Princezna zla a dobro?

37. Kruval a konkurz

Vypla jsem budík a oblékla se do své nové uniformy.
Nakrmila jsem Liriu a vyšla z pokoje. Ve společenské místnosti je Stáňa.
,, Dobré ráno,, Pozdravila jsem jí.
,, Dobré, těšíš se na první hodinu?,, Zeptala se mně a otevřela dveře z věže.
,,Ani nevím, jsem nervózní, ale zároveň chci vědět jak se tu učíte a tak.,, Povzdechla jsem si a šla se Stáňou na snídani.
,, Hlavně klid je to tu super i když je tu víc kluků než nás holek.,, Přiznala Stáňa.
,,Dík,, Řekla jsem a dala se u stolu do snídaně.
___________________________

Už je po vyučování a musím přiznat že je to tu vážně skvělí.
Úžasnej kolektiv, dobrý přístup učitelů, ne tak nudné hodiny no prostě si nemůžu stěžovat.
Jim budu normálně muset pošpinit jméno aby náhodou děcka z Bradavic nepřestupovali sem.

Jsou tak čtyři odpoledne a já už ve svém normálním oblečení chodím po břehu Karského moře. Teda alespoň myslím že je to Karské moře.
Slunce tu nesvítí tolik jako v Anglii, ale to mi nevadí.
,,Ahoj,, Pozdravil mě právě příchozí.
,,Ahoj Viktore,, Usmála jsem se.
Podívala jsem se zpátky na vlny.
,,Je tu krásně co?,, Optal se mě.
,,To teda.,, Řekla jsem zasněně.
,,Napadlo mně.. umíš létat na koštěti?,, Zeptal se.
,,Jo umím a podle mně mi to jde. Je to úžasný pocit.,, Usmála jsem se na něj.
,,A nechtěla bys ses zkusit dostat do týmu?,, Podrbal se na zátylku.
Vykulila jsem oči.
,,Jo!,, Zasmála jsem se a objala ho.
,,Tak super. Zítra po vyučování je konkurz tak se uvidíme tam.,, Řekl a rozloučil se.
Já jsem se ještě chvíli koukala na moře.
Když už mi začala být zima vrátila jsem se do pevnosti a šla napsat mamce.
Dopis jsem dala Lirii a ta odletěla oknem.
Ve své koupelně - Ano čtete správně, mám vlastní koupelnu. - jsem se umyla a udělala večerní hygienu.
Pak už jsem šla spát.
________________________

Je čas. Právě stojím na hřišti se svým koštětem a poslouchám jak bude konkurz probíhat.
,, Takže..bude se hrát ve čtyřech týmech.  Podle hraní vybereme nové členy týmu. Je to všem jasné?,, Řekl hlasitě ředitel Kruvalu.
,,Ano!,, Všichni jsme souhlasili.
,,Dobrá teď se rozdělte.,, Řekl a odešel pryč z hřiště.
Jo aha! On si šel sednou do pozorovací věže. Tak to joooo.
Když jsme se nějak rozdělili hra začala.

_____po chvíli hraní______

,,Maxi!!,, Zakřičela jsem na našeho střelce a přihrála mu camrál.
Chytil ho a rozletěl se k obručím.
Když jsem se nějak dostala přes soupeřní odrážeče letěla jsem za Maxem. Jemu zkřížil cestu Viktor co měl být něco jako hráč a dozorce v jednom.
Podletěla jsem je a vyletěla přímo před obručemi.
Zamávala jsem na Maxe. Ten neváhal ani vteřinu a ihned mi přihrál. Chytila jsem camrál a prohodila ho obručí.
Získali jsme body. Náš tým zajásal.

Dohráli jsme poslední kolo a všichni jsme se vyčerpáním svalili do příjemně chladné trávy na zemi.
,,Šlo vám to výborně, ale jen několik z vás se dostane do týmu.,, Připomenul ředitel s Krumem za zády.
Vydechla jsem a lehla si na záda. Přivolala jsem si flašku džusu co jsem si nechala na lavičce a pořádně se napila.

Možná se ptáte jak jsem to udělala když nemám hůlku?
Nooo zjistili jsme že ovládám i trochu bezhůlkové magie. Ale vážně jenom trochu. Zvládnu si něco přivolat k sobě nebo rozsvítit světlo. Jinak nic, ale nevadí mi to.

,,Výsledky budou za tři dny na nástěnce před jídelnou. Teď už máte volno.,, Řekl ředitel a odešel.
,, Vážně bych neřekl že by dívka dokázala porazit dospívajícího muže. Hlavně když té dívce je ještě 12 a klukovi 15.,, Zatleskal Viktor a pomohl mi se zvednout.
,,Talent od přírody.,, Uchechtla jsem se unaveně.
,,Jsi výřízená co?,, Zasmál se podepřel mně.
,,Tak ne asi když jsem odehrála dva zápasy s jednou pauzou a pak hned pět zápasů za sebou.,, Zasmáli jsme se a šli do školy.

,, Zvládneš to sama?,, Ujišťoval se když jsme dorazili před dívčí věž.
,,Jo zvládnu a díky za pomoc.,, Poděkovala jsem mu a dobelhala se do pokoje. Napsala jsem mamce o dnešku dopis a pak už šla spát.