The Hunger Games: Daisy Mellark

5.část-Ve vlaku

Ahoj,  takže tahle kapitola asi bude zatím nejdelší. A bude tam opravdu hodně zvratů a překvapení. Tak doufám, že se bude líbit.:) Jull.

S Mikem jsem se viděla až ve vlaku. Seděli jsme v křeslech naproti sobě. Byli jsme ve společenské místonosti, která byla propojený s jídelnou.

"Proč jsi to udělal?"zeptala jsem se ho.

Mlčel.

"Fajn."zavrčela jsem."Nech si to pro sebe!"odešla jsem do svého pokoje.

Pustila jsem si záznamy z ostatních sklízní.

pozn. když bude u někoho * znamená to, že  patří mezi profíky.

1.Kraj-Katrin* 16let, Rubín* 17let

2.kraj- Vida* 18lrt, Karlos* 15let

3.kraj- Kate 14let, Will 18let

4.kraj-Darla* 16let, Dean* 17let

5.kraj-Naomi 13let, Noe 13let

6.kraj-Lisa 18let, Laurent 17let

7.kraj-Victorie 14let, Eduard 15let

8.kraj-Jen 14let, Liam 14let

9.kraj-Samantha 12let, Samuel 15let

10.kraj-Georgia 15let, Ken 17let

11.kraj- Rachle 13let, Bill 14let

12.kraj- Daisy 15let, Mike 16letMáme pořádně silné soupeře. To nemůžeme nikdy vyhrát! Ty mě odrovnají hned ve vřavě  u Rohu hojnosti.
 Začala jsem brečet. Nevím jestli teprve tedˇ na mě dopadli všechny ty emoce neno proto jakým směrem se ubírají mé myšlenky. Schoulila jsem se do klubíčka a brečela. Takhle jsem ležela dlouho. Cítila jsem jak mám ztuhlé svaly. V tom někdo zaklepal. Nepůjdu otevřít. Zaklepal znovu.

"Zlatíčko půjdeš na večeři?"ptá se mamka zpoza dveří. Nesmím jí odpovědet. Určitě bych se zajíkla a ona by to pak poznala.

Slyšela jak jsem jak odchází. Ale pak se zastavila s někým mluví. Slyším kroky jak jdou k mému pokoji a jedny jak odcházejí. Zabořuji obličej do polštáře. Nikdo mě nemusí vydět brečet.

Někdo vstupuji do pokoje a přisedá si na mou postel.

"Spíš?"zeptá se Cetkie přiškrceným tonem a pokládá mi dlan na rameno. Na její přednášky o mém chování jsem vážně čekala! Proč mě prostě nemůžou nechat být.

"Nemám náladu na kázání"odseknu a obrátím se na bok abych setřásla její ruku. Pořád neodchází. Vzdychne.

"Katniss mě požádala abych si stebou promluvila. Má o tebe strach"

"Tak jí vyřidˇ, že jsem v pořádku a, že jsme spolu vedli dlouhý a nudný rozhovor o mém chování. Jo a že na večeři nedorazím."řeknu ostře.

"No jak myslíš"řekne s hmatatelnou bolestí v hlase a odchází.

PO chvilce si uvědomuji, že to ode mě nebylo hezké. Nemůžu si na Cetkii vylévat vztek. Půjdu se jí omluvit. Jenom se vysprchuji a vezmu si na sebe něco pohodlnějšího.  Vycházím z pokoje a procházím kolem mamtčiny a otcovi ložnice. Slyším jak spolu mluví. Zastavuji se a poslouchám:

"Mám o ní strach"řekne mamka.

"Katniss musíš jí nechat at si to urovná v hlavě. Neboj bude v naprostém pořádku."

"Peeto, řekl jsi jí to?"

Mlčí.

"Ne. Cetkie mě vyhodila dřív než jsem to stihl."