Numb // h.s.

28 dní předtím

"If you want blood! You've got it!"

"Tak tohle je ale vážně blbej vtip." naštvaně zavrčím a natáhnu se pro mobil.

"Connorová!" vyštěknu na danou osobu.

"Laila Connor?"

"Ne, tady Aladin." promnu si oči a podívám se na hodiny. 7:30?!

"Potřebujeme vás ve Vogue. Fotograf, který tu měl být, onemocněl a nikdo jiný nemůže."

"A jak sakra můžete vědět, že já můžu?"

"Ředitelka vzkazuje, že pokud se nedostavíte, máte padáka," není nad pozitivní zprávy v neděli ráno, že?

"Dejte mi hodinu. Budu tam." S tímhle jí to típnu a hlavu zabořím do polštáře, abych se vykřičela.

*

"Dnes budeš fotit..," podívá se do papírů, aby našla jméno člověka, který bude na příští obálce Vogue, "Natali Smith."

"A to je kdo?" zamyšleně se podívám na recepční a hledám v paměti, kdo by to mohl být. Pokrčí rameny a chce odejít, ale já jí zastavím.

"Kam mám jít?"

"Výtahem sjeďte do P, první místnost nalevo," přehnaně se na mě usměje a zapluje do kanceláře. Povzdychnu si a vydám se do místnosti. Přivítá mě zápach laku na vlasy a voňavky.

"Proč jí voníte? To na těch fotkách cítit nebude," moji otázku nikdo nevnímá, takže si sednu na volnou židli a čekám, až mě někdo bude potřebovat. Po 20 minutách zírání na plátno a hraní si s foťákem, mě vyruší poklepání na rameno.

"Tak můžeme konečně začít?" zeptám se, ale když se otočím, dojde mi, že se ptám nesprávné osoby.

"Stylesi, co tu sakra děláš? Vážně... Sleduješ mě? Včera tě potkám v parku, teď jsi tady... Nemáš tady co pohledávat, tak se pakuj."

"Věř mi, že tu být nechci. K mojí smůle jsem doprovod, takže nikam nemůžu."

"Tvoje přítelkyně?" zvednu obočí a hlavou ukážu na osobu, kterou stále líčí.

"To bych to schytal. Ne, sestřenice. Jsem volnej, neboj," mrkne na mě.

"Ne, díky," udělám znechucenou grimasu a chci odejít, jenže pan Otravný si chce povídat dál.

"Víš.. Přemýšlel jsem.."

"Ty brďo, to je prokrok, ale pamatuj si, že nic se nemá přehánět,"

"Haha, byl bych ti vděčný, kdybys mě to nechala dokončit," protočím oči a rukou mu naznačím, ať pokračuje.

"Přemýšlej jsem, že bych tě pozval na rande," hodnou chvíli na něj zírám a přemýšlím proč.

"Myslíš to vážně?"

"Ano, přímo smrtelně," dám ruku v bok a nevěřícně kroutím hlavou.

"Řekni mi jednu věc... Kde bereš to přesvědčení, že s tebou někam půjdu?"

"No..," zvednu obočí a čekám, co rozumného z něho vypadne, "jsem pohledný, úspěšný-"

"Namyšlený" skočím mu do toho, ale mojí poznámku přejde bez povšimnutí.

"A taky ti vlastně dělám laskavost."

"A ta laskavost je co?"

"To, že tě vlastně beru ven. Jsi moc upjatá a zatrpklá. Kdy jsi naposledy měla sex?"

"Do toho ti absolutně nic není, Stylesi. Nedal jsi mi jeden pádný důvod, proč bych si s tebou měla vyjít, takže pokud dovolíš, ráda bych odešla."

"Ale-"

"Tak já ti to řeknu znovu. Pomalu, abys to stíhal," zamračeně se na mě dívá.

"Nikam. S tebou. Nepůjdu. Jasný?"

"Ale proč ne?"

"Proč?" odmlčím se a pořádně nadechnu, "protože jsi arogantní a já arogantní lidi nemám ráda. A taky proto, že nerandím. Tím jsme skončili, jdu pracovat," s mrknutím ho tam nechám stát a odcházím na stanoviště.

"Neskončili jsme!" Ještě slyším jak zakřičí, než prásknou dveře.

*

"A představ si, že na Vánoce se tak ožral, že zblil celý stromeček! Neumíš si představit, jak teta vyváděla!" Setřu si slzu a snažím se nevyprsknout kávu, kterou mám v puse. Už půlhodiny sedím s Natali ve Starbucks a nehorázně se bavím.

"Po pravdě řečeno.. Nikdy bych neřekla, že budeš v pohodě. Myslela jsem si, že když v sobě máš v podstatě tu samou krev jako Harold, tak budeš stejný ráže jako on," usměje se a na chvíli odmlčí.

"Harry není takový. Je to jen jeho obrana před světem. Vlastně je to strašný nemehlo a sebevědomí má na bodu mrazu. Dej mu šanci," dívá se na mě s nadějí v očích a já přemýšlím, jestli je to vůbec reálné vysvětlení.

"Nic neslibuju!"

•

Ahojahoj,

jsem tu s kratším dílem, ale i přes to doufám, že se líbí. Ani jsem nějak neměla v plánu přidávat ho dneska, ale byla jsem donucena a bála jsem se o své zdraví, takže tady je!

PS: #11 v Humor?! Jste skvělí! Moc děkuju všem, co to čtou! Nemyslím si, že bych byla schopná psát bez vašich hvězdiček a komentářů!