"Daisy?"Třese se mnou někdo. Chvilku mi trvá než poznám Haymitchův hlas. Ikdyž nerada, otevřu oči a podívám se na něj. Sedí na stejném místě jako Cetkie.
Myslím, že mu dlužím poděkování.
"Děkuju."Zašeptám.
Kýve.
Zvedám se a nastavuji náruč. Pevně mě sevře v objetí. Třesoucíma se rukama ho obejmu a sevřu jeho svetr.
"Děkuju, za všechno."Cítím jak se mi třese hlas.
"Mohl jsem udělat víc."Zamrmlá.
"Měl jsi zachránit Mika. To on si zasloužil přežít."
"Víš moc dobře, že tohle by mi Katniss nedovolila, ať měla Mika ráda sebevíc."
"Já vím."Rozzvzlykám se.
"Teď jsme tu, ale měli být spolu. Slíbil mi, že se vrátíme oba. Haymitchi já to bez něj zítra nezvládnu. Nezvládnu se dívat na jeho smrt, znova. Nedokážu se dívat na žádnou z těch smrtí."
"Vím, jak je to těžké."Šeptá."Ale s tímhle nic neudělám. To víš, že bych odtud nejradši vypadl, abych se nemusel dívat na to jak ty znovu trpíš, na Cetkii jak se hroutí z toho, že se trápíš a nezvládnu už dál poslouchat Katnissino halekání. Možná bych jí tu i nechal."
Ať spolu prožili cokoliv, nikdy k sobě nenašpi hlubší sympatie.
Musím se i přes všechen smutek začít smát. Odtáhne se ode mě a pousměje se.
"Mimochodem všichni už na tebe čekají."
"Už můžu jít?"
"Překvapivě jo."
Z radostí vyskakuji z postele a až teď si uvědomuji, že už mě s postelí nesvazují žádné hadičky. Ale jakmile se moje nohy dotknou země, zavrávorám a spadla bych, kdyby mě Haymitch nechytl pod ramenem.
"Opatrně."Napomene mě.
Pomůže mi pár kroků a pak už ho odháním rukou se slovy, že to zvládnu sama. Jenomže udělám sotva krok, uvědomím si, že nikde nevidím dveře. Haymitch přejde ke stěně a po stisknutí, nějakého magického tlačítka se otevřou samoposuvné dveře.
Teď už mě nic nezastaví. Vybíhám na chodbu.
"Mami!"Zavolám a rozhlížím se. Spatřím se je na druhém konci chodby. Rozebíhám se a běžím k nim co mi nohy stačí.
Vrhám se do mamčiny a tátovy náruče.
Dneska jsem stihla přidat další kapitolu. Až mi ten sentiment začíná lézt na mozek :D No nic snad se líbí:) Jo jen jsem chtěla říct, že už se blížíme do finále ještě pár kapitol a bude konečná.
ČTEŠ
The Hunger Games: Daisy Mellark
FanfictionDaisy Mellark je dcera našich známích milemců stíhaných osudem. Jak si povede v Hrách? A jak si povede v Hrách její nejlepší kamarád? Příběh je psán po přečtení knihy Catching Fire, tak odpusťte nedostatky.