"Myslím, že ti dlužím vysvětlení."řekne Haymitch tak, že to v náhlém ruchu můžu slyšet jen já.
"Dej mi pokoj."zasičím.
"Cetkie..."
"Jdi někam!"
To ho asi vytočí. Chytne mě za zápěstí a táhne někam pryč.
"Ihned mě pusť!"rozkřičím se na něj.
Někdo mě od něj odtrhne. Peeta si mě ochranářsky zatáhne za sebe.
"Neublížil jsi jí už dost?! To jí chceš ublížit i fyzicky?!"
Najednou všichni přede mnou vytvoří neprůstupnou zeď.
"Ale...vždyť já jí nechtěl ublížit. Zeptej se jí."
"Cetkie"ohlédne se Peeta přes rameno.
"Chtěl si jen promluvit."říkám tiše. Peetovo a všech ostatních postavení povoluje. "Promiň Haymitch."omlouvají se mu. Haymitch jen kýve.
"Můžu si s tebou teda promluvit?"
Kývnu. Otočí se a jde do chodby. Poslušně cupitám za ním. Když vejdu do chodby jako by se vypařil. Nikde ho nevidím. Najednou mě přitlačí na stěnu.
"Promiň. Lhal jsem."
"Cože?"
"Včera večer. Lhal jsem ti. Myslel jsem, že ti tak zajistím bezpečí. Ale já...nemůžu bez tebe žít. Bez tebe by to nebyl život. Vidíš nevydržel jsem to ani den. Miluju tě."
Z očí mi vytrysknou potlačované slzy. "Taky tě miluju."
Přitiskne se mi hladově na rty. Rukama mi tiskne boky. Moje ruce jsou zapletené v jeho vlasech.
Zase kratsi ale snad nevadi:) Snad se libi. xoxo Jull
ČTEŠ
The Hunger Games: Daisy Mellark
FanfikceDaisy Mellark je dcera našich známích milemců stíhaných osudem. Jak si povede v Hrách? A jak si povede v Hrách její nejlepší kamarád? Příběh je psán po přečtení knihy Catching Fire, tak odpusťte nedostatky.
