(Ne)narozený

V. Strach

Ren:

Měl jsem dnes dost času, tak jsem doma nakladil a trochu si odpočinul. Ještě jsem di dal sprchu a celkově se nachystal. Strašně moc jsem se na dnešní den těšil. Celý den jsem myslel na to, co všechno budeme dělat. A byl jsem, tak moc nedočkavý, že jsem se rozhodl vyjít o něco dříve... počítal jsem s tím, že na něj počkám. Chtěl jsem být ten co bude čekat... Ale jak jsem došel do toho starého parčíku, kde si vždy dáváme takové srzy, tak mě moc velké překvapení nečekalo. Slyšel jsem nějaký tlumený křik u jedné ze zadních laveček... že by tady někoho obtěžoval? Ale rozpoznal jsem Naokiho hlas... naskočila mi husina a přejel mnou mráz. Ten nechutný pocit, jako tehdy... Tehdy, když ho jeho otec začal přede mnou mlátit a já utekl...měl jsem strach... Ten stejný pocit jsem měl i teď. Okamžitě jsem tam vyběhl. Nějakej kluk ho mačkal na zemi... Nao se bránil, ale marně...dnes už nejsme ten ustrašený malý kluk, co nedokáže ochránit nejdůležitější osobu ve svém životě! Tu osobu jsem chytil a dostal jsem ho od Naokiho. Vrazil jsem mu takovou, že upadl. Rychle jsem přiskočil k Naokimu... v jeho očích byl strach... ale byl to jiný pohled než měl tehdy... tehdy mu tekly slzy, ale v očích měl pořád jiskru...jiskru naděje...ale teď měl bezduché oči...po tvářích mu stékaly slzy a hodně se třásl. Vytřeštil jsem oči a pořádně ho objal a zašeptal jsem mu do ucha něco v tom smyslu, že už je to v pořádku. Toho borca jsem nakopl a zařval na něj, ať se od Naokiho drží co nejdále nebo ho zabiju! Okamžitě vystřelil pryč. Naoki se pomalu začal probouzet ze šoku.Nemohl se moc hýbat, tak jsem ho bezmyšlenkovitě chytil do náruče a odnesl jsem ho ke mě domů. Pomohl jsme mu z bot a odnesl jsem si ho nahoru do pokoje. Kde se docela už probral a vše mi řekl... Potřeboval mě a já tam pro něj byl...konečně... Dost brečel...měl jsme o něj tak obrovský strach...Nikdy nedovolím, aby mu někdo ublížil! Opět začal pobrekávat, otevřel jsem náruč. Jednu ruku jsem mu obmotal kolem pasu a přitáhl si ho do objetí a druhou jsem mu položil na hlavu a začal jsme ho hladit. Nao mi začal vzlykat do trička a ze zadu mi drtil záda. Poté se vzpamatoval a potřeboval se jít umýt.  Odnesl jsem ho do koupelny a napustil jsem mu horkou vodu s pěnou. Pomohl jsme mu se vysléct. On je tak drobňoučký... Pomohl jsme mu do vany a šel jsem mu pro čisté oblečení do své skříně. Copak bych mu měl vzít... začal jsem se nervozně přehrabovat ve své skříni. Ach...nakonec jsme vyhrabal nějaké černé tričko a černé šortky...aw...už jsem si ho v tom představoval... Zaculil jsme se a opět se za ním vydal do koupelny. Jak jsem přišel, tak koukal do vody s pěnou... hned jak si mě všiml, tak se usmál...konečně se začíná smát. Vzal jsme houbu a přisedl si k vaně a začal jsem mu umývat záda. Celou dobu jsme na něj koukal...všude možně má totiž dost jizev... O všech jsem tak plus mínus věděl...jeho otec...on...pády... je tak křehoučký... Nakonec jsem mu podal ručník a na chvíli ho opustil ať má soukromí. Čekal jsem dole na pohovce a pak jsem slyšel kroky, tak jsem lehce vyběhl. Všechno moje oblečení mu bylo větší. Vypadal tak zatraceně roztomile....málem jsem se začal červenat, tak jsme to rychle nějak zakecal. Ale pořád vypadal dfost slabě, tak jsem ho chytil do náruče a odnesl si ho do pokoje. Teď mi přišlo, že se začal červenat on...a já se začal křenit. Rozhodli jsme se, že se podíváme na film. Vybral jsem "Zůstaň se mnou" byl to jeho oblíbený film...a můj vlastně taky. Stejně jsem se nesoustředil na film, ale na něj.... Ale on ho plně vnímal, tak jsem měl radost. Potom mi dal jasně najevo, že má hlad. Ono to má hlad. Výborně! On celkově moc nejí, ale když je se mnou, tak jí co nejvíce...pořád ho totiž poiučuji, aby hodně jedl. A já přesně na jeho pohledu poznal, že má chuť na Lassagne.Hihi... vydaly jsme se dolů do kuchyně. A začaly jsme kuchtit. Bylo to rychlé, protože mi vaření docela dost jde. Najedly jsme se a povídaly si o blbostech, dokázal jsem ho rozesmát. Jak jsme dojedly, tak jsem začal umývat nádobí a on si ke mě docupital s utěrko, že mi pomůže. Rychle jsme to dodělaly opět jsem si ho vzal do náruče a vydaly jsme se do pokoje. Pustil jsem další film..."Hvězdy nám nepřály" Njeříve jsem ho, ale položil na svou postel a přehodil přes něj deku, protože se zase třásl jako osika. Vražedně se na mě podíval...jakoby říkal "Kam si myslíš, že jdeš?!" usmál jsem se a lehl jsem si za ním pod deku. Obmotal jsem mus svou ruku kolem ramen a on se ke mě přitiskl. Byl jsem celý napjatý a začal jsem sledovat film...Naoki začal zavírat už na začátku filmu oči... a běh tří minut usnul. Dneska toho na něj bylo moc. Odychl jsme si a celou dobu jsem pozoroval jak spí. Na kluka má dost husté řasy, na kterých měl malé kapénky ještě s pláče, který po koupely zakrýval... měl lehce otevřená ustá a byl lehounce narudlý... Vlasy mu lehce spadly do obličeje. Vypadal, tak kouzelně. Aspoň má normální plynulé dýchání. Dobrá zpráva pro dost nemocného kluka v takovém stavu. Oddychnul jsem si a nepřestal na něj koukat. Bylo jedenáct a film byl teprve v půlce. Natáhl jsem svou ruku k jeho čelu, abych zjistil zda-li má teplotu, když se má ruka dotkla jeho čela, tak zamumla mé jméno. Vytřeštil jsem oči a snažil jsme se normálně a v klidu dýchat. Začervenal jsem se a zjistil, že teplotu fakt má. Povzdychnul jsem si a chtěl vstát a dojít mu pro prášky, ale jak jsem začal vstávat, tak mě Naoki chytil pevně za ruku. A pomalu otevřel oči. Vyděsil jsem se a vytřeštil na něj oči.

"R-rene...kam jdeš?" zamumla na mě polospícím hlasem...oči měl jako feťák po flámu. Ucilil jsme se a prohodil, že si musím pro něco dojít, ale už v půlce mé věty opět usnul a pustil mou ruku. Šel jsem dolů k pohovce, kde jsme nechal jeho tašku a vzal jsem prášky a sklenici vody. Vydal jsem se opět nahoru. Naoki se lehce rozvalil po posteli. Usmál jsme se nadtím, prášky a vodu jsem odložil na noční stolek. A šel jsem si zase lehnout. Ale Naoki se začal nějak vrtět a já se na něj překulil. Byl jsme od jeho obličeje asi půl cenťáku. Vytřeštil jsem oči a přestal jsem dýchat, abych ho neprobudil, chtěl jsem se odtáhnout, ale on mě pevně držel...Ach Nao..proč mi to jen děláš... Zasnil jsem se a aniž bych si to uvědomil jsem měl sbá ústa na těch jeho. Má je tak jemné, ale on okamžitě otevřel oči...vytřeštil je, zadíval se mi do očí...chtěl jsme se odtháhnout a omluvit se mu, ale on mě nepouštěl a pusu mi opětoval. Nemohl jsme uvěřit, že se to opravdu stalo. 

"N-naoki...já..." začal jsme nevinně koktat, ale Nao se jen zaculil a nepřestával mi koukat do očí. 

Ňom >////< doufám, že se Vám tato část líbila >< Omlouvám se, že jsem to přidala až teď, ale teď toho mám docela dost do školy...a jinak pořád spím ><" :D Tentokrát jsem to zkusila dát z Renova pohledu *-* Doufám, že se vám má povídka celkově líbí a že dokáže aj překvapit :D         -Naki