Konec lží (Fan Fikce - Nik Tendo)

11. Část

Ema

   S Dominikem jsme si užívali každý den. Byla jsem překvapená z toho, jak nádherně se ke mně chová. Byl pozorný, ohleduplný a sex s ním byl naprosto dokonalý. Už chápu, co na něm všechny ty holky viděly, protože jeho péro bylo asi to největší, co jsem kdy měla v sobě.
    Byla sobota večer a šli jsme zrovna z kina. Byli jsme na hororu TO Kapitola 2 a jelikož jsem se lehce bála, využila jsem příležitosti a víc se k němu po cestě tiskla.
  „Neříkej, že se ještě pořád bojíš," řekl s lehkým výsměchem.
Ohlížela jsem se kolem sebe jestli nás někdo nesleduje. Přišla jsem si paranoidní, ale dala bych ruku do ohně za to, že za námi slyším tiché temné krůčky.
  „Jasně že se bojím. Ty neslyšíš, že za námi někdo jde?"
Dominik se ohlédl a jakmile se mu zdálo, že za námi opravdu někdo jde, zastavil. „Hej, tak vylez ty sráči!"
  „Pšt! Neřvi tak!" okřikla jsem ho.
  „Jak jinak asi zjistím, že tam někdo je?"
  „Určitě ne takhle."
    Chvíli jsme se ještě dívali a pak jsme se rozhodli jít dál. Vyšli jsme z tmavé uličky a zamířili k hlavní cestě. Šli jsme podél ní a uviděli před sebou KFC.
  „Mmm, lákavé," řekla jsem a pohladila si při tom břicho nacpané popcornem.
  „To není možné. Snědla si skoro celý popcorn, celou colu a ještě sis chtěla dát nachos."
  „Jsem sexuálně vyčerpaná, potřebuju se nabít."
U filmu byla jedna chvíle, kdy jsem Dominikovi strčila ruku do kalhot, a protože jsme seděli úplně vzadu, začala jsem mu honit péro. Byl z toho tak nadržený, že jsme hned po konci filmu odběhli na záchodky, kde jsme si to rozdali.
  „Máš pravdu, takže co si dáš?"
Přišla jsem blíž a prohlédla si nabídku. „Určitě ten jahodový shake, qurrito, cibulové kroužky a na později twister sýr a slanina."
Dominik jen stál a zíral z otevřenou pusou. Po chvíli ji zaklapl a řekl obsluze: „No, slyšeli jste dámu a pro mě to stejné, děkuji."
    Zaplatil objednávku a vydali jsme se zase domů. Přemýšleli jsme, jestli to vzít zkratkou mezi vysokými budovami. Moc se mi do toho nechtělo, ale chtěla jsem být dřív doma, protože mě neskutečně bolely nohy. Měla jsem chuť na podpatky a mini sukni a nedošlo mi, jaký to je pak kus domů a ještě jsem říkala Dominikovi ať nebere auto, že se radši projdeme. Teď jsem měla sto chutí mu říct, že tady počkám a ať pro něj zaběhne a odveze mě.
    Nakonec jsme se tedy rozhodli, že půjdeme zkratkou. A nebyla to úplně šťastná volba, protože jsme ušli sotva pár metrů a uslyšela jsem za námi zase ty kroky.
  „Tohle už je divné," řekl z ničeho nic Dominik.
  „Co budeme dělat?" šeptla jsem.
  „Trochu zpomal a neotáčej se. Ujdeme kousek a pak se rychle otočíme. Nebude mít šanci se schovat."
Poslechla jsem ho. Ušli jsme zase pár metrů a kroky neznámého cizince byly hlasitější a neohrabanější. Začínala jsem si myslet, že to je nějaký opilec.
  „Teď," šeptl Dominik a otočil se. Podal mi tašku s jídlem a stál na místě. Oba jsme mlčeli.
  „Naše hrdličky," řekl opilý Kryštof.
  „Co tady děláš? Sleduješ nás?" zeptala jsem se.
Sotva stál na nohou a v ruce držel ještě nedopitou flašku vodky. Ani jsem nevěděla, že ji má rád.
  „Chtěl jsem se na vás jen podívat, jak jste spolu krásní."
  „Měl bys odejít kámo."
  „Asi se mi nechce," řekl a napil se. „Tak co? Spokojený?" Zase se napil. „Píchá dobře, že? A ty její kozy, nic lepšího jsem neviděl."
Dominik se rozběhl, skočil na Kryštofa a chytl ho po krkem. „Drž hubu a dej si odchod."
  „Až se na ni vysereš, bude zase moje."