XXVII.

2.6K 143 42
                                    

Tak vsichni jste se dockali nove kapitoly xd. Urcite bude dneska jeste jedna, nemam totiz krom hrani piana, co delat xdd. Takze uzijte si tuhle kapitolu, kde je spousty deje a priste bych dala zas pohled Dreama, ted jsme meli hodne George xd
Kdyztak jeste ted jsem zjistila ze tu byly dve stejny kapitoly, jen jedna byla kratsi, uz by to melo byt v pohode doufam xd
xoxo








~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~









POV George

    Otočil jsem se za hlasem a uviděl Nicka.
,,Nicku?" ozval se někdo další.
,,Clayi?"
,,Dreame?" Navzájem jsme se se Sapnapem přerušili, ale nesmáli se.
,,Nicku, co tu děláš?" zeptal se Dream a já se zasmál. Smál jsem se, ale nechtěl jsem. Jen mi to vše už přišlo vtipný. Vážně ho zajímalo tohle? Týden se neozývá a zeptá se na tohle?
,,Spíš co tu děláš ty." oplatil mu otázku Nick se zatnutými zuby. Celý zuřil, ale nedivil jsem se mu.
,,Přiletěl jsem za Georgem, tak jak jsme se domluvili." v klidu odpověděl. Podíval se na mě a pak zvedl obočí. Asi si všiml toho, jak hrozně vypadám.
,,Georgi, proboha, co se ti stalo? Co se děje?" Vůbec nic nechápal. Nic.
,,Ty se ptáš? Vždyť jsi nám týden neodpovídal! Vůbec jsi se neozval!" začal na něj Sapnap křičet a Dream se zarazil.
,,Vy- cože?" bylo jediné, co řekl. Přiblížil se ke mně- nejspíše aby mě obejmul, ale já se více přitiskl na zeď.
,,Georgi- vždyť já za to nemohl! Hned potom, co jsem vyšel z letiště se mi rozbil mobil a u rodičů není wifi!" řekl a já se na něj nevěřícně podíval.
,,Nevymejšlej si. Žádným tvým blbým výmluvám nebudeme věřit. Kdo v dnešní době nemá wifi?" řekl Nick. Já tam jen stál a poslouchal je. Neměl jsem sílu cokoli říct a ani bych nevěděl, co říct.
,,Je to pravda! Prostě je to blbá shoda náhod. Georgi, přece víš, že bych tě neopustil." začal se bránit a když řekl tu poslední léto, znova jsem se zasmál.
,,Momentálně to vypadá přesně obráceně." odsekl jsem a zvedl se ze studené země.
,,Kam jdete?" zeptal se, když jsem se rozešel od nich pryč. Nick mě ihned následoval a Dream to samé.
,,Do kavárny. Nebudu to tu řešit mezi tolika lidmi." rukama jsem ukázal na další dav hrnoucí se ze dveří. Slyšel jsem tiché mručení jako souhlas.

Došli jsme do letištní kavárny a objednali si. Dream se pokusil sednout vedle mě, jako to vždy dělával, ale Nick ho nepustil. A za to jsem byl rád. Ještě jsme to nedořešili.
,,Takže, teď nám vysvětli, co se teda stalo, že jsi nás takhle týden ignoroval a George se tu mezitím hroutil." začal Nick a podíval se na mě, jakoby se chtěl ujistit, že jsem v pořádku. Nejsem, ale zároveň jsem.
,,Georgi-" řekl zas mé jméno ale Sapnap ho přerušil, aby pokračoval.
,,Já- když mě málem srazilo auto, tak se mi rozbil mobil. No a jel jsem rovnou k rodičům a oni tam doopravdy nemají wifi! Bydlí na místě, kde není zrovna nejlepší signál a jim to tak vyhovuje. No a já myslel, že víš Georgi, že bych tě neopustil."
,,Proč sis nekoupil nový mobil? Nebo si nepůjčil někoho, aby jsi nám zavolal aspoň." zeptal se Nick se zamračeným výrazem.
,,Nepamatuju si vaše čísla." neochotně přiznal a pak pokračoval:,, A všechny peníze, co jsem měl jsem na cestu k rodičům a na letenku sem." To znělo logicky. Dokonce i pravdivě.

Nick se zvedl a přešel k němu. Povzdechl si a pak řekl:,, Asi to tak bude. Já přijel kvůli Georgovi, byl na tom hodně zle. A příště to zkus nějak ovlivnit."
Dream přikývl a pak zalapal po dechu. Nick tam stál, se zatnutou pěstí a Clay zas s červenou tváří. Právě mu jednu vrazil.
,,To bylo oprávněný." řekl Dream a když dostal podruhé pěstí, řekl to samé. Jenže když se Nick napřáhl potřetí, Clay ho za tu ruku chytl.
,,Ta by byla za co?"
,,Jedna byla za mě a za George. A tahle znova za George." odpověděl. Byl jsem rád, že se o mě tak stará.
,,Teď asi budu moct jet domů." zasmál se po chvíli ticha Nick a já ho zarazil.
,,Můžeš tu pár dní zůstat. Mám volný gauč jestli nevadí." řekl jsem a on přikývl. Pak se vymluvil na to, že v Londýně ještě nikdy nebyl a rád by viděl nějaký památky, takže odešel.

,,Georgi?" začal tiše Dream a přes stůl položil ruku. Když jsem tu svou nechal v klíně, stáhl ji zpět.
,,Omlouvám se." řekl a to mě překvapilo. Podle jeho vyprávění se neměl za co omlouvat.
,,Já- budu si to muset rozmyslet." Neměl se za co omlouvat, ale chtěl jsem, aby se cítil trochu vinně.
,,Rozejdeš se se mnou?" zeptal se náhle se strachem v očích a tentokrát jsem ho za tu ruku chytl.
,,Clayi. Tohle je ten nejmenší důvod proč bych se s tebou měl rozcházet." Očividně se cítil vinen a já nechtěl, aby byl smutný.
Zvednul se a přisedl si ke mně, kdy jsem ho už nechal. Ruku mi jako vždy položil na stehno a já zjistil, že mi chyběl.
,,Chyběl jsi mi." ozval se a já vzal jeho obličej do svých rukou.
,,Ty mně víc."
,,To vidím. Vypadáš hrozně." řekl a já se slabě zasmál. Cítil jsem se i tak.
,,Ty jsi zhubl? Jedl jsi vůbec něco?" starostlivě mě pohladil po tváři, i když jsem já jeho obličej pořád držel.
,,Jedl. Mamka mě kontrolovala."
,,Jak vůbec probíhal ten pohřeb? Všechno dobrý?" zeptal se zas a stále mě hladil.
,,Jo dobrý." odpověděl jsem.
,,Chyběly mi tvoje ruce." nevědomky jsem řekl nahlas a on se zasmál.
,,A rty ne?" Přikývl jsem a pak zakroutil hlavou.
,,Ne- teda jo." zamotal jsem se do svých slov a on se znova zasmál. Chyběl mi jeho nakažlivý smích.
,,Ty jsi mi chyběl celý." řekl a něžně mě políbil. Byl to polibek hodný shledaní. Byly jsme od sebe až moc dlouho a ještě k tomu bez jakéhokoli kontaktu, protože osud si řekl, že nám to nedopřeje. Naštěstí jsme to ale vyřešili. V klidu a bez žádné velké hádky. Jedině, kdy jsme se hádali, bylo kvůli tomu, kdo dostane poslední bonbón z balíku. Ale to se ani nedá počítat jako hádka.

Znova se zasmál a odtáhl se. Zakňučel jsem nad ztrátou kontaktu s jeho rty a on se zasmál ještě hlasitěji. Byly jsme zase spolu. Opravdu spolu. Cítil jsem se zas šťastný. Jasně, pořád na něj budu naštvaný, ale už ne tolik. Už žádné neprospané a probrečené noci. Už žádné vynechávaní jídel, protože jsem neměl chuť. Žádné přetvařování na streamech. Zase jsem byl šťastný a je vtipné, že jen díky člověku, který mi- i když nevědomě, ublížil. Ale už jsme byli zas spolu, a jen na tom záleželo.








~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~








Jeste mam otazku, chteli by jste dalsi smut scenu? Nebo spicy, ja se v tom nevyznam xd, proste ze by si zas spolu uzili (prijde mi blby psat sex xddd ups, prave jsem to napsala). Ale asi by byla zas spis pocitova, fakt se mi nechce psat detailni uchylarny xdd. Je to na vas.
Edit- jzs ja jsem blba, ja minulou kapitolu unpublikovala a pak publikovala xd. Moje chyba.
xoxo

word count- 1157

just friends...Kde žijí příběhy. Začni objevovat