Number 10 [MidoTaka] (KnB)

18.

Ahoj!!

Věnováno shin-chan87 :33

,,Haru-chan, máš vše sbalené? Měli bychom vyrazit nebo přijdeme pozdě a Rin bude smutná." řekl jsem, když jsem viděl svou sestru, jak pobíhá po pokoji a něco hledá.

,,Ještě chviličku...hledám svoje korálky, chtěla jsem jí vyrobit náramek přátelství." 

,,Jsou v prvním šuplíku, trdlo." 

,,Tam to ale nepatří!" řekla a nafoukla tváře. 

,,Jestli se ti nelíbí, kam uklízím tvé hračky, měla by sis je uklízet sama! A ne že tam budeš zlobit." 

,,Když bude ten Takao hezký, budu hodná. Jak vypadá?" zvědavě se optala. 

,,No není tak vysoký jako já. Je štíhlý, má krátké červené vlasy, krásně se usmívá a nejhezčí na něm jsou ty modré oči s občasným nádechem šedé." 

,,Modré oči, to mi stačí." 

,,Haruko! Ne že si s ním budeš chtít hrát na prince a princeznu." řekl jsem přísně, už teď ho lituji. Chudák neví, do čeho se to vlastně připletl. 

------------------------------------------

,,Bráško! Bráško! Už je vidím, můžu jim jít otevřít?" 

,,Hlavně je nevystraš, jsem hned u tebe." řekl jsem a vyběhl za ní. Aktivně nás začala představovat.

,,Tohle je můj starší bratr Takao Kazunari a já jsem Rin Kazunari." culila se na ně od ucha k uchu. 

,,Haru, chceš nás také představit, nebo to mám udělat já?" optal jsem se, avšak vůbec nereagovala, neboť měla zaseknutý pohled na Takaově tváři. Ta se do něj zamilovala snad ještě rychleji než já. Sklonil jsem se k té maličké a natáhl k ní ruku. 
,,Jsem Midorima Shintarou a tohle je moje mladší sestra Haru. Slyšel jsem, že tato mladá dáma dává ráda přezdívky ostatním. Jakou sis vymyslela pro mě?" optal jsem se. 

,,S bráškou jsme ti vymysleli Shin-chan, ale můžu ti tak říkat jen, když mi to dovolíš." 

,,Moc hezká přezdívka a samozřejmě mě tak můžeš oslovovat." řekl jsem s úsměvem, i když se mi ta přezdívka zrovna dvakrát nezamlouvala. Vešli jsme dovnitř. Nějak jsem nemohl uvěřit, že je ta malá potvora beze slov, co jindy tu pusu nezavře. 

,,Haru-chan, nechceš se jít zatím projít po domě s mojí sestřičkou, než doděláme s tvým bráškou nějaké věci na zahradě?" optal jsem se a mile se usmál. Stále nemluvila jen se na mě dívala. Bála se snad? 
,,Copak ti je? Nelíbí se ti tu?" optal jsem se znovu. 

,,Líbí. Bráška říkal, že máš moc hezké oči a úsměv." řekla s červenými tvářičkami a rozeběhla se pryč. 

,,Rin, dohlédni na ní prosím." řekl jsem a stočil pohled k Midorimovi, který měl podivuhodně také načervenalé tváře. 
,,Říkal jsem ti, že si mě zamiluje."

,,To bude těma očima. Až si s tebou bude chtít hrát na království, nezbavíš se jí." 

,,Myslím, že to přežiju, pořád lepší než si hrát na špiony. Doufám, že jste si vzali věci na spaní, dnes se bude stanovat." 

,,Stanovat?" 

,,Jen na zahradě. S Rin to děláváme často a jelikož beze mě byla skoro měsíc, musím to pro ni udělat." 

,,Budeme spát všichni v jednom stanu?" 

,,Máš dva metry a bohuže stan pro čtyři plus dvoumetrovýho obra vážně nemáme. Takže to budeš muset vydržet se mnou ve stanu a holky budou mít svůj." 

,,Myslím, že to taky přežiju."  

,,Fajn, tak jdeme stavět a rovnou jim připravíme čajový dýchánek." 

,,Mám pocit, že do šesti budu tuhý, jestli ne dřív." poraženě jsem hlesl. 

,,Shin-chan je takový bručoun. Měl bys začít myslet trochu pozitivně, ty dvě se zabaví a my budeme mít klid. A Rin je hrozně energetická a určitě utahá i Haruku." 

,,Nemyslím, že jsem ti dovolil, abys mě takhle osloval ty a proč to -chan na konci?" propaloval jsem ho pohledem. 

,,Možná jsem tě chtěl trochu poškládlit, a tak jsem Rin pomohl vymyslet tuhle úžasnou přezdívku. Stejně jako ty tvé sestře namlouváš, že mám hezké oči." řekl jsem a mrkl na něj. 

,,Zase si tolik nevěř, určitě jsem to řekl omylem." 

,,Jak myslíš, taky se mi líbí tvé oči." šeptl jsem tiše. Poté jsem si uvědomil, jak to asi muselo působit. Vždyť jsem s ním vyloženě flirtoval. 

Kdyby tohle slyšel Kiyoshi, určitě by bylo po mně. 

Pokračování příště...