Jsem šťastná ale trpím (Fred Weasley)

78.

Kapitola pro WhoLiveInDreams.💙🌸😇 Díky že tu jsi! 🌹🍳

Čas plyne jako voda. Ze září je říjen, a já stále nepřišla na to, co mělo znamenat to, co jsem viděla. Emily zkamenělá na ošetřovně. V mojí hlavě lítají otázky typu: Co? Jak? Kdy? Kde? Proč?

Bohužel odpověď asi jen tak nedostanu.

V Bradavicích je ještě stále povyk z toho, že je tu Harry Potter. Letos nastoupil do prvního ročníku. A já stále nevím žádné podrobnosti.

Vím jen to, že je to chlapec který přežil.

To co mi říkal Kevin mi toho moc neřeklo. Ale asi si s tím nechci dělat nějáké starosti. Tak je tu prostě někdo, kdo je známý. Jednoduše se někdy zeptám Rodrigézowých, jestli neví o co jde.

Teď se musím soustředit. Musím se naučit něco z učiva do předu. Jsem v knihovně. Tady na tohle místo jsem začla chodit o něco málo častěji.

Ovšem moje plány s učením překazí nějáký hluk. Pozbírala jsem si svoje věci, a nechala jsem je zmizet.

Šla jsem chodbou ven, abych zjistila co se děje.

Po chvilce uvidím dvojčata jak utíkají chodbou. Nikdo za nima není, takže nechápu, proč.

„Lichtwieldowa zachraň nás!"

Křičí oba dva najednou.

„Před čím?"

Dvojčata ještě přidala v běhu, a já nedostala odpověď.

Najednou jsem cítila jak se zem trochu třese. Nechápala jsem co se děje.

Za vteřinu vyběhl menší dav studentů z poza rohu, a všichni měli v očích strach.

Pořád jsem nechápala.

„Co se sakra děje?!"

Křikla jsem na dvojčata, která stála za mnou.

„Voda!"- „Hodně vody!"

Řekla dvojčata a já moc nechápala jak to myslí. Pak "otřesy" sílily. Mě pomalu začlo docházet, co se asi děje.

Během pěti vteřin se chodbou na nás valila obrovská vlna vody. Nic mi nedávalo smysl, ale teď není čas na logiku!

Dala jsem ruku před sebe, a vší silou ve mě, jsem se snažila vodu zastavit.

„Stůj!"

Křikla jsem. Voda se pomalu zastavila, a jen "poletovala" ve vzduchu. Bylo to náročné, voda má strašnou sílu, ale musí mě poslouchat. Bylo na ní něco zvláštního, ale nedokážu příjt na to, co to je.

Udělala jsem několik kroků k ní, a ona couvala. Jako bych jí svou mocí tlačila do zadu.

Nevím kde všude je, ani kolik jí je, a jestli nejsou jiní studenti ve vážném nebezpečí.

Použila jsem větší moc. Víc síly. Snažila jsem se, aby voda "couvala" co nejrychleji.

Ruce mě už bolely, a mě ubývala síla, ale nesmím to vzdát!

„Přikazuji ti, aby jsi se vrátila tam kam patříš!"

Rozkázala jsem vodě. Voda najednou začla couvat sama. Pořád jsem nepovolila. Pořád jsem držela ruce před sebou, a "pomáhala" vodě dostat se pryč.

  ***

Když jsem vodu zavedla ven, stalo se něco nečekaného. Voda najednou zmizela. Nevrátila se ani do nebe, nepokračovala dál do jezera nebo kamkoliv jinam. Prostě zmizela.

Naprosto nechápavě a vyčerpaně, jsem hleděla a padla na kolena. Nechápala jsem nic. Nic mi nedávalo smysl. Prostě ne.

Přiběhlo ke mě několik studentů. Mezi nimi byla i dvojčata. Kevin, Tess, Grace ani Jerry tu nebyli. Měla jsem strach jestli se jim něco nestalo.

„V pohodě Lichtwieldowa?"

Zeptal se mě Fred. Jen jsem vyčerpaně přikívla.

„Kde jsou ostatní?"

Vydechla jsem, a čekala odpověď. Nikdo nic neříkal.

„Nevíme."

Řekl George. Přiběhli k nám profesoři. Byl tu i Brumbál.

„Co to mělo znamenat slečno Lichtwieldowa?!"

Zeptal se mě nechápavě, ale zároveň naštvaně Brumbál.

„Nevím pane řediteli. Já za to nemůžu."

Vysvětlila jsem a dívala se mu do očí.

„Takže tu vodu, jste sem nepřivolala vy?"

Zeptal se mě Brumbál.

„Ne!. Byla jsem v knihovně, pak jsem slyšela divný rámus, a šla jsem se podívat co se děje." polkla jsem, a snažila se popadnou dech.

„My jsme za ní přiběhli. Utíkali jsme před tou vodou." - „Ona se jí jen snažila odvést pryč."

Zastala se mě dvojčata. Já se jen lehce děkovně usmála.

„A kde je ta voda?"

Zeptala se profesorka McGonagallová.

„Já nevím. Zmizela. Je to divné. To by se dít nemělo. Je to podezřelé. Nebyla to normální voda."

Vykoktávala jsem věty.

„Všechno nám vysvětlíte u mě v ředitelně." pronesl Brumbál.

„Nechte ji chvilku odpočinout." - „Zkrotit divnou vodu dá očividně hodně práce."

Doplnil George Freda. Já nevěděla co říct. Byla jsem vyčerpaná. Ta voda nebyla normální! Bylo o dost namáhavější ji dostat pryč.

„Dobře, chvilku si odpočiňte. Pak půjdete za mnou!."

Řekl Brumbál.

Ahojda lidičkové!🌸 Nová kapitola veku.🌹 Snad se vám líbí! 😁Tuhle kapitolu věnuju WhoLiveInDreams.💙 Speciálně ti děkuji, že tu jsi.❤ Děkuji ti za podporu, a za to, že máš se mnou takovou trpělivost. 😇😂💜Mimochodem, fakt se podívejte na její knihu!.😉💙

Teď se připravte na dlouhý popisek!

Tááákže, jen jsem chtěla trochu objasnit co se děje.
Jak víte, přepisovala jsem celou knížku. (A ještě to není úplně perfektní.) Jde jen o to že jsme vymazala části kde se objevil Harry, Ron, Hermiona, Draco atd.
Jen aby jste pochopili. Slavná trojce Harry, Ron a Hermiona jsou teď v prvním ročníku. (Ano. Teď jsme jakoby v kameni Mudrců.) Amy, Grace, Tess, a  Jerry jsou teď ve druhém ročníku. Kevin a dvojčata jsou ve třetím ročníku. Chápeme se? Když tak mi napište dotazy do komentářů. Kdyby se v dalších kapitolách objevilo něco čemu nebudete rozumět kvůli přepsání knížky, hned vám to napíšu do popisku. Pokud to nezapomenu haha.
Chtěla jsem tu toho napsat víc, ale nechci vás unudit k smrti. (A částečně jsem to zapoměla.😂)
Omluvte prosím gramatiku.💙 Budu ráda za 💬 a ⭐. Merci!❤

Amy