just friends...

V.

Rozhodla jsem se napsat dalsi kapitolu jen protoc ze muzu xd A je to teda pov dreama, dost jsem si to uzila, hlavne proto ze jsem na to porad zapominala a musela jsem to prepisovat, kdyz jsem to psala jako pov george xdd tak si to uzijteee xoxo

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

POV Dream

Probudil jsem se v posteli vedle někoho. Promnul jsem si znaveně oči a zívl. Pamatoval jsem si na všechno ze včerejška. Snídaně, kterou jsem Georgovi připravil. Oběd, na který jsme šli do města. Na to, jak mi George řekl, že mě miluje. Nikdy to neřekl, někdy na streamu, ale v realitě to znělo úplně jinak. Řekl to smutně, jakoby ho ta slova ničila. Zároveň to řekl nadějně. Pamatoval jsem si i na večer, kdy jsme streamovali. Na to, jak mi plakal v objetí. A i na to, jak mě nechtěl pustit, dokud neusnul. Nevím, proč jsem si k němu lehl, ale nevadilo mi to. Ostatní kluci to dělají taky, když jednomu se nedaří, ne?

Protáhl jsem se a sedl si. Podíval jsem se na spícího George vedle mě a usmál se.
Je roztomilý, když spí. Vypadá nevinně, bez starostí. Jeho obličej je o dost jiný, když spí. Nad ničím nepřemýšlí, nic ho netrápí. Přál bych si, abych mu mohl pomoct. Ale když mi to neřekne, tak nemůžu. Nechci, aby se trápil. Ale nechci ani, aby asi připadal jakože ho do toho nutím. Záleží mi na něm.
,,Dobré ráno Georgie."
Přetočil se na bok obličejem ke mně. Pořád spal, ale trochu vnímal.
,,Dneska žádná snídaně do postele, mám jiný plány." řekl jsem a chtěl se zvednout. George mě ale chytl za ruku a zatřepal hlavou.
,,Ještě chvíli." zamumlal a zas se otočil.
Zasmál jsem se nad tím, jak jeho britský přízvuk byl o dost jasnější, když byl unavený.
,,Máme toho dneska dost, musíš vstávat."
,,Nechci.." řekl, ale i tak se posadil. Pořád měl zavřené oči. Zvedl se a jako mrtvola se vydal do kuchyně. Pořád měl na sobě moji mikinu. Při tom pohledu mi začalo srdce bušit rychleji. Taky normální, že?

    Vydal jsem se do kuchyně za ním a díval se, jak z lednice vyndal vajíčka a rozklepl na pánvičku. Vlasy měl přeležené na stranu a marně se to snažil napravit zatímco se díval do odlesku skleněných vitrín, co jsem měl v kuchyni pro různé dekorace.
Když se mu to konečně nějak povedlo, přišel jsem zezadu k němu a vlasy mu zas rozcuchal.
,,Dreame!" postěžoval si a začal od znova.
Zasmál jsem se a sedl si ke stolu.
,,Kdo řekl, že ti udělá vajíčka?" ozval se George a já se na něj podíval.
,,No, děláš snídani, tak můžeš i mně." ušklíbl jsem se.
On se usmál a pokračoval. Dnes vypadal líp. Vždy vypadá dobře, ale teď vypadal ještě líp. Navzdory včerejšku.
,,Cítíš se dobře?" zeptal jsem se. Nepodíval se na mě, ale otázku slyšel.
,,Asi. Je to lepší, ale ne nejlepší." odpověděl a nandal vajíčka na talíř. Do sklenic nalil džus, co našel v lednici a sedl si naproti mně.
,,Myslíš, že ti to přinesu?"  řekl a pustil se do jídla.
Zvedl jsem se a došel k lince, abych si převzal hotovou snídani. Vonělo to skvěle.
Rovnou jsem se do toho pustil a chutnalo to ještě lépe než to vypadalo.
,,Cože dneska děláme?" zeptal se a napil se džusu. Vlasy mu spadaly do obličeje. Natáhl jsem k němu ruku a upravil mu je tak, aby se to znova nestalo.
Zdá se mi to, nebo zčervenal?
,,Překvapení." řekl jsem jednoduše a dal si do pusy další kus té dobroty.
,,Ale jaký?"
,,Nebylo by to překvapení, kdybych ti to řekl."
Protočil oči a odnesl talíř do myčky. Ale zasmál se. Byl to krásný smích. Upřímný.
,,Kdy odcházíme?" zeptal se a otočil se ke mně. Opřel se rukama o linku a prohrábl si vlasy.
,,Hned po snídani. Máme toho dost." promluvil jsem s plnou pusou a ještě dodal:,, Nezapomeň si plavky."
,,Plavky?" Zmatek byl čitelný v jeho obličeji.
,,Plavky." přitakal jsem a dojedl zbytek vajíček.
,,Moc dobrý." ještě jsem dodal a malém mi zaskočilo.
George se zasmál. ,,Ještě se udus."
,,Haha, fakt vtipný. Dělej, běž se připravit."
Protočil zas očima, ale odešel.
Bude vtipný ho sledovat na pláži. V plavkách. Té představě jsem se zasmál a uklidil nádobí.
Došel jsem do pokoje a otevřel. Nedošlo mi, že se George zrovna převléká.
,,Clayi!" vykřikl a snažil se zakrýt svým oblečením.
Začal jsem se smát.
,,Proboha, děláš jako bychom nebyli oba chlapy."
Zamračil se a hodil po mně svoje plavky.
,,Díky!" řekl jsem, zatímco jsem odcházel.
Je roztomilý, když je naštvaný. A i když není bůhvíjak svalnatý, takhle vypadá nejlíp.
,,Pospěš si, taky se chci převlíknout." Začal jsem ťukat na dveře a nepřestával, dokud neotevřel.
Naštvaně kolem mě prošel do koupelny, ale věděl jsem, že není až tak naštvaný. Zasmál jsem se a vyndal ze skříně černý plavky se zelenými pruhy.
,,Kam že to jdeme?" zeptal se zas George stojící ve dveřích.
Rychle jsem se převlíkl a nasadil si sluneční brýle.
,,Já na tebe koukat nemůžu, ale ty jo?" vyhnul jsem se otázce a zvedl obočí.
Zase zčervenal.
Něco zamručel a pak se otočil a odešel.
,,Jdeme pěšky?" optal se zas když jsem zamykal dveře.
,,Můžeme. Je to blízko tý restaurace, kde jsme včera byli." Cvrnknul jsem ho do nosu a vyšel na ulici.

    Nějakou chvíli nikdo z nás nic neříkal a jen jsme obdivovali krásu dnešního dne. Nejenže bylo hezky a teplo, ale i nálada byla lepší. George se nezdál tolik zamyšlený a mimo.
Procházeli jsme okolo spousty obchodů se suvenýry, kde se George musel vždy zastavit a obdivovat různé drobotiny ve vitrínách. Jednou říkal jak tyhle pohlednice jsou hezky vyfocené, pak že tyhle brýle by mu slušely, že tuhle čepici by si měl koupit na památku nebo jak mu malé sošky připomínají různé lidi, co zná.
Nic jsem neříkal a jen naslouchal jeho hlasu.

,,Podívej!" vykřikl a já zastavil. Podíval jsem se na květiny ve vázách. Bylo to květinářství, pro naši smůlu zavřené.
,,Tyhle vypadají moc hezky." Šáhl na lístky modré květiny.
,,Hortenzie." odpověděl jsem jednoduše a vzal ji do ruky.
,,Mají i víc barev, ale modré mám nejradši." pokračoval jsem a obdivoval tvar květů.
,,Asi je taky budu mít rád. Škoda, že mají zavřeno." řekl smutně George a já mu tu květinu podal.
,,Vždyť jsi ji nekoupil."
,,No a. Je to jen jedna kytka." prostě jsem řekl a strčil mu ji do ruky.
,,Za chvíli tam jsme."
Přikývl a vydal se za mnou.
,,Děkuju." zašeptal a šel po ulici vedle mě. Chytl jsem ho za ruku, ani nevím proč. Připadá mi to správné. Ostatní kamarádi to taky dělají, no ne?
,,Není za co."

    ,,Kdo je poslední vodě platí večeři." vykřikl jsem, když jsme se dostali na pláž. I přesto že bylo skvělé počasí na koupání, moc lidí tu nebylo. Většina, protože byl všední den, byla v práci.
,,To není fér!" slyšel jsem George naříkat, ale to už jsem z mola skákal do mořské vody.
George po chvíli skočil hned za mnou, ale to já už byl dál od břehu. Podíval jsem se pode mě do křišťálově čisté vody.
,,Jiný než v Londýně, co?" Zasmál jsem se a George přikývl. Připlaval ke mně a než jsem se nadál, byl jsem pod vodou.
George se smál a já na něj cákl vodu.
,,Měli jsme si vzít nějaký potápěčský brýle." řekl a já se usmál.
,,Tak príště."
,,A nejsou tu žraloci?" zeptal se a znepokojeně se rozhlédl.
,,Někdy." Připlaval jsem blíž.
,,N-někdy?"
Přikývl jsem.
,,Ale těch se bát nemusíš. Jí jen hubený brunety z Londýna." uchechtl jsem se a on mě praštil do ramene. Zasmál jsem se a pak ho potopil. Pro moji smůlu mě stáhl sebou.
Chtěl jsem otevřít oči. Podívat se, jak jeho vlasy vypadají pod vodou. Jak špulí pusu, když zadržuje dech. Jak tiskne víčka co nejvíce k sobě, aby se mu do oči nedostala žádná slaná voda, protože ví, že by to pálilo.

Vynořili jsme se a George mě šťouchl do boku.
Zasmál jsem se a on se přidal. Miluju tyhle chvíle, kdy se směje jen proto, že můžeme. Jen proto, že to není zakázané.
,,Kdo bude první na břehu, dělá zítra snídani!" vykřikl náhle a vydal se zpět. Měl náskok, ale to mu nepomohlo. Rychle jsem ho předběhl a začal radostně skákat, že nic nespálím.
,,To není fér!" postěžoval si. Přiběhl jsem k němu a odstranil mu vlasy z očí.
,,Je to fér. Prostě neumíš plavat." Zasmál jsem se a on se zamračil. Když se zamračí, dělají se mu roztomilé vrásky na čele. Tak jako když se směje.
Vydal se k věcem, co jsme nechali na molu a začal něco hledat.
,,Kde to je..." mumlal a já na něj zmateně koukal.
,,Co hledáš?"
,,Tu kytku! Hor- něco." Zvedl naše trička a pořád nic.
,,Hortenzie." opravil jsem ho a začal hledat taky.
Když jsme nic nemohli najít, George posmutněl.
,,Proboha, je to jen kytka. Až otevřou, koupím ti jinou." snažil jsem se ho povzbudit, ale moc to nepomohlo.
,,Jen kytka, huh.." Rozhlédl se po okolí až se mu oči rozjasnily.
,,Podívej! Támhle je! Ve vodě." vykřikl a skočil šipku do vody. Já ihned skočil za ním, dostávajíc se k té květině dřív. Chytil jsem ji do ruky a jako George připlaval zas ke břehu.
,,Tady." řekl jsem, ale nepodal mu ji do ruky. Místo toho jsem mu ji zapletl do vlasů.
,,Modrá ti sluší nejvíc." řekl jsem a oblékl si triko na své mokré tělo.
,,D-díky."
Zas se červená.
Usmál jsem se a podal mu jeho oblečení.
,,Připraven na další dobrodružství?" zeptal jsem se, chytajíc ho za ruku.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Dneska delsi kapca ale urcite bude patrit mezi moje nejoblibenejsi. Zitra se teste na dalsii xoxo

word count- 1607