ale jo, prosím. Maxi nechte nás tu prosím chvíli. Je to osobní." Max teda odešel, naštěstí už se cítí dobře. Judy si sedla na Maxovu postel a koukala na Nicka. ,,Jak se máš?" ,,Jak se asi můžu mít?!" ,,J-jak to myslíš?" ,,Ty se fakt ještě ptáš?" ,,Já chápu, že si to teď měl těžký, ale.. pokusit se zabít?" ,,Chceš fakt říct proč jsem chtěl?" ,,Ráda bych tě pochopila. Prosím." ,,Jak by ses cítila, kdyby si byla v mojí kůži? Málem mi umřel kamarád, lhala si o tom, že si nepamatuješ jak jsem spolu spali...."

,,J-jak lhala?" ,,Nech mě domluvit... Myslel jsem, že to bylo hezký... No a pak? Slyším do telefonu jak si to s někým užíváš.. Proč Judy?? To jsem ti nějak odpornej, že na to chceš raději zapomenout? Byl jsem nějak drsnej nebo rychlej? Nebo co?! Podle všeho to vypadalo, že sis to užívala..." ,,Nicku promiň... S Jackem se to stalo.. nějak omylem.. Nebylo to v plánu.. A víš proč jsem dělala, že si to nepamatuju?" ,,To by mě zajímalo asi nejvíc.." ,,Protože... jsem nevěděla jestli to bylo správný.. Lišák a králičice..." 

,,Víš kolik smíšených párů existuje??" ,,Jo... Ale .. já jsem se prostě bála reakcí okolí..." ,,Musíš se rozhodnout v tom, co je pro tebe důležitější.. Jestli reakce okolí nebo to co cítíš ty... Teď prosím jdi.." ,,Nicku ..." ,,Prosím.. Nemám náladu teď.." ,,Pa.." Se slzami v očích odešla.. Max se vrátil a lehl si do postele. Viděl že i Nick měl slzy... ,,Nicku?" ,,Hm?" ,,Jak to probíhalo?" ,,Nechci o tom teď mluvit.." ,,Jen bych rád věděl jednu věc kámo." ,,Jakou?" ,,Máš jí rád? Chtěl bys s ní být?" Nick byl chvíli zticha. ,,Asi jo.. Líbilo se mi to s ní.. Chtěl bych aby se to dělo častěji..."


JAK TO MEZI NIMA BUDE DÁL?
UROVNÁ SE TO? POKUD ANO, TAK JAK SE USMÍŘÍ? CO SE STANE?  
A JAK MAX MYSLEL TU VĚTU: CO BYCH TU BEZ TEBE DĚLAL?
A PROČ SE MAX PTAL JESTLI S NÍ CHCE BÝT?
JAK MAX ZAREAGUJE NA TO CO NICK ŘEKL?

Zootropolis - Skvělá dvojkaKde žijí příběhy. Začni objevovat