Dorazila jsem na náměstí mezi poslednímy. Zařadila jsem se mezi patnáctileté.Na podium jsem zahlédla mamku,tátu, Carla(vítěz minulého ročníku),Claire s Johnem(vítězové 91.ročníku) a Haymitch. Kousek ode mě jsem zahledéla Mika.Kouknul se na mě pohledem jsi-v-pořádku?
Přikývla jsem.
Povzbudivě se usmál.
Na podium vyšla Cetkie.
"Vítejte na 110.ročníku Hladových Her. A jako vždy první dámy"řekne a přejde k osudí s dívčími jmény. Vyloví jeden lístek a přejde zpět k mikrofonu. Rozevře lístek. Všimnu si jakse zarazí.
"Daisy Mellark"řekne přiškrceným hlasem(Jímž mluví až do odlosování splátců.)
Srdce se mi zpozdilo o tři údery.
Při cestě na podium si všimnu jak se mamka vymrští ze židle a v\křikne:
"Ne!"
Vidím na ní, že má sto chutí skočit Cetkii po krku. Ale ona za to nemůže! Nebýt Carla,Haymitche a táty udělala by to. Odvedou ji do soudní budovy za podiem.
"A jako další chlapci"přejde k osudí s chlapeckými jmény. Vylosuje lísteček a vrátí se zpět k mikrofonu.
"Joe Kennedy"
Mikova ruka vylítne vzhůru.
"Hlásím se jako dobrovolník"křikne.
Mike přijde na podium.
"Podejte si ruce"řekne Cetkie.
Je mi jedno co řekla. Padnula jsem Mikovi okolo krku. Kdyby nás od sebe neotrhli mírotvorci nepustila bych ho.
"Dámy a pánové představuji vám naše letošní splátce. Daisy Mellark a Mike Collingwood."řekla Cetkie a pak nás odvedla do soudní budovy.
ČTEŠ
The Hunger Games: Daisy Mellark
FanfictionDaisy Mellark je dcera našich známích milemců stíhaných osudem. Jak si povede v Hrách? A jak si povede v Hrách její nejlepší kamarád? Příběh je psán po přečtení knihy Catching Fire, tak odpusťte nedostatky.
