|13|

152 12 0
                                    

„Ahoj, můžu se posadil? Vypadá to, že tu máš volno."

Vzhlédla a setkala se s tmavě hnědýma očima. Hlas, jenž ji přivítal byl sametový. Hermiona postupně sjela toho vetřelce od hlavy až k patě a musela uznat, že byť muselo její poměrně dlouhé "očumování" vypadat poněkud zvláštně a výstředně, dost si to užívala.

Tmavé vlasy, lehce kudrnaté ale přesto upravené, mu lemovaly obličej, ve kterém měl podobně ostré rysy jako Draco, akorát nos měl poněkud širší a baňatější.

Postavou byl rozhodně vyšší než Draco, vlastně vyšší než většina jejich vrstevníků, ale věděla, že nepochybně chodí s ní do ročníku. To, že ho zná, ji ale vůbec nezabránilo v tom na něj dál jen překvapeně zírat.

Nejvíc ji uchvátila zeleno stříbrná kravata, kterou měl sice okolo krku ale dost uvolněnou.

„Jsi v pohodě?" zeptal se brunet lehce starostlivě.

Byl tak troufalý, že se stále zcela paralyzovanou Hermionou zacloumal. Ta jen zatřásla hlavou, děkovala Merlinovi, že nezačala slintat. Pak chlapce neohrabaně odstrčila, tak že spadl na sedadlo naproti ní. Opět děkovala Merlinovi, že to pravděpodobně vyhlíželo, jako účel.

„Jsem Theodor Nott."

No jasně, věděla, že už ho někde viděla, ale s kruhy pod očima, napjatou tváří, aristokratickým výrazem- zkrátka kromě z Velké síně a pár společných vyučovacích hodin ho dokázala zařadit i do jedné z dalších skupin jejíž byla součástí.

Věděla, že on sám smrtijed není, ale jeho otec ano, proto byl přes Vánoce na jednom z plesů na Malfoy Manor.

„Vím kdo jsi." odvětila a pokusila se znít co nejvíc lhostejně.

Theodor se pousmál. "Ty se nepředstavíš?"

Hermiona na něj vrhla lehce pobouřený a napůl taky otrávený výraz.

„Ne, protože ty taky moc dobře víš, kdo jsem." Znovu zabručela a snažila se věnovat dál aktivitě, jež dělala, než dotěrný chlapec dorazil.

Zírání s okna.

Nechtěla kromě Draca žádné pletky se Zmiozely, jelikož by to na veřejnosti mohlo působit podivně a lidi by se v tom začali šťourat a bůhví kam až by se dostali.

Theodor ani její poslední výrok nebral jako odrazující a opět se pokusil navázat konverzaci.

„Chodíš často do knihovny, vídám tě tam."

„Prakticky tam žiju." Zalomila Hermiona rameny, ale čím neodbytnější ten kluk byl, tím větší problém ji dělalo ho ignorovat, či mu nenadbíhat.

„Víš, sledoval jsem, jaké žánry tě zajímají... Jestli chceš pomoct, o čistokrevných rodinách toho vím opravdu hodně." pochlubil se Theo. Jasně, že ji poněkud zaskočil tím, že prakticky řekl, že ji sleduje, ale jeho nabídka byla skutečně lákavá.

Tohle byl ten moment, kdy si budoucí Smrtijed získal její pozornost.

„Fajn, pravdou je, že se zajímám o Snapea-" řekla a Theovi se rozšířili zorničky. „Tedy, abys to nepochopil špatně, on je prostě divnej. Snažím se přijít na to, co je s tím chlapem špatně."

Zamluvila to, ale stejně si v duchu vrazila facku. Vždyť to znělo jakoby byla ulítlá puberťačka jejíž srdce si jmenovaný mistr lektvarů nevědomky přivlastnil.

Jen při té představě se málem poblinkala.

„Dobře, na koleji mam osobní knihovnu a vlastní knihy se zmínkami rodin. Můžeme se sejít někde v Bradavicích a trochu to prolistovat, myslím, že něco můžeme vypátrat." mrknul na ni Theo.

Atmosféra se uvolnila, takže se v kupé pohodlněji usadil. Opřel si záda a hlavu položil na složené ruce na okenní parapet.

„Chceš se sejít?" řekla značně znechuceně Hermiona.

„Merline Grangerová nezvu tě na rande!" odvětil unaveně Theo, kterému se v této poloze klížila víčka.

„No to si myslim." zamumlala Hermiona tiše, ale on ji slyšel.

„Dobře Sherlocku, mělo to být rande, ale když tak protestuješ, bude to jen přátelské posezení v Komnatě nejvyšší potřeby." řekl naposled Theo. Usnul s úsměvem na rtech, protože se mu znovu podařilo rozčílit Hermionu Grangerovou.

„Pitomče." zakroutila hlavou a vytáhla knihu.

Není se nechtěla znovu ponořit do svých myšlenek a zcela se jim oddat. Bylo jí naprosto jasné, jakým směrem by se ubíraly a kdo by byl jejich hlavním protagonistou. Naopak by na takové myšlenky potřebovala spíš nějaký repelent, ale bohatě postačila i ta kniha.

Vím, že jsem byla teď nějakou dobu (dobře, půl roku) mimo, ale pokusím se psát častěji, slibuji, abych to dohnala. 😂❤️

Jinak na mém profilu za chvíli publikuji novou knihu, ze které plánuji udělat trilogii, tak určitě neváhejte. 💞

Doufám, že vás čtení mé tvorby baví. 💞

Jsem moc ráda za všechny hvězdičky a komentáře, jste zlatíčka. 🥺☺️

Tinka 🖤

Musím tě chránitKde žijí příběhy. Začni objevovat