just friends...

II.

Čaukyy, další kapča tady. Zas trochu fluff, ale to bude v týhle ff už normální. Tak si to užijtee.

               ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Z říše snů mě probudil rachot talířů. Otevřel jsem oči a hned je zas zavřel. Do pokoje svítilo slunce a mým očím se to nelíbilo. Cítil jsem vůni palačinek a javorového sirupu. Dream nejspíš dělal snídani. Otočil jsem se obličejem ke dveřím a čekal, co bude dál. Nechce se mi vstávat a už vůbec ne, když se mám setkat s Dreamem. Ne, že bych se tomu mohl vyhnout, ale prostě jsem nechtěl. Na včerejší noc jsem si dost dobře vzpomínal.

Když jsem se chystal už vylézt, hluk z kuchyně utichl a místo toho začaly vrzat prkna na chodbě. Ihned jsem začal dělat, jakože spím. Dveře se otevřely a já přimhouřenýma očima viděl Dreama pokládat tác se snídaní na noční stolek a papírek k tomu. Podíval se na mě a usmál se. Pak vyšel z pokoje a bylo ticho. Ještě chvíli jsem měl zavřené oči, dokud jsem si nebyl jistý, že se nevrátí.

Asi tě budu muset naučit fakovat spaní ;)
Ps. Omlouvám se.

Přečetl jsem si papírek na tácu a svraštil obočí. Nemusí se omlouvat. On není ten, co je pokažený. Na vidličku jsem napíchl kousek palačinky polité sirupem a ochutnal. Byly úžasné! Asi to bude jediné jídlo, co mi od něj chutná. Zbytek té dobroty jsem do sebe rychle naházel, dokud byly teplé a pak si šel udělat hygienu. Podíval jsem se do zrcadla zavěšeného nad umyvadlem a pohled, který se mi naskytl, vůbec nebyl hezký. Měl jsem tmavé kruhy pod očima z nedostatku spánku a oči celé rudé od pláče. Včera v noci jsem se probudil kvůli noční můře a pak už nespal. Jen jsem přemýšlel.
Rukou jsem si zkusil trochu sčesat vlasy na stranu, protože já blb si zapomněl doma hřeben a přišlo mi blbý si půjčit od Dreama. Rty jsem měl opuchlé a prostě celý jsem vypadal hrozně.
Opláchl jsem si obličej ledovou vodou a to bylo přesně to, co jsem potřeboval. Aspoň zatím. Cítil jsem se o dost svěžeji a měl jsem i více energie. Byl jsem připraven čelit Dreamovi.

,,Dobré ráno!" vstoupil jsem do kuchyně a prázdný tác položil na linku.
,,Dobré." odpověděl blonďák na gauči a do pusy si strčil vidličku s ovocem.
,,Jak ti chutnalo?" zeptal se s plnou pusou a já se zahihňal. Přišlo mi to vtipné.
,,No víš, asi by to mohlo být lepší." Rozhodl jsem se ho ponoukat.
,,Cože?!" řekl hlasitěji než by chtěl a já se začal smát. Rád se směju. Ale většinou jen díky Dreamovi.
,,Třeba víc opečený nebo tak, víš?" pokračoval jsem ve své hře a on se náhle zvedl. Přešel až ke mně a já si v tu chvíli i se svými 175 ceňtáky připadal jako prcek. Jsem vysoký tak akorát, jen Dream je hora.
,,Nechceš to zopakovat?" řekl vážně a já musel zaklonit hlavu, abych se mu podíval do očí.
,,Mohlo by to být lepší." ušklíbl jsem se a chtěl jsem okolo něj projít. On mě ale přišpendlil ke kuchyňské lince svýma velkýma rukama a naklonil se ke mně blíž. Mohl jsem cítit jeho dech na mém nose.
Proč mi tohle jen děláš? Ničí mě to...
,,Tak je příště můžeš dělat ty a svůj obličej použít jako jahody." zašeptal mi do ucha a pak se začal smát. Smál se tak moc, že se chytl za břicho a snažil se popadnout dech. Zamračil jsem se, ale cítil jsem se trapně. Opravdu jsem byl tak rudý?
,,Dreame!" křikl jsem, ale přidal se se smíchem k němu.
,,Ty seš ale idiot." Ani jeden z nás se nemohl nadechnout. Nakonec jsme se trochu uklidnili a už se jen pochechtávaly.
,,Lepší nálada než včera jo?" ozval se najednou Dream a úsměv mi ztuhl na rtech..
,,Asi.." zašeptal jsem a sedl si na gauč.
On si přisedl ke mně, ale tentokrát trochu dál. Znepokojilo mě to. Vím, že mi vadí když se na mě lepí, ale je to příjemné. I když kvůli tomu trpím.
Udělal jsem pohyb, co jsem neměl dělat.
Přisunul jsem se blíž.
,,Tak co je v plánu dneska?"
,,Hele, jsi tu třetí den a vypadá to, že ti pořád dělá problém ten čas, takže zůstanem doma?" odpověděl a natáhl se pro ovladač.
,,Když nám už zbývaj jen čtyři dny spolu.." řekl jsem sklesle a svěsil ramena. On mě automaticky objal i přes to, co se stalo včera.
,,Prosimtě, však to je dost času." Objal jsem ho nazpět a zabořil hlavu do jeho mikiny. Krásně voní.
,,Tak můžeme dopoledne být tady a pak jít ven? Někam na oběd nebo tak?" oznámil svůj nápad takovým tónem, jakoby to už bylo zařízené. Odtáhl se ode mě a podíval se do mých očí. Přikývl jsem a podíval se do těch jeho. Opravdu bych si přál vidět tu barvu. Musí být překrásná.
,,To je moje mikina?"
Cože? O čem to mluví?
Nechápavě jsem se na něj podíval a on se ušklíbl.
,,Je to moje mikina!" Podíval jsem se na své oblečení a na žlutou mikinu, co jsem měl na sobě. Nebyla žlutá, ale zelená. Tedy aspoň pro Dreama. Nejspíš jsem si ji včera omylem vzal místo tý svojí.
,,A-asi? Musel jsem si ji splést se svojí.." zamumlal jsem a on se začal smát.
,,Ani jsme nebyly na prvním rande a ty už si bereš moje věci."
Zamračil jsem se.
,,Hej! A co ta snídaně, hm?" oplatil jsem mu to a on se začal smát ještě víc.
,,To se..." začal, ale nemohl popadnout dech z toho jak moc se smál.
,,To se.. ne-nepočítá." řekl a trochu se uklidnil.
,,Ale počítá!" zamračil jsem se víc a on se začal smát nanovo.
,,Jak chceš.." Málem jsem ho neslyšel, ale byl těsně vedle mě.
,,Za to budeš pykat." Už jen jak to řekl, věděl jsem, co udělá.
,,Ne Dreame. Ani to nezkoušej." zasmál jsem se a posunul se od něj dál. On se přisunul blíž a vztáhl ke mně ruce.
,,Nedělej to!" Odsunul jsem se ještě dál, ale bylo pozdě. Dream si dal moje ruce do jedné ze svých, aby mu nepřekážely a druhou mě začal lechtat. Byl jsem hrozně lechtivý člověk a ihned se začal smát a mrskat sebou. On ale seděl na mě, takže to moc nepomohlo.
,,D-dreame! Přestaň!" vykřikl jsem mezi smíchem a on se ke mně naklonil víc.
,,A odpustíš mi?" zeptal se a na chvíli přestal. Rukou jsem si setřel slzy z tváří a zmateně se na něj podíval.
,,Co bych ti měl odpouštět?"
Pořád mi držel ruce nad mojí hlavou a nadechl se.
,,Ten včerejšek. Ať už jsem udělal cokoli, odpustíš mi to? Nenávidím pocit, že jsem ti něco provedl.."
Zakroutil jsem hlavou. Není to tvá chyba. To já tě miluju a budu to muset překonat.
,,Odpuštěno." řekl jsem a usmál se. Zase lžu.
,,Děkuju." oddychl si a pustil moje ruce. Pořád ale na mně seděl.
Hned jak si toho všiml, rychle ze mě slezl a začal přepínat mezi programy na televizi. Posadil jsem se a určitě jsem byl zas rudý jak rajče. Bylo to příjemné, být mu takhle blízko. Ale jen fyzicky. Pořád jsme jen kámoši, ať už to vypadá jakkoli.
,,Takže na oběd do města?" zeptal jsem se a podíval se na něj.
,,Jasňačka." odpověděl s úsměvem a já se tomu neubránil. Usmál jsem se nazpět.

          ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

word cound- 1212