just friends...

VII.

Tak tady je dalsi kapitola. Uprimne, prekonavam se. Mohla bych stihnout dneska jeste jednu, ale nevim jestli vas nechci napinat a vydat ji az zitra heh ;)
Kazdopadne si to uzijte, tahle se vam bude libit xoxo

            ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

POV Dream

    Po celý film sebou George cukal a zakrýval si oči, aby z toho filmu viděl co nejméně. Vím, že se bojí hororů a proto jsem ho sem i vzal. Vím, že bude potřebovat někoho, kdo ho uklidní.
Podíval jsem se na jeho profil a stiskl ruku. Ani si toho nevšiml, ale chytl mě za ni hned po prvním jumpscaru. Nevadilo mi to. Začínal jsem si na to zvykat.
,,Za chvíli bude konec." zašeptal jsem a George přikývl. Kapuci měl přehozenou přes hlavu a zase si zakrýval oči.
,,Tak strašný to není." zasmál jsem se tiše a oblékl si mikinu, co jsme dnes koupili. I když bylo teplo, chtěl jsem ji mí na sobě proto, že ji měl i George.

    Za pár minut film opravdu skončil a já mohl slyšet úlevné 'uf' z Georgovy strany. Nastartoval jsem auto a zařadil se k ostatním, kteří čekali až budou moct vyjet z parkoviště.
,,Tak jak se ti líbil film?" zeptal jsem se s posměškem a vyhodil krabici od popcornu do koše vedle vjezdu.
,,Vážně?" odpověděl a zvedl obočí. Zasmál jsem a vyjel z parkoviště. Vyrazili jsme po příjemném dni domů. Opravdu příjemném. Vzpomněl jsem si na tu chvíli, kdy jsme v autě koukali jeden na druhého tak blízko sebe, že jsem cítil jeho dech na mém krk. Srdce mi v tu chvíli bušilo rychleji než by mělo. Kdybych mrkl, nevšiml bych si jeho rychlého pohledu na mé rty. On... cítí ke mně něco? Když mi poprvé řekl, že mě miluje, jak to myslel? Jako kamarádsky nebo romanticky?

Měl jsem spousty otázek, ale pro dnešek jsem se rozhodl je ignorovat. Nechci zkazit tenhle skvělý den, který určitě ještě nekončí.
,,Dreame?" uslyšel jsem George a rychle se na něj podíval, pak se vrátil zpět k řízení.
,,Ano Georgi? Ještě mám něco naplánovaného, jestli se chceš zeptat na tohle."
,,N-ne. Na to ne." zakoktal. Zněl...zvláštně. Jakoby se chtěl přiznat, ale zároveň nechtěl.
,,Zabil jsi někoho?"
,,Cože?! Dreamee! Nikoho jsem nezabil." řekl zděšeně a já se zasmál.
,,Tak co mi chceš říct? Nesmíme přijet pozdě, takže rychle prosím." odpověděl jsem a koukl se na hodinky. Máme trochu zpoždění, ale jemu to snad nebude vadit.
,,Aha. No tak to necháme na potom." řekl a podíval se z okna. Něco mi chtěl určitě říct, něco důležitého.
,,Mluv." řekl jsem jednoduše.
Podíval se na mě a pak se nadechnul.
,,Cít-"
,,Dreame!" přerušil ho kluk u mého bytu, zatímco jsem parkoval.
,,To je.. Sapnap?" zeptal se zaraženě a vylezl z auta.
,,Sapnape?"
,,Georgi!"
Pozdravili se pevným objetím a já odemkl byt.
,,Jdete pozdě." pokáral mě Sap a vlezl do bytu dřív než já. Udělal si pohodlí na gauči a ihned začal vyndavat věci z jeho batohu.
,,Pro tebe.." zamumlal a položil na stůl dárkovou tašku.
,,Pro tebe..." řekl zas a vyndal nějakou krabičku.
,,A pro mě!" vykřikl a vyndal flašku s vodkou.
,,Co to-" začal George, ale já ho předběhl.
,,Myslíš, pro nás, ne? Jsi ještě moc mladý na alkohol.
Sapnap udělal psí oči, ale nechal mě tu flašku vzít a uklidit do lednice.
,,Co se děje?" zeptal se George a já se Sapem jsme se dali do smíchu.
,,Překvápko! Přinutil jsem Sapnapa, aby přijel, když tu jseš. A souhlasil, takže teď budem hrát různý hry a podobně, prostě co chceš. Hlavně pořád není pozdě, je něco po desátý." vysvětlil jsem a George se podíval do té dárkové tašky.
,,Sape?" řekl zmateně a vytáhl zelenou mikinu.
,,Slyšel jsem, že si rád půjčuješ Dreamovy mikiny, tak tady máš vlastní." ušklíbl se a podal mi tu krabičku. Celkově ta krabička vypadala spíš jako pro páry, co se chystají zasnoubit.
,,Nicku, cos zas udělal?" zeptal jsem se a otevřel ji.
Nic v ní nebylo kromě nějakého papírku.

,,Co tam je?" zeptal se George a chtěl nakouknout. Já ale rychle krabičku zavřel. Cítil jsem horko nahrnout se mi do obličeje.
,,Není ti vedro, Dreame?" uchechtl se Sapnap a já ho praštil do ramene.
,,Au. Dávej bacha, jinak nepřijedu." předstíral bolest, ale smích ho prozradil.
,,Seš taky mrtvej." řekl jsem a rozběhl se za ním. On ihned začal utíkat kolem gauče, kdy jsme se každou chvíli zastavili a snažili se předpovědět krok toho druhého. Pak jsme se ale rozesmáli a já došel do kuchyně připravit občerstvení. Slyšel jsem Sapa a George o něčem mluvit. Vždy se jen ozvalo něco jako 'na co čekáš' a moje jméno.
,,O čem se bavíte?" zeptal jsem se postavil talíř na stůl. Obyčejné chipsy a popcorn ihned začali mizet.
,,O ničem."
,,O tobě."
Každý řekl něco jiného a já se tomu zasmál. Dál jsem to neřešil.
,,Sape, jako čestný host a největší blb máš tu čest vybrat hru." řekl jsem a Nick protočil oči.
Už je jak George. Ale nevypadal u toho tak dobře jako George.
O čem to přemýšlím? Vždyť George je můj kámoš.
,,Mhmm... co třeba hádat, co to je? Víš, že zavážeme jednomu oči a dáme mu něco do pusy nebo do ruky?" napadlo ho a George přikývl.
,,Můžem." Přinesl jsem z pokoje šátek a dal ho Georgovi na oči. Zahihňal se a chytl mě za ruku, aby si to mohl zavázat sám.
,,Proboha, jestli chcete dělat tohle, tak to mi rovnou zaplaťte hotel na noc, ať tu s vámi nemusím být." řekl otráveně Nick a praštil jsem ho nohou do holeně.
Hra začala dobře. Prvně jsme Georgovi dávali do pusy ovoce, jako pomeranč, citron, banán a podobně. U Nicka jsme se snažili mu dávat co nejhorší věci. George našel ve svém kufru ještě hnusné jelly beans, co přivezl z Londýna, takže to jsme si užili. Pak jsem byl na řadě já. George mi nešikovně zavázal šátek přes oči a já si ho upravil tak, abych nic neviděl.

,,Citron." řekl jsem a spolkl kousek ovoce, co mi právě Sapnap dal do pusy
,,Ale notaak, s tebou se nedá hrát. Pojď sem Georgi."
Cítil jsem proud vzduchu jak George a Nick prošli okolo mě. Slyšel jsem zmatené 'co to' a otrávené 'Nicku!'
Pak jsem cítil něčí teplou ruku na své.
,,Koho je to?" zeptal se Nick a já přemýšlel. Otáčel jsem tu ruku ve své a prohmatávat ji. Spíše to vypadalo jako bych ji masíroval. Sap se zahihňal, ale George byl zticha.
,,George." odpověděl jsem a Nick si otráveně odfrkl.
,,A koho teď?" řekl zas a tentokrát jsem ucítil ruku na svém rameni.
,,Nešahej na ni ale." upozornil mě ještě. Ten někdo mi jemně stiskl rameno a já si to užíval.
,,George." opakoval jsem se a zasmál se nad tím, jak Nick do něčeho naštvaně kopl.
,,Co teď?" zeptal se, ale tentokrát George. Položil mi ruku na tvář a mně zase začalo bušit srdce. Položil jsem svou ruku na tu jeho a zavřel oči. Byl to příjemný dotek, pod kterým jsem se doslova roztékal.
,,George.." zašeptal jsem. Ucítil jsem jeho druhou ruku na mé tváři. Nevěděl jsem na co z toho se soustředit víc. Držel můj obličej a cítil jsem jeho dech na mých rtech. Byl hrozně blízko.
,,Georgi?" zašeptal jsem zas a dal svoji ruku tentokrát na jeho tvář. Nevnímal jsem Nicka, který v tom pokoji byl taky. Vnímal jsem jen jeho jemné prsty na své kůži. Bylo mi hrozné vedro a i přesto mi přeběhl mráz po zádech. Chtěl jsem ho vidět, ale bál jsem se, že kdybych si odstranil šátek, George by se odtáhl.
Uslyšel jsem kroky mizející v chodbě. To mi prozradilo, že Sapnap nechtěl překážet a tak radši odešel.
,,Co jsi mi chtěl říct v tom autě?" zeptal jsem se.
George se nejistě posadil vedle mě, pořád ruce na mém obličeji. Zhluboka se nadechl a odpověděl.
,,C-cítíš ke mně něco?"

         ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Otazka- mate radsi POV Dreama nebo George? Nevim jestli dalsi kapitolu chci z pohledu George nebo Claye napsat, takze se rozhodnete vy :D
xoxo

word count- 1324