(Ne)narozený

XIII. Nejlepší okamžik

Ren:
Probudil mne zvuk našeho zastaralého zvonku u hlavních dveří. Nemám nejmenší ponětí kdo by to mohl být, protože to matka určitě nebude. Přehodil jsem přes sebe deku a pomalými kroky jsem došel ke dveřím, když jsem je otevřel, tak jsem nevěřil vlastním očím. Předemnou stál zmoklý a promrzlý Naoki. Vytřeštil jsem na něj oči a hned ho pozval dále. Voda z něj doslova tekla, tak jsem ho ihned zahnal do koupelny, kde jsem ho v rychlosti svlékl, hold už v tom mám praxi. Hodil jsem mu ručník a bez jediného slova jsem mu.zašel pro čisté a suché oblečení co tu po něm zbylo. Rychle se oblékl a nakonec ze sebe dostal to, že mě chtěl vidět... Potřeboval. Vykulil jsem na malou chvíli oči, sklopil jsem hlavu a šťastně se usmál. Došel jsem k němu a pevně jsem ho objal. To já celou dobu potřeboval jeho. On přišel... Sám. Podíval se na mě těma jeho obrovskými očkama a jeho rty se lehce, ale rychle poptevřely. Byl to náznak chtíče polibku. Neodolal jsem a své rty k těm jeho přitiskl. Naoki ho slaďoučké rty. Ve svých ústech jsem ucítil Naokiho jazyk a to mě dost překvapilo. Naprosto jsem to nechápal... Ale plně jsem se tomu poddal. Ucítil jsem něco zvláštního, a to byl Naokiho chtíč. Bylo mi to jasné "tady a teď!" celý Naoki vše musí být, tak jak chce on. Nojo co už, moje tvrdohlavá paprička. Své rty jsem tedy odtáhl a ďábelsky jsem se usmál. Naoki se roztomile naštvaně zčervenal a hned se k mě přitiskl.
"Nao, copak by jsi chtěl?" ano moc rád ho provokuji, vypadá u toho tak roztomile a rudě. Plně otevřel oči, zkousl si ret a řekl
"Přeci tebe." řekl to zpříma a jistě. Takového Naokiho mám nejraději. Když ví, co chce.
"Tak to jsem tě ani nemusel převlékat ne? " musím ho aspoň trošku poškádlit. Musí být hafo netrpělivý. Ret si skousl ještě víc a pevně mi stiskl bok.
"Já vím, ale aspoň to bude větší zábava" zaculil se na mě a to už se nedalo vydržet. Shodil jsem ze sebe deku a chytl jsem ho do náručí. V koupelně to dělat nebudeme,  podle mě je to dost nepohodlné místo. Moje postel je nejlepší řešení. Naoki se mě pevně chytil a když jsem ho pokládal na postel tak mě celou dobu nepouštěl. Potom jsem se ale odtáhl a sundal jsem si tričko. Naoki zvedl ruce a hlavu, tak aby z něj jeho tričko dostal co nejrychleji. Kalhoty si sundal sám a já to mezitím zvládl taky. Vyskočil jsem nahoru na postel a položil jsem se na něj. Ihned si mě přitáhl nejtěsněji k.sobě jak jen to šlo. Vtiskl jsem mu.dlouhý polibek, jeho rty a jazyk byli tak plné a sladké. Rukama jsem mu jezdil po hrudníku a poslouchal jeho tiché vzdechy. Miluju ten pohled, když je tak vzrušený a lehce rudý. Naše rty se rozdělily a já mu zasypával krk prosím polibky. Celou dobu měl zavřené oči a lehce pootevřená ústa. Ústy jsem se dostal k jeho bradavce, kterou jsem olízl dokola a pak jsem ji jemně skousl. Vydal ze sebe hlasitější vzdech a já myslel, že vybuchnu. Byl jsem, tak nadržený a měl jsem ho tady, jen pro sebe. Začal jsem ho líbat na břiše a šel jsem postupně níže. Začal tiše říkat mé jméno a to mě rozpalovalo ještě víc, sundal jsem mu trenky a rukou přejel jeho  celou délku. Zavzdychal více nahlas. Vložil jsem si ho do úst a začal jsem jej sát. Naoki si skousl ret, ale i přes to jsem slyšel jeho steny a zrychlený tep. Vypadal při tom tak úžasně. Vyvrcholil mi do úst a já vše spolkl, byl celý sladký. Jen jsem si oliznul rty a vtiskl jsem mu polibek při tom mě pevně obejmul a zabořil mi ruce do vlasů.
"Rene já to chci" podíval se na mě jeho zasněným pohledem a tuto větu mi zašeptal do ucha. Já to chci taky, chci ho celého. Chci ho cítit. Přikývnul jsem a opatrně jsem ho do něj zasunul, Naoki v jeden okamžik sykl bolestí, ale chtěl pokračovat. Byl jsem v něm, políbil jsem ho a propletl jsem své prsty mezi ty jeho. Usmál jsem se a začala se pomalu pohybovat. Zasténal jsem a to dost nahlas, Naoki mě políbil na tvář a já zrychlil na tempu. Naokiho a moje steny začaly zaplňovat celý pokoj. Objevovaly se kapičky potu jak na něm, tak na mě a já přidal ještě ne větším tempu. Blížil jsem se k vrcholu a vypadalo to, že Naoki taky. Kývnul jsem na něj a přidal ještě na tempu. Oba jsme vykřikli ve stejný okamžik a tak vyvrcholili. Vtiskl mi polibek a já se svalil vedle něj. Pevně jsem ho objal a oba jsme se ještě uklidňovali. 

Naoki:

Bylo to úžasné, ale musím domů. Políbil jsem Rena a chvátal domů. Došel jsem domů, letmo pozdravil rodinu a šel se zavřít do svého pokoje. Moc jsem si to užil, ale nejsem si jistý zda-li to bylo, tak úplně dobře....ale na to teď myslet nechci. Zapnul jsem si notebook a vlezl si s ním do postele. Pustil jsem si písničky a otevřel fecabook. Došla mi zpráva od nějakého kluka ze školy. Po nějaké chvíli jsem si vzpomněl o koho jde. Hned jsem mu odepsal. Je to dost vysoký a vyhublý "punker" z prváku. A má boží černo-hnědou patku. Občas jsem ho zahlédl na chodbě ve škole. Psali jsme si o normálních věcech a vzhledem k tomu, že jsem se nudil a Ren spal, tak jsme se začali poznávat. Vyrůstal ve věřící rodině s mámou i tátou. Základku měl se šikanou a dalšími podobnými věcmi.... pro mě normálka. Zjistil jsem tak, že máme spoustu společných koníčků a věcí. Udělalo mi to radost, propsal jsem s ním několik hodin a nevědomky jsem usnul. 

Ráno mě probudila smska od Ryujiho "Dobré ráno" díky němu jsem vstal tak akorát, protože jsem si zapomněl nastavit budík, super! Mám děravou kebuly. Achjo... odepsal jsem mu a šel jsem do koupelny. Tam jsem strávil jen půl hoďky a stihl jsme všechno. Vlasy se mi hezky povedly a vzal jsem si riflové kraťase a červeno-čenrou košili. Vypil jsem si kafe a pádil do školy. Cesta byla příjemná, protože svítilo sluníčko a to bylo moc fajn. Když jsem dojel do školy, tak jsem narazil na rozzářenou Yuki, která byla úplně mimo a pořád kontrolovala mobil. Bylo to  Roztomilé a dělala, že mě poslouchá. No nevadí...doprovodil jsem ji do třídy a šel jsme nahoru do té své, po cestě jsme potkal Ryujiho. Jen co mě zahlédl se mu rozzářil úsměv a blížil se ke mě. Začali jsme si docela normálně povídat. Bylo to fajn a domluvili jsme se na barvení. Rozhodl se, že chce červené vlasy a já byl rozhodně pro! Měl jsem šílenou radost a v plánu byl pátek (za dva dny). Zaznění nějakého staršího hitu nám oznámilo začínající první hodinu. Rozloučili jsme se a já pádil do třídy, v lavici už seděl Ren a usmíval se na mě. Došel jsem k němu a pozdravil jsem ho. Nachystal si učení a zasedl do lavice. Ren byl sice tižší než obvykle, ale to jsem moc nevnímal. Soustředil jsem se na učení, protože se blíží srovnávačky. Hrůza... to bude zase učení. Odfrknul jsem si a soustředil se dál nehledě na to, že mě celou dobu Ren pozoroval. Na to hold nebyl čas. On je na tom se školou lépe než já. Pf! Konečně nastala obědová přestávka a já si vytáhnul sušenky a vodu. Nakopl jsem to do sebe a šel s Renem za Yuki, což bylo o ničem. Yuki byla pořád v mobilu a Ren ji ho vzal, tak se začali honit jako malé děti. Jen jsem protočil oči a stál jako sloup s učebnicí v ruce. Najednou jsem na rameni ucítil něčí ruku, Otočil jsem se a stál tam Ryuji. Začali jsme si povídat a rozesmál mě. Je mi s ním dost fajn, nevím proč... Rozhodl jsem se na to nemyslet. Blížila se poslední hodina, tak mě Ryuji obejmul a odešel. A to mě fakt dost zaskočila. Nakonec jsem se posbíral a došel do učebny fyziky a tam v klidu přežil poslední hodinu. Po škole jsem si šel s Renem zapálit a doprovodit ho na zastávku, deska jede totiž k doktorce a já se stejně chci učit. Políbil jsem ho a jel jsem domů. Z ničeho nic mi napsal Ryuji a tak to pokračoval zbytek dne.