The Hunger Games: Daisy Mellark

Omlouvám se. Další upozornění

Ahoj...Takže jindy bych se nadechla,  nasadila úsměv a řekla:"Dobře jsou to adolescetní, nadržené, třináctileté kravy co bych od nich mohla čekat."A ještě bych se nad tím smála. Ale už mě to vážně s prominutím s*re! Jako, že má story s 1D/Justinem Bieberem\5SOS...přes 100K reads?! Děláte si ze mě prdel?! To radši budete vyhledávat tyhle přeslazené sračky, kteté stojí úplně za piču než aby jste se koukli po příběhu, který má něco do sebe?! Opravdu, jako vážně? Docela dost lidí, o kterých jsem si myslela, že mají na vícmě tady zklamali. Ne jenom, že ten příběh je hned po přečtení předvídatelnej vlastně vždycky skončí stejně! Happyendem! Což by se dalo překousnout. Kdo nemiluje HappyEndy, že? Rainbooooooow! Ne nic jsem si nešlehla.

Ale to, že se jedna z hlavních postav zázrakem vyléčí z rakoviny, tomu já spíš říkám demence autora. What fuck?! Uvědomujete si co je rakovina za svinstvo?! Denně na ní zemře několik lidí, ale vaše postava má nějakou superschopnost nebo co o které jste zapoměli zmínit?! Já myslím, že ne. Pravděpodobnost, že se zbavíte rakoviny ano nějaká tu je, ale většinou se vrátí ještě agresivnější než poprvé.

Opravdu tleskám.

Třináctileté holčičky co vědí uplnou piču o životě, o sexu, o lásce, o zlomených srdcích...mohla bych tu pokračovat do nekonečna, alena to nemám čas ani nervy...Dobrý jo pište si ty svoje slaďárny s předvídatelným HappyEndem, why not, ale když děláte jak moc znáte život a kolik jste toho zažili ve TŘINÁCTI LETECH! Jebněte se prosím pánvičkou po hlavě.

A z mojí vlastní zkušenosti, jedna holčina nevím třináct, dvanáct napíše nakonec kapitoly do autor's note a teď cituji:Nebudu moct o víkendu přidat kapitolu budu s přítelem.

To jsi asi myslela plyšového medvídka, že?

Opravdu takovýmhle dívčinám bych nejradši přestřihla kabel o wi-fi.

Já doufám, že je to všechno a že nejsem jediná, kdo si to myslí. Bye.