The Hunger Games: Daisy Mellark

20.část

Probudí mě dopadnutí něčeho. Já usnula! Divím se, že ještě žiju. Už je tma. A ještě k tomu husté stromy, které tomu zrovna dvakrát nepomáhají. Ale stříbrného padáčku přede mnou si všimnu okamžitě. Sáhnu po něm roztřesenýma rukama a odšroubuju víčko. Je tam něco jako medailonek a přeložený papír se vzkazem. Nejdřív vezmu do ruky zlatý medailonek. Otevřu ho. Je tam Mikova fotka. Do očí se mi nahrnou slzy. Na jedné straně je něco vyrytého.
Nos ho nad srdcem. Mike.

Rozevřu papír.
Daisy
Mike mi řekl, že pokud v aréně zemře mám ti poslat tenhle medailonek, aby jsi na něj nikdy nezapoměla. Zatím si vedeš skvěle. Hned první den ses dostala do první desítky. Pozor na profíky jsou v hojném počtu. Věřím, že dokážeš vyhrát. Zůstaň naživu.
                                      Haymitch

Nevím jestli mě teď zabírají kamery, ale kývnu a rty naznačím Děkuju.

Nasadím si medailonek na krk, sbalím dopis do batohu a do ruky si vezmu jeden z nožů. Ostatní nože si vyskládám na vnitřní stranu bundy a vydávám se na cestu. Pochybuji, že profíci půjdou hned první noc na 'lov'. I když Darla by byla schopná všeho jen aby mě mohla zabít.

Na sucho polknu. Vydávám se tedy hustým lesem. Potichu našlapuji. Nechci aby mě slyšelo nějaké zvíře či splátce, ikdyž v tom není moc rozdíl. Aréna z nás všech udělala zvířata. A z některých lovnou kořist.
Například z Mika.

Zaháním slzy a dál pokračuji ve své cestě.

Napravo o sebe zaslechnu zašustění. Neváhám a vrhá po tom či té psobě nůž, který jsem svírala křečovitě v ruce. Zaslechnu přidušený sten a pak se něco zhroutí na zem. Beru si do ruky další nůž. Pomalu se blížím k nehybnému tělu ve kterém už teď poznávám člověka. Už jsem od toho těla sotva dva kroky, když v tom se ze mě vydere přidušený výkřik.

To není možné...

Ano budu vás stále napínat:D Ano dlouho nebyla kapitola a tak je tu teď. Kdo myslíte, že to je? A co Haymitchův dopis a Mikův medailonek? No snad se líbí. Budu sw snažit přidat další co nejdřív.